- Základní údaje
Ve středu 15. ledna 2025 uzavřel Státní oblastní archiv v Třeboni spolupráci se Statutárním městem České Budějovice. Ředitel Státního oblastního archivu v Třeboni Václav Rameš a primátorka Statutárního města České Budějovice Dagmar Škodová Parmová společným podpisem memoranda institucionálně stvrdili partnerský vztah obou institucí.
Statutární město České Budějovice a Státní oblastní archiv v Třeboni budou spolupracovat v různých oblastech, což deklarují v podepsaném memorandu. „Chceme společně realizovat například odborné konference, přednášky, výstavy, workshopy, vzájemně propagovat naše aktivity, vydávat odborné publikace, vyzvat a zapojit také školy i další městské organizace a samozřejmě vše promítnout do aktivit budějovického Evropského hlavního města kultury 2028. Věřím, že se budeme vzájemně obohacovat a inspirovat. A také vím, že určitě máme co nabídnout, a na to se moc těším,“ uvedla primátorka Dagmar Škodová Parmová.
- Základní údaje
Ve čtvrtek 21. listopadu 2024 byl společným podpisem institucionálně stvrzen dlouhodobý partnerský vztah Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze a Státního oblastního archivu v Třeboni. Děkan Fakulty managementu VŠE Mojmír Sabolovič a ředitel Státního oblastního archivu v Třeboni Václav Rameš tak formálně stvrdili závazek dlouhodobé spolupráce obou institucí.
„Vše, co jsem před chvílí řekl, už je historie. A my jsme rádi, že jako dvě významné instituce v regionu společně můžeme pracovat s historií a využívat ji ke vzdělávání,“ okomentoval podpis smlouvy děkan Fakulty managementu, Mojmír Sabolovič.
Dlouhodobá spolupráce obou institucí se projevuje především během kurzů celoživotního vzdělávání v rámci výuky Univerzity třetího věku či během přípravy tematických výstav zaměřených na mapování nejen historie Fakulty managementu, ale celého regionu Jindřichohradecka. V minulosti se tak pracovníci archivu spolupodíleli například na přípravě materiálů k výstavám Žádný učený z nebe nespadl, která sledovala historii vzdělávání v regionu Jindřichohradecka, výstavě mapující 30 let Fakulty managementu od listopadu 1989 do současnosti či celosemestrálních kurzech Management malých a středních pivovarů nebo Po stopách osobností managementu v regionu, které byly určeny pro posluchače z řad Univerzity třetího věku.
„V současné době ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Třeboni intenzivně propojujeme mezigenerační spolupráci studentů prezenční formy studia a studentů z řad Univerzity třetího věku. Ti společně pod vedením pracovníků archivu zkoumají přepis informací, historických dokumentů a pomůcek do elektronické podoby a tím se tak učí zpřístupňovat informační prameny dalším generacím,“ dodala vedoucí Knihovny FM, Věra Kubátová, která zajišťuje pravidelnou komunikaci mezi Fakultou managementu a Státním oblastním archivem v Třeboni.
Podpis deklarace o spolupráci byl současně doplněn o komentovanou prohlídku archivu uloženého v prostorách Státního hradu a zámku Jindřichův Hradec. Této prohlídky se kromě zaměstnanců Fakulty managementu zúčastnili také posluchači z řad Univerzity třetího věku.
- Základní údaje
Tradiční archivní setkání v Třeboni si letos nenechalo ujít na osm desítek zaměstnanců jihočeských archivů. První blok vyplnila atraktivní přednáška geofyzika a geoinformatika ing. Jiřího Šindeláře, který promluvil o unikátním nálezu křesťanské relikvie, hřebu z premonstrátského kláštera v Milevsku. Následující přednášku věnovanou konzervaci královských insignií z doby stěhování národů nalezených na Rakovnicku přednesla ing. Kateřina Šálková z oddělení péče o ochrany o Národní archivní dědictví Státního okresního archivu České Budějovice, která se přímo podílela na odborné restaurátorské práci mezinárodního vědeckého týmu. Druhý blok byl tematicky zaměřený na odbornou činnost a představení pracovních skupin zřízených při Odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra. Jednotliví zástupci Státního oblastního archivu v Třeboni, kteří působí ve skupinách, komentovali činnost a výsledky práce skupiny pro postarchivní péči, zpracování map a zpracování fondů soudní správy. Zaznělo také představení letos vzniklé interní propagačně-edukační pracovní skupiny PROPEDUS čítající zástupce jednotlivých jihočeských pracovišť. Závěrečný blok pěti různorodých příspěvků archivářů dokumentoval pestrost našeho oboru a přiblížil archivní každodennost. S kolegiální atmosférou setkání korespondovalo představení nových zaměstnanců. Našlo se také dostatek příležitostí ke sdílení zkušeností a navázání nových pracovních kontaktů.
Markéta Hrdličková
- Základní údaje
Ve středu 25. září 2024 hostil třeboňský archiv mezinárodní letní školu. Zúčastnili se jí studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Humboldtovy univerzity v Berlