Ve středu 26. června 2019 došlo v bývalém dominikánském klášteře v Českých Budějovicích k otevření zazděné niky v jižní lodi chrámu, která podle barokní tradice ukrývala ostatky prvního převora Jindřicha Libraria, údajně zesnulého v roce 1281. Poslední úpravu hrobového místa nechali provést redemptoristé v červenci 1893, od té doby byl výklenek zazděn. Protože se očekával nález písemných dokumentů, byli přítomni rovněž zástupci Státního okresního archivu České Budějovice. Odborné vedení výzkumu měla na starosti Mgr. Zuzana Thomová, archeoložka Jihočeského muzea, po technické stránce zajišťovali vyzvednutí zazděných předmětů a jejich předběžnou dokumentaci zaměstnanci firmy Geo-cz. Přítomen byl pražský arcibiskup Mons. Dominik kardinál Duka OP, který inicioval celý průzkum za účelem obnovení úcty k dominikánu Librariovi, jenž býval považován za blahoslaveného. Pietního okamžiku se zúčastnil rovněž českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil, primátor města Ing. Jiří Svoboda a další hosté.

V zazděném výklenku byly nalezeny tři písemné dokumenty. Zcela volně byl pohozen dvojlist se jmény stavební firmy a dělníků, kteří se roku 1893 podíleli na renovaci klášterního kostela a také zazdění niky dne 19. července 1893. Vedle dřevěné truhličky ležel smotek balicího papíru, ukrývající výtisk Národní politiky z 18. července 1893. Přímo na horní ploše truhličky spočíval druhý papírový balíček a v něm silně degradovaný vázaný výtisk básnické sbírky Jaroslava Vrchlického Z hlubin (patrně vydání 1875). Všechny tyto papírové dokumenty byly následně přeneseny do konzervátorské dílny archivu k očištění, desinfekci a dalšímu ošetření. Uvnitř truhličky se nacházely pouze samotné kosti a nepatrné útržky textilie. Pamětní záznam redemptoristů, který byl k ostatkům připojen v roce 1893 (jakási autentika, snad dokonce na pergamenu), však chyběl, a ani pečlivým ohledáním se nepodařilo identifikovat jeho sebemenší zbytky; patrně se tedy zcela rozpadl vlivem vlhkosti a plísní.

Jako archiváři si velice vážíme toho, jsme-li pozváni k podobným případům otevírání pamětních schránek, věžních makovic a podobně, a můžeme tak bezprostředně zajistit odpovídající péči o nalezené písemnosti.

D. Kovář, Státní okresní archiv České Budějovice

V pondělí 17. června 2019 proběhla ve Státním okresním archivu Český Krumlov ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Třeboni, oddělení Český Krumlov, v rámci Mezinárodního dne archivů akce pod názvem „Nuda v archivu? Určitě ne!“ Pracovníci archivu přiblížili školním dětem i dospělým zájemcům práci archivářů představením pomocných věd historických. Cca 80 návštěvníků si mohlo prakticky vyzkoušet tištění pečetí, měřit na stopy a lokty, zahrát numismatické pexeso, vybarvit erb, vytvořit obraz mince metodou frotáže nebo psát krůtím brkem. Vystaveny byly originály dokumentů, s nimiž archiváři pracují a při jejichž zpracování používají metody pomocných věd historických. Mezi nimi byly např. druhá nejstarší českokrumlovská trhová kniha z 2. poloviny 16. století, listiny potvrzující staré výsady udělené městu Český Krumlov císařem Rudolfem II. roku 1600 a Josefem II. roku 1784, pečetidla města Český Krumlov z 15. a 17. století a ukázka krasopisu žáků Hlavní školy v Českém Krumlově z roku 1841. Veřejnost hodnotila akci velice kladně a často se opakovalo přání, abychom ji v příštím roce uspořádali znovu. Doprovodná výstava originálů a reprodukcí archivních dokumentů byla otevřena do 28. června 2019.

