- Podrobnosti
V archivním fondu Rodinného archivu Černínů z Chudenic je dochována poměrně rozsáhlá osobní korespondence Josefiny Czerninové roz. Schwarzenbergové (1895-1965), manželky Eugena Alfonse Czernina (1892-1955). Její písemná pozůstalost je dokladem četných příbuzenských a přátelských kontaktů a obsahuje rovněž dopisy, jejichž obsah odráží situaci šlechtických rodin v době druhé světové války. Ta přinesla mnoho změn a omezení, s nimiž se musely postupně vypořádat. Vzhledem k časté německé národnosti a říšskému občanství jejich členů, se dotyčné změny týkaly především vojenské služby řady synů šlechty ve wehrmachtu, povinného roku aktivity neprovdaných mladých dcer ve válečném hospodaření (Pflichtjahr), potíží se získáváním a udržením pracovních sil na panstvích, které bylo nutno často podpořit argumentem jejich nezbytnosti (Unabkömmlichstellung) apod. S postupujícími roky války se také projevil nedostatek paliva na otop zámeckých objektů či benzinu do aut. Cestování, oblíbená činnost šlechty, bylo po železnici nepohodlné vzhledem k přeplněným vlakům a posléze se kvůli častým náletům stávalo i nebezpečným. V knihách návštěv zámků v Petrohradě a v Jindřichově Hradci[1] proto s postupujícími válečnými roky řídnou záznamy o návštěvách příbuzných a přátel a počet podpisů, dokumentujících jejich tamní pobyt, je oproti třicátým letům 20. století značně redukován.[2]
- Podrobnosti
Rok 2024 lze v přeneseném smyslu slova nazvat rokem Bedřicha Smetany. V letošním roce si připomínáme dvě výročí týkající se tohoto významného hudebního skladatele. Dne 2. března uplyne 200 let od jeho narození a 12. května 140 let ode dne úmrtí.
Bedřich Smetana se narodil roku 1824 v pivovaru v Litomyšli do poměrně zámožné rodiny sládka Františka Smetany. Na světě byl vřele přivítán, protože byl dlouho očekávaným synem. Vzhledem k tomu, že oba Smetanovi rodiče měli jisté hudební nadání, byl i malý Bedřich od útlého věku veden k hudbě. Matka Barbora rozená Linková pocházela ze stejného rodu jako skladatel Jiří Ignác Linek. Otec František sice nepocházel z muzikantské rodiny, o to více nadšeně se amatérsky věnoval komorní hudbě. Velmi brzy se tak začalo projevovat synovo mimořádné hudební nadání. Již ve čtyřech letech se naučil hrát na housle, v pěti letech přibyly hodiny hry na klavír. Jako šestiletý, 4. října 1830 poprvé veřejně vystoupil na hudební akademii litomyšlských filozofů uspořádané k oslavě narozenin císaře Františka I. Ještě v rodném městě začal Bedřich Smetana komponovat i první jednoduché skladby.
- Podrobnosti
Korespondence ve fondech rodinných archivů nebývá většinou snadná k identifikaci jejích pisatelů a údajů v ní obsažených, ale pokud se podaří její obsah „dešifrovat“, poskytuje často pozoruhodná sdělení a doplňující informace. Platí to i pro Rodinný archiv Černínů z Chudenic, uložený na zámku v J. Hradci a v něm dochovanou korespondenci.
V bohaté korespondenci Josefiny Czerninové roz. Schwarzebergové (1895–1965)[1] je řada listů pocházejících od nevlastní matky jejího manžela Eugena Alfonse Czernina (1892–1955). Tou byla Therese Czernin-Morzinová roz. hraběnka Fries von Friesenberg (1874-1946), která udržovala s rodinou Eugena Alfonse Czernina pravidelný písemný kontakt.
- Podrobnosti
S podzimem přicházejí častější nachlazení, neustálé kašle a podobné potíže. Podívejme se, jakou pomoc můžeme najít ve fondech Státního okresního archivu Jindřichův Hradec.
Ve fondu Archiv města Nová Bystřice se bez bližšího určení původu dokumentu nalézají nedatované dva návody na přípravu léčivého elixíru.
Starší rukopis (odhadem z počátku 18. stol.) obsahuje recept na přípravu Zlaté vody ze šalvěje a Větrové vody, mladší na výrobu proslulých Švédských kapek. Bohužel některé suroviny se mi podařilo určit jen přibližně (pokud by je dokázali přeložit čtenáři, ráda je do textu doplním). Doufám, že čtenáři s ucpaným nosem a škrábáním v krku, kterému bude doma dlouhá chvíle a popadne ho chuť namíchat si vlastní medicínu, nápoj přibližně inspirovaný starými recepty neublíží.
Pro opis textu byla zvolena metoda paleografického přepisu.
- Podrobnosti
- srpna 2023 uplyne 180 let od narození významného českého historika a archiváře Augusta Sedláčka (1843—1926). Při této příležitosti přetiskujeme popularizační stať, kterou před šedesáti lety na Sedláčkovu počest sepsal jeho pokračovatel, vedoucí Okresního archivu v Písku Ladislav Cihla (1923—1999), jenž by se v listopadu dožil sta let.
Text byl v zásadě ponechán v původní podobě, k názvům Sedláčkových děl byly pouze připojeny odkazy na jejich dostupné digitalizované verze. Původní obrázková příloha byla nahrazena vlastními fotografiemi Státního okresního archivu Písek a ukázkami citovaných dokumentů ze Sedláčkovy pozůstalosti.
AUGUST SEDLÁČEK
Publikace Okresního archivu v Písku — r. 1963.
Úvodní stať napsal, výbor z dopisů připravil a poznámkami opatřil Ladislav Cihla.
August Sedláček v píseckém archivu se svým rukopisným repertářem.
- Podrobnosti
Častá jsou u nás příjmení, která mají původ v profesích jejich nositelů. Všichni známe nějaké ty Zedníčky, Pekaře, Sedláky nebo Kováře. To není nic neobvyklého. Je ale řada zaměstnání, jejichž názvy se nikdy coby příjmení nepoužívaly. A to proto, že jejich tvarosloví je příliš kostrbaté a tvořené složeninami, pocházejí z cizích slov anebo jde o povolání nová, nemající oporu v minulosti, případně o natolik ojedinělá, že nikdy nedošla většího rozšíření. Proto dnes mezi námi nežijí žádné rodiny například Zvěrokleštičů, Pozlacovačů, Instalatérů, Archivářů či Historiků. I když u posledního uvedeného případu to neplatilo vždy. Rodina s příjmením Historik (psáno i v podobě Hystorik, Historicus či Hystorycus) v minulosti existovala a její příslušníci žili na přelomu 17. a 18. století v Českých Budějovicích.