Ve Státním oblastním archivu v Třeboni proběhl dne 25.2.2020 seminář nazvaný Péče o fyzický stav archiválií. Blok prezentací připravilo oddělení ochrany a péče o NAD. V průběhu semináře si archiváři vyslechli přednášku o typologii poškození archiválií, dále přednášku přibližující problematiku mikrobiologie v archivech a na závěr přednášku na téma preventivní konzervace, tj. snaha o zpomalení degradace materiálu zajištěním vhodných podmínek uložení. Součástí semináře byly také praktické ukázky různých poškození archiválií, ochranných obalů a pomůcek, které konzervátoři využívají při kontrole stavu uložení archivního materiálu. Pro zaměstnance, kteří se v uvedeném termínu nemohli semináře zúčastnit, proběhne opakování prezentací ve čtvrtek 19.3.2020.

Oddělení ochrany a péče o Národní archivní dědictví

 

Dne 25. února 2020 se ve Státním okresním archivu Tábor uskutečnila přednáška Mgr. Jana Macha s názvem „Loupeživý vrah Ludvík Novák: první hrdelní rozsudek v historii samostatného československého státu“. Jan Mach v poutavé přednášce přiblížil publiku okolnosti prvního hrdelního trestu v novém Československu, který byl vykonán v Táboře. Výklad doplnil projekcí dokumentů ze soudního spisu Ludvíka Nováka, vedeného u Krajského soudu v Táboře.

Přednášku zároveň dokreslila drobná výstava originálu trestního spisu Ludvíka Nováka, dobového tisku a literatury.

V úterý 28. ledna 2020 byla v prostorách Muzea Vysočiny Pelhřimov zahájena výstava s názvem „Umění knihvazačů – krása historické a současné knižní vazby.“ Výstava je společným projektem pelhřimovského muzea, Státního oblastního archivu v Třeboni a Státního okresního archivu Jihlava. Veřejnosti jsou na ní představeny více než tři desítky knih, vzniklých v průběhu několika staletí. Ukázky renesančních a barokních knižních vazeb v první výstavní místnosti jsou na stěnách doplněné obrazovými panely, které se věnují historii knižní vazby a ukazují základní charakteristické znaky knižních vazeb od gotiky po baroko. Druhá část výstavy představuje početnější soubor uměleckých knižních vazeb od našich současných předních knihařů a knihařek, které na výstavu zapůjčil třeboňský archiv. Tato díla vznikala v rozmezí let 2004 až 2015 v rámci několika knihvazačských soutěžních přehlídek, které tehdy pořádal Státní oblastní archiv v Třeboni ve spolupráci s pobočkou České informační společnosti při Národním archivu v Praze. Výstava v pelhřimovském muzeu potrvá do 22. března 2020.

Vlastimil Kolda

Ve čtvrtek 28. listopadu hostila centrála třeboňského archivu kolegy z ostatních jihočeských archivů. Důvodem tradičního setkání bylo konání XIII. Konference zaměstnanců jihočeských archivů, v letošním roce spojené s představením nově rekonstruovaného areálu bývalého augustiniánského kláštera. Více než šest desítek kolegů si nejdříve vyslechlo blok odborných příspěvků z archivní praxe. Poté se zájemci mohli zúčastnit komentované exkurze do nově rekonstruovaných depotních prostor i historických zámeckých depozitářů. Řada archivářů využila také možnost navštívit vánoční výstavu v Domě Štěpánka Netolického, kterou realizovalo třeboňské oddělení správy fondů a sbírek. Setkání poskytlo dostatek příležitostí ke sdílení zkušeností a vzájemnému poznávání. Příjemnou atmosféru ještě umocnila bohatá nabídka nejrůznějších dobrot a lahůdek, kterými se archiváři pohostili navzájem. Děkujeme za přispění všem zúčastněným.