Ve čtvrtek 20. června 2019 se v prostorách archivu uskutečnila jednodenní výstava archiválií, která přibližovala život (nejen) židovské menšiny v Písku za okupace. K vidění byl například dobový tisk, vyhlášky a nařízení, pobytové evidence města Písku, protektorátní městské plány nebo reportážní fotografie z doby okupace. Výstava byla zároveň doprovodnou akcí k projektu Kameny zmizelých (Stolpersteine), na kterém se v Písku v současné době pracuje. Do expozice byly proto také zařazeny archiválie týkající se konkrétních osob - obětí holocaustu, kterým budou v září instalovány ve veřejném prostoru jejich "kameny." Výstavu navštívili studenti dvou píseckých středních škol a četní zájemci z řad veřejnosti.

Mgr. Lucie Buršíková
 

Ve dnech 4. – 6. června 2019 proběhl v prostorách Státního oblastního archivu v Třeboni workshop s tématem „Výroba pergamenu“. Pořadatelem bylo oddělení ochrany a péče o Národní archivní dědictví a zúčastnilo se ho 15 restaurátorek ze SOA Třeboň, Moravského zemského archivu v Brně a z kláštera ve Vyšším Brodě. V průběhu pracovního semináře bylo zpracováno 36 kůží z kůzlat a králíků.

Během workshopu si každý sám vyzkoušel kůži pečlivě vyčistit a následně ji napnout na rám. Vyrobené pergameny se v restaurátorských pracovištích využijí při šití knih (přelepení hřbetu), při restaurování poškozených vazebních pergamenů a také při zhotovování nového pokryvu knihy.

Děkujeme vedení archivu za vstřícnost uspořádat toto pracovní setkání, paní Ing. Marii Benešové za odborné vedení workshopu a panu Robertovi Matouškovi za dodání kůží.

Ve středu 5. června otevřel Státní okresní archiv Strakonice vernisáží výstavu s názvem Poklady naší minulosti konanou u příležitosti 65. výročí vzniku okresních archivů. Pro návštěvníky byly připraveny ukázky nejstarších a nejcennějších dokumentů, které jsou uloženy v archivních fondech. Za všechny jmenujme nejstarší listinu Archivu města Vodňany vydanou Janem Lucemburským v roce 1336. Záměrem výstavy bylo ukázat co nejširší paletu dokumentů, které archiv spravuje. Proto obsahuje i ukázky ze sbírky fotodokumentace, sbírky map a sbírky plakátů. Zvláštní část expozice byla věnována restaurátorské a konzervátorské práci. Pro návštěvníky vernisáže byla kromě samotné výstavy připravena i přednáška o historii archivu doplněná fotografickým materiálem. Přibližně třicítka návštěvníků zároveň absolvovala komentovanou exkurzi po archivní budově.

 

 

Ve dnech 11., 13. a 14. června proběhl ve Státním okresním archivu Strakonice vzdělávací program k příležitosti Mezinárodního dne archivů. Hlavním motivem připraveného workshopu, na kterém se podíleli všichni pracovníci archivu, bylo ukázat profesi archiváře z různých úhlů pohledu. Více jak 130 studentů ze základních škol Dukelská a Poděbradova mohlo hravou a názornou formou poznat, jaké okruhy znalostí musí archivář ovládat, s jakým materiálem pracuje nebo jaké praktické dovednosti musí zvládnout. Jelikož se jednotlivá stanoviště nacházela na různých místech archivní budovy, absolvovali studenti nenásilnou formou zároveň i komentovanou exkurzi po místech, kam laická veřejnost nemá běžně přístup. Z připravených úkolů nejvíce zaujalo vyhledávání informací v digitálním archivu a možnost vytvořit si vlastní listinu, kterou žáci napsali pomocí inkoustu a brku, a poté si svůj výtvor sami zapečetili. Celá akce sklidila velmi kladné hodnocení, což dokládá i okamžité nahlášení zúčastněných škol na další ročník MDA v roce 2020.