Zvolte jazyk
představuje organizační složku státu příslušející k resortu ministerstva vnitra. Uchovává písemné dědictví pro přítomnost i budoucnost a disponuje nepřeberným materiálem kulturně-historického významu.
Od roku 2002 tvoří strukturu centrála a oddělení v Třeboni, v Českých Budějovicích a Českém Krumlově a státní okresní archivy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.
Sloučením všech těchto pracovišť do jediného subjektu vznikla rozsáhlá jihočeská archivní síť.
Badatel je povinen:
- objednat se ke studiu předem (e-mailem či telefonicky). Archiv mu dle provozních možností a obsazenosti studovny připraví archiválie na smluvený termín
- do vnitřních prostorů archivních budov nevstupovat s příznaky infekčního onemocnění.
PhDr. Václav Rameš,
ředitel
Ve věku 95 let zemřel jeden z nejvýznamnějších českých právních historiků druhé poloviny 20. století, emeritní rektor Univerzity Karlovy, profesor Karel Malý. Na své alma mater, Právnické fakultě UK, kde působil šedesát let, vychoval několik právnických generací. Po roce 1989 se pak významně podílel na modernizaci celé univerzity.
Prof. JUDr. dr. h. c. Karel Malý, DrSc., se narodil 26. 10. 1930 v Mnichově Hradišti. Po ukončení studií na Právnické fakultě UK nastoupil v roce 1954 na zdejší Katedru dějin státu a práva jako asistent, od roku 1957 zde pracoval jako odborný asistent, od roku 1965 jako docent a posléze jako profesor právních dějin (1990-2015). V letech 1990 až 2010 vedl na Právnické fakultě též Ústav právních dějin a od roku 2007 do roku 2015 i Centrum právněhistorických studií, společné pracoviště PF UK a Historického ústavu AV ČR. Byl oblíbeným učitelem několika generací právníků a historiků.
Profesor Malý se dlouhodobě se věnoval výzkumu českých právních dějin a byl respektovaným autorem či spoluautorem řady odborných studií, monografií a učebnic, a to i v mezinárodním kontextu. Již od studií se badatelsky zaměřil na období stavovského státu a zejména trestní právo tohoto období. Jeho první vědecká studie se zabývala Svatováclavskou smlouvou, následovala řada dílčích studií věnovaných vývoji trestního práva a završených v roce 1979 monografií Trestní právo v Čechách v 15. a 16. století, kterou doplnil a přepracoval v roce 1989 v druhém vydání. Trestnímu právu se věnoval i v souvislosti s osvícenskými kodifikacemi, se zemským soudem, s Vladislavským zemským zřízením, Koldínovou kodifikací městského práva. Druhou oblastí badatelského zájmu profesora Malého pak bylo období druhé poloviny 19. století a vývoj rakouského práva, vývoj českého politického a státního myšlení a také vývoj státní správy a samosprávy.
Jeho působení ale dalece přesáhlo samotnou Právnickou fakultu. Jako univerzitní prorektor (1990-1994) a pak rektor (1994-2000) se významně podílel na obnově univerzitní akademické samosprávy a na modernizaci univerzity v podmínkách transformující se společnosti. Neodmyslitelně je spjat se vznikem České konference rektorů, restitucí univerzitního majetku i vzniku dodnes platného vysokoškolského zákona.
Je nositelem medaile I. stupně ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jubilejní medaile Univerzity Karlovy a zlaté Randovy medaile. V roce 1997 byl vyznamenán zlatou medailí za zásluhy o Rakouskou republiku a v témže roce mu byl udělen čestný doktorát práv na Trinity College v Dublinu a v roce 1998 na Komenského univerzitě v Bratislavě. V roce 1999 mu bylo papežem propůjčeno vyznamenání za zásluhy o víru a církev. Na slavnostním galavečeru celojustiční soutěže Právník roku v lednu 2011 právem vstoupil po Karlu Čermákovi, Zdeňku Kesslerovi, Dagmar Burešové, Antonínu Mokrém st. a Otakaru Motejlovi do Právnické síně slávy.
Čest jeho památce!
(použito textu PF UK)
Vážené a milé kolegyně,
V úterý 17. února 2026 se ve Společenském sále Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích uskutečnilo pracovní setkání kronikářů ze Strakonicka, Vodňanska, Volyňska a Blatenska. Akci společně uspořádaly Státní okresní archiv Strakonice a Muzeum středního Pootaví Strakonice.