Markéta Hrdličková

Obecní kroniky představují všeobecně velmi oblíbený pramen pro poznávání minulosti a místních dějin. Zákonem je předepsáno obcím jejich vedení a okresním archivům jejich ukládání. Spolupráce mezi obcemi (resp. obecními kronikáři) a okresními archivy je z tohoto pohledu oboustranně žádoucí a vítaná. To potvrdilo i setkání, které uspořádal Státní okresní archiv České Budějovice v úterý 19. listopadu 2019 pro kronikáře z obcí okresu České Budějovice, které navazovalo na podobné, uskutečněné před třemi lety. Úvod setkání patřil milému hostovi, panu Petru Kronikovi z českobudějovické stanice Českého rozhlasu. Představil pořad Jihočeské kroniky, který pro rozhlas připravuje a ve kterém rozmlouvá s kronikáři z jihočeských obcí a měst. Někteří z návštěvníků pořad znají nebo v něm dokonce již vystoupili, jiní se jistě natáčení s mikrofonem v budoucnu dočkají. Dále byla pro kronikáře připravena prohlídka archivního depozitáře, kde měli možnost vidět na vlastní oči uložení písemností z produkce obecních úřadů (a jejich předchůdců) a dalších institucí, organizací, družstev a spolků z místa svého bydliště, včetně obecních a školních kronik. Prezentace aplikace Digitální archiv byla na programu v další části setkání a kronikáři se seznámili s tím, jaké informace o jednotlivých obcích lze prostřednictvím databází a zdigitalizovaných archiválií studovat přes internet. Závěr patřil přátelské diskuzi zaměřené na vybrané kronikářské otázky, především na zapisování událostí celozemského a celosvětového charakteru do obecních kronik. Toto téma bylo zvoleno záměrně vzhledem k výročím událostí let 1939 a 1989. Účastníci měli také možnost nahlédnout do starých kronik se zápisy právě z těchto let. Příjemné setkání si nenechalo ujít 25 kronikářek a kronikářů. Průvodcem jim byl pracovník okresního archivu a dlouholetý kronikář městyse Ledenice Jiří Cukr, Digitální archiv prezentoval archivář Tomáš Hunčovský. V blízké budoucnosti pro kronikáře plánuje archiv další podobné setkání.

Hned několik institucí a spolků jihočeského kraje spolupracovalo se Státním oblastním archivem v Třeboni na realizaci semináře Kronikářka - kronikář obce. Po přivítání účastníků semináře ředitelem archivu PhDr. Václavem Ramešem následoval příspěvek, který představil dějiny a vývoj augustiniánského kláštera v Třeboni, současného sídla centrály Státního oblastního archivu v Třeboni. Referát doprovodila prezentace archiválií zejména map a plánů ze sbírek archivu, dokumentující historický vývoj místa spjatého s nejstaršími dějinami Třeboně. Poté se účastníci semináře odebrali na exkurzi po areálu třeboňského archivu. Komentovaná prohlídka je zavedla do nově rekonstruovaných depotních prostor, včetně kaple sv. Vincence a budoucích výstavních sálů. Tradičně velkou odezvu měla prohlídka depozitářů historického archivu v prostorách třeboňského zámku. Odpolední tematický blok zahájila přednáška, která představila možnosti a tipy, jak prakticky vylepšit obsah ročních kronikářských zápisů s cílem zvýšit jejich výpovědní hodnotu pro budoucnost. Věnovala se také grafické a vizuální podobě zápisů, přílohám nebo možné prezentaci kronikářské práce a kronik. Navazující příspěvek věnovaný zpřístupňování a využívání kronik objasnil, jakými cestami se kroniky dostávají do archivu, jak jsou evidovány, zpracovány a opatřeny popisem, který se současně stane i metadatovým souborem k digitalizaci těchto knih. Na závěr účastníci semináře navštívili nově vybudované konzervátorsko-restaurátorské pracoviště SOA v Třeboni. Seznámili se s uspořádáním a vybavením ateliérů a prací restaurátorů. Měli možnost poznat jednotlivé druhy archiválií, které se na pracovišti restaurují (mapy, plány, aktový materiál, pergamenové listiny, pečetě) a také materiál používaný k restaurování a konzervování (japonský papír, ruční papír, lepenky, lepidla). Dále jim byly představeny pomůcky, pomocí nichž mohou sami provádět menší opravy a očistu kronik (pásky Filmoplast, latexové houby). V knihařském ateliéru následoval výklad o restaurování knižních vazeb s praktickými ukázkami. Posledním vstupem semináře byla návštěva digitalizačního pracoviště a fotoateliéru s odborným výkladem. Setkání archivářů, restaurátorů a kronikářů se vydařilo a přispělo k vzájemnému obohacení a výměně zkušeností a znalostí.

Markéta Hrdličková