Podrobnosti
Zveřejněno: 14. 7. 2023

Častá jsou u nás příjmení, která mají původ v profesích jejich nositelů. Všichni známe nějaké ty Zedníčky, Pekaře, Sedláky nebo Kováře. To není nic neobvyklého. Je ale řada zaměstnání, jejichž názvy se nikdy coby příjmení nepoužívaly. A to proto, že jejich tvarosloví je příliš kostrbaté a tvořené složeninami, pocházejí z cizích slov anebo jde o povolání nová, nemající oporu v minulosti, případně o natolik ojedinělá, že nikdy nedošla většího rozšíření. Proto dnes mezi námi nežijí žádné rodiny například Zvěrokleštičů, Pozlacovačů, Instalatérů, Archivářů či Historiků. I když u posledního uvedeného případu to neplatilo vždy. Rodina s příjmením Historik (psáno i v podobě Hystorik, Historicus či Hystorycus) v minulosti existovala a její příslušníci žili na přelomu 17. a 18. století v Českých Budějovicích.

Ve starých matričních knihách lze při pečlivém prohledávání dat o narozených, oddaných a zemřelých v obvodu děkanství u svatého Mikuláše v Českých Budějovicích nalézt několik záznamů, v nichž figurují členové rodiny Jiřího (Georga) Historika a jeho manželky Zuzany. Mnoho informací z nich ale nezjistíme. Jiří a Zuzana měli ve svatomikulášském chrámu svatbu 28. února roku 1692 a následně se jim v průběhu příštích třinácti roků v Českých Budějovicích narodilo šest dětí – čtyři děvčata a dva chlapci. Prvorozeným děckem byla Ludmila (narozená již necelých sedm měsíců po svatbě 10. září 1692), po ní následovali Anna Marie (*20. března 1696), Kateřina (*24. listopadu 1698), Jakub (* 9. července 1701), Josef (*22. února 1704) a Anna (* 15. června 1705). Josef zemřel ještě v den svého narození a dočkal se pokřtění pouze od porodní báby. Také Kateřina se dožila jen útlého věku a zemřela 10. května 1701 jako dvouapůlletá. O osudech dalších čtyř dětí nejsou bohužel žádné zprávy. Pokud se dcery dožily dospělosti a vdaly se, pak o své ojedinělé rodné příjmení jistě přišly, a jediným nositelem příjmení Historik tak v dalších letech mohl být jen syn Jakub. Ten se ale v matrikách, ani v dalších pramenech českobudějovického archivu v pozdějších letech již neobjevuje.

Jiří Historik se věnoval soukenickému řemeslu. V některých matričních zápisech je uvedený jako „knap soukenický“, přičemž slovo knap tu nahrazuje označení pro tovaryše. Jeho rodina bydlela ve vnitřním městě Českých Budějovic, dům tu ale Jiří Historik nevlastnil. Je s podivem, že ačkoli rodina ve městě žila prokazatelně přinejmenším 13 roků, v písemných materiálech se o ní prakticky nic nedozvíme. V registrech soukenického řemeslnického cechu z let 1600 až 1768 není o soukeníku Historikovi žádná zmínka. Nemáme k dispozici žádný jeho rodný, cestovní, zhostný či výuční list, ani žádný jiný doklad, z něhož by bylo možné zjistit jeho rodiště či místo, odkud do Českých Budějovic přišel.

Kromě již uvedených matričních záznamů tak nevíme o rodině Jiřího Historika zhola nic. V matričních knihách se nepodařilo dohledat ani úmrtí otce Jiřího a matky Zuzany, ani jejich syna Jakuba. Je tedy možné, že všichni po určité době z města odešli. Zda to tak ale opravdu bylo, už se patrně nedozvíme. A stejně jsme na tom při zjišťování, jak Jiří Historik přišel ke svému zvláštnímu a pro přelom 17. a 18. století nepochybně ojedinělému příjmení. Co ale víme jistě je skutečnost, že České Budějovice již před více než třemi stoletími měly svého historika, i když se psal s velkým H a byl vlastně soukeníkem.

 

Vlastimil Kolda

Historik žijící v Českých Budějovicích