Hlavním bodem odpoledního programu byla odborná přednáška s názvem „Rozmanitosti kronikářské praxe“, se kterou vystoupili kolegové Jiří Cukr a Aleš František Plávek. Přednášející se zaměřili na specifika vedení kronikářských záznamů a sdíleli cenné postřehy z každodenní praxe. Velký zájem účastníků potvrdila nejen hojná účast, ale i živá diskuse, která vnesla do tématu nové podněty. Setkání se neslo v příjemné atmosféře a přineslo zaslouženou spokojenost jak posluchačům, tak samotným organizátorům.
Na jaře 2026 bude ve Státním okresním archivu České Budějovice pokračovat cyklus „V úterý do archivu,“ který opět nabídne čtyři rozmanité přednášky o jihočeské minulosti. Jako první představí 10. března Mgr. Ivo Kareš, ředitel Jihočeské vědecké knihovny, internetovou knihu Kohoutí kříž, jíž je spoluautorem, konkrétně se bude věnovat tomu, jak digitalizované fondy archivů a knihoven pomáhají rozkrývat životní osudy autorů šumavské literatury. V úterý 7. dubna bude Josef Nachlinger (Spolek Vltavan v Purkarci) hovořit o voroplavbě na Vltavě, technice vázání vorů a životě plavců. Následně 5. května promluví PhDr. Michaela Körnerová Chládková (Státní okresní archiv Jindřichův Hradec) o Ferdinandu Jírovi, což byl jindřichohradecký elektrotechnik a držitel řady patentů (vynalezl např. elektrický ohradník, plombovací drát nebo zařízení k plnění léčebných sér). A jarní cyklus uzavře 2. června Mgr. Alexandra Tesaříková (Státní okresní archiv Jindřichův Hradec), s níž nahlédneme do každodenního života šlechtické rodiny v raném novověku, řeč totiž bude o rodině a domácnosti Černínů v polovině 17. století. Všechny přednášky začínají v 17.00 hod. v přednáškovém sále českobudějovického archivu (Rudolfovská 40) a vstup na ně je zdarma.
Strana 1 z 26
Ve věku 95 let zemřel jeden z nejvýznamnějších českých právních historiků druhé poloviny 20. století, emeritní rektor Univerzity Karlovy, profesor Karel Malý. Na své alma mater, Právnické fakultě UK, kde působil šedesát let, vychoval několik právnických generací. Po roce 1989 se pak významně podílel na modernizaci celé univerzity.
Prof. JUDr. dr. h. c. Karel Malý, DrSc., se narodil 26. 10. 1930 v Mnichově Hradišti. Po ukončení studií na Právnické fakultě UK nastoupil v roce 1954 na zdejší Katedru dějin státu a práva jako asistent, od roku 1957 zde pracoval jako odborný asistent, od roku 1965 jako docent a posléze jako profesor právních dějin (1990-2015). V letech 1990 až 2010 vedl na Právnické fakultě též Ústav právních dějin a od roku 2007 do roku 2015 i Centrum právněhistorických studií, společné pracoviště PF UK a Historického ústavu AV ČR. Byl oblíbeným učitelem několika generací právníků a historiků.
Profesor Malý se dlouhodobě se věnoval výzkumu českých právních dějin a byl respektovaným autorem či spoluautorem řady odborných studií, monografií a učebnic, a to i v mezinárodním kontextu. Již od studií se badatelsky zaměřil na období stavovského státu a zejména trestní právo tohoto období. Jeho první vědecká studie se zabývala Svatováclavskou smlouvou, následovala řada dílčích studií věnovaných vývoji trestního práva a završených v roce 1979 monografií Trestní právo v Čechách v 15. a 16. století, kterou doplnil a přepracoval v roce 1989 v druhém vydání. Trestnímu právu se věnoval i v souvislosti s osvícenskými kodifikacemi, se zemským soudem, s Vladislavským zemským zřízením, Koldínovou kodifikací městského práva. Druhou oblastí badatelského zájmu profesora Malého pak bylo období druhé poloviny 19. století a vývoj rakouského práva, vývoj českého politického a státního myšlení a také vývoj státní správy a samosprávy.
Jeho působení ale dalece přesáhlo samotnou Právnickou fakultu. Jako univerzitní prorektor (1990-1994) a pak rektor (1994-2000) se významně podílel na obnově univerzitní akademické samosprávy a na modernizaci univerzity v podmínkách transformující se společnosti. Neodmyslitelně je spjat se vznikem České konference rektorů, restitucí univerzitního majetku i vzniku dodnes platného vysokoškolského zákona.
Je nositelem medaile I. stupně ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jubilejní medaile Univerzity Karlovy a zlaté Randovy medaile. V roce 1997 byl vyznamenán zlatou medailí za zásluhy o Rakouskou republiku a v témže roce mu byl udělen čestný doktorát práv na Trinity College v Dublinu a v roce 1998 na Komenského univerzitě v Bratislavě. V roce 1999 mu bylo papežem propůjčeno vyznamenání za zásluhy o víru a církev. Na slavnostním galavečeru celojustiční soutěže Právník roku v lednu 2011 právem vstoupil po Karlu Čermákovi, Zdeňku Kesslerovi, Dagmar Burešové, Antonínu Mokrém st. a Otakaru Motejlovi do Právnické síně slávy.
Čest jeho památce!
(použito textu PF UK)
Vážené a milé kolegyně,
V úterý 17. února 2026 se ve Společenském sále Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích uskutečnilo pracovní setkání kronikářů ze Strakonicka, Vodňanska, Volyňska a Blatenska. Akci společně uspořádaly Státní okresní archiv Strakonice a Muzeum středního Pootaví Strakonice.
Hlavním bodem odpoledního programu byla odborná přednáška s názvem „Rozmanitosti kronikářské praxe“, se kterou vystoupili kolegové Jiří Cukr a Aleš František Plávek. Přednášející se zaměřili na specifika vedení kronikářských záznamů a sdíleli cenné postřehy z každodenní praxe. Velký zájem účastníků potvrdila nejen hojná účast, ale i živá diskuse, která vnesla do tématu nové podněty. Setkání se neslo v příjemné atmosféře a přineslo zaslouženou spokojenost jak posluchačům, tak samotným organizátorům.
Dne 15. ledna 2026 zemřel ve věku 92 let pan
doc. PhDr. Vladimír Vašků, CSc.,
Čest jeho památce!
V uplynulých týdnech vystoupilo několik jihočeských archivářů v pořadech Českého rozhlasu. Všechny rozhovory se dají poslechnout zpětně na níže uvedených odkazech.
Jiří Cukr (Státní okresní archiv České Budějovice) – v pořadu Akcent v Českém rozhlase Vltava diskutoval společně s kronikářem Malé a Velké Chuchle Tomášem Hromádkou o vedení obecních kronik v současnosti.
Daniel Kovář (Státní okresní archiv České Budějovice) – v pořadu Dopolední host v Českém rozhlase České Budějovice diskutoval společně s nakladatelem Bohumírem Němcem o nové knize Veduty a jiná vyobrazení města Českých Budějovic 17.–19. století.
Michaela Körnerová Chládková (Státní okresní archiv Jindřichův Hradec) – v pořadu Dopolední host v Českém rozhlase České Budějovice diskutovala o nakupování a pašování zboží za socialismu.
Archiváři a zaměstnanci jihočeských archivů se druhý listopadový čtvrtek sjeli již po osmnácté do Třeboně. Letošnímu programu dominovalo téma snímání krajiny a staveb z výšky. Archeolog Pavel Macků prezentoval přednášku „Drony v archeologii a památkové péči“. Ukázal možnosti práce s drony v atraktivním prostředí jihočeských kulturních památek (hrady, zámky, kláštery apod.), ale i v kulturní krajině a na archeologických lokalitách. Zároveň představil základní fotografické techniky či možnosti využití nasnímaných dat (fotogrammetrie, LiDAR aj.) Přítomní měli možnost seznámit se s praktickou ukázkou strojů a zpracováním dat. Kolegyně Kamila Hrabáková v návaznosti krátce představila snímky dokumentující projekt „Zaměření fasád kostela Panny Marie Královny a sv. Jiljí a fary v Třeboni“. Druhou část programu vyplnilo promítání filmového dokumentu „Třeboňsko – Krajina dvojího nebe“ za účasti jeho autora Petra Pokovby. Snímek si publikum získal působivými záběry krásné přírody Třeboňska ve spojení s historií a udržitelnou lidskou činností. Komentářem ke krajině svého srdce přispěla i naše kolegyně Blanka Čechová.
Markéta Hrdličková
Srdečně zveme na říjnové přednášky jihočeských archivářů, kteří vystoupí s rozmanitými tématy na různých místech regionu.
Historická krajina okolí Dehtáře (Daniel Kovář) – Strýčický ostrov čp. 15, sobota 11. 10. od 17.0 hod.
Stavba skupinového vodovou v Besednici a okolí (Jiří Cukr) – Úřad městyse Besednice, pondělí 13. 10. od 17.00 hod.
Farář vs. místní. Spor o přestavbu lhenického kostela v roce 1904 (Tomáš Hunčovský) – Úřad městyse Lhenice, úterý 14. 10. od 17.00 hod.
Zámecký schwarzenberský archiv (Kristina Popelka) – Městská knihovna v Českém Krumlově, úterý 14. 10. od 18.00 hod.
Mistr Třeboňského oltáře a třeboňský archiv (Michal Morawetz) – Galerie 105 Třeboň, sobota 18. 10. od 13.00 hod.
Veduty a jiná vyobrazení města Českých Budějovic (Daniel Kovář) – Jihočeská vědecká knihovna, pondělí 20. 10. od 18.30 hod.
Historie pivovarnictví v Jindřichově Hradci (Hana Pelcová) – Městská knihovna Jindřichův Hradec, středa 29. 10. od 16.30 hod.
Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel, odborník na dějiny pozdního středověku, sdělila v pondělí Markéta Růžičková z Akademie věd ČR. Profesor Šmahel byl světově uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a reformace ve střední Evropě.
Stál v čele Historického ústavu Akademii věd ČR, byl předsedou Učené společnosti České republiky, založil a vedl Centrum medievistických studií zaměřené na výzkum středověku a podporu doktorských studií.
František Šmahel se narodil v roce 1934 v Trhové Kamenici na Chrudimsku. Po maturitě na chrudimském gymnáziu v roce 1953 nedostal doporučení ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Nastoupil proto dobrovolně na rok do ostravsko-karvinských dolů, teprve poté mohl začít studovat. Jako čerstvý absolvent historie získal místo v litvínovském muzeu. V roce 1964 nastoupil do Historického ústavu Akademie věd, kde se začal věnovat husitství. V době normalizace ale o místo z politických důvodů přišel a několik let se živil jako řidič tramvaje, stále si ale zachovával kontakt s oborem.
V 80. letech pracoval v Museu husitského revolučního hnutí v Táboře. Po revoluci se stal ředitelem obnoveného Historického ústavu Akademie věd, v roce 1998 založil a poté vedl respektované Centrum medievistickych studií jako společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd.
Byl nositelem řady prestižních ocenění, přednášel na univerzitách v Česku i v zahraničí. Šmahelovy knihy a studie o dějinách lucemburského období, husitství, Karlovy univerzity, středověké filozofie či humanismu byly přeloženy do mnoha jazyků.
František Šmahel byl nositelem státního vyznamenání Za zásluhy za vynikající vědecké výsledky. V roce 2013 získal prestižní Národní cenu vlády Česká hlava a v roce 2017 cenu Neuron za přínos světové vědě. Loni v listopadu převzal čestné občanství Prahy. (s použitím webu aktuálně.cz)
Čest jeho památce!
Václav Rameš
Františel Šmahel byl velkým přítelem jihočeských archivářů, zde připomínáme jeho příspěvek do našeho Archivária.
Foto: prof. František Šmahel
Vzpomínka na pradávnou archivní praxi v třeboňském zámku.
Rok 1956 byl v naší historii i v mém osobním životě dosti pohnutý. Odhalení zrůdností Stalinova kultu stalinistou Chruščovem 14. února přece jen přineslo jisté uvolnění politického tlaku. Alespoň se tak v Praze zdálo. Zatímco spisovatelé pozdvihli hlavu na svém 2. sjezdu, František Graus publikoval v Literárních novinách stať O postavení historie v kulturním životě, v níž se vyslovil proti „zprostituování historie“. České předjaří však ještě téhož roku vzalo za své po sovětské intervenci v Maďarsku. Málem jsem se stal spolu s výpravou studentů semináře prof. Josefa Polišenského jejím nechtěným účastníkem, to však jen na okraj mé vzpomínky. Jedině v tomto krátkém mezidobí se pětice českých studentů mohla na pár dní ocitnout v Paříži, a to na pozvání od Sdružení studentů historie na pařížské Sorbonně. Jak jsem se do této první studentské delegace ze zemí za Železnou oponou jako nestraník a navíc jen posluchač druhého ročníku archivnictví dostal, by bylo vyprávění na delší dobu.
Po návratu do Prahy mne čekaly zkoušky a prázdniny s archivní praxí. Zvolil jsem si Státní oblastní archiv v Třeboni, jeden z nejvýznamnějších archivů pro historii českého středověku. Tehdy právě byla v tisku moje první tištěná studie pojednávající o rejstříku českobudějovického bratrstva na konci husitských válek, takže jsem již měl s četbou pozdně středověkých pramenů jistou zkušenost. Místo povinných 14 dnů jsem v Třeboni zůstal celé dva měsíce, což moje dívka nesla velmi nelibě. Spolu se začínajícím archivářem Ádou Kalným (1928–2013), příštím vydavatelem Popravčí knihy pánů z Rožmberka, jsme dostali za úkol uspořádat starý archiv města Třeboně. Vojáci ho krátce předtím navozili na jednu hromadu do jedné z prázdných zámeckých místností. Když jsme tu spoušť spatřili, nechtěli jsme věřit svým očím. Chodili jsme kolem té obrovské hromady, vybírali nejdříve pergameny a pak starodávné úřední knihy. Věřte mi, byl to pro mne nezvyklý zážitek, neboť až do té doby jsem se k originálním dokumentům dostal jen výjimečně.
Po celý den jsem se těšil na konec pracovní doby, protože teprve tehdy jsem ve studovně mohl probírat proslulou sbírku „Historica“, kterou při svých pobytech v Třeboni sestavil František Palacký. I večer jsem se mohl po archivu a jeho dlouhé zámecké chodbě se starodávnými nočníky na skříních pohybovat, což dnes zní takřka neskutečně. Přesto pro mne „Historica“ byla značným zklamáním. Archiválie jsem sice probíral kus po kuse, nic nového jsem však v nich neobjevil, neboť vše důležité vydal nebo jinak zpřístupnil již sám Palacký v prvních šesti svazcích Archivu českého. Měl sice k ruce kopisty, kteří znali latinu i historické řemeslo, to však nijak nezmenšuje jeho zásluhy. Prostě se mi zdálo, že jsem přišel s křížkem po funuse. Teprve později, když jsem v Muzeu husitského revolučního hnutí zpracovával „Dějiny Tábora“, jsem zjistil, že důležité nebylo jen to, co Palacký sepsal a vydal, ale i to, co opomenul. Leč ani ty nevydané kusy v korespondenci Oldřicha z Rožmberka na mne nečekaly, neboť je v obdivuhodném Listáři ve čtyřech svazcích vydala paní doktorka Blažena Rynešová (1900–1944). Na mne už zbyly jen paběrky, které mi pomohl sebrat táborský kolega, později ředitel Okresního archivu, Rudolf Tecl (1950–2005). Jeho vášní bylo jezdit po archivech a shromažďovat neznámé nebo alespoň nevydané písemnosti k dějinám Tábora a jeho okresu. Nelitoval by zajet až do Košic na druhé straně republiky, kdyby tam byla naděje nějaké Taboriensia objevit. Do jejich zpracování se mu příliš nechtělo, raději mi ta nova přistrčil. Víc jsem si ani přát nemohl. Seděl jsem doma a stále jsem měl co dělat. Myslím, že to naší společné práci na Dějinách Tábora jen prospělo. Do Třeboně jsem pak zajížděl jen zřídka, stále jsem však využíval archivní fondy tamějšího archivu a v mysli uchovával vzpomínky na dobu v něm strávenou a na četné kolegyně i kolegy, bez jejichž vlídné pomoci bych jako historik byl rybou na suchu.
František Šmahel
21. dubna 2009 byl prof. František Šmahel hostem přednáškového cyklu Býti archivářem.
© ČR – Státní oblastní archiv v Třeboni, 2012-2025
správce webu | Vytvořeno pomocí Joomla!®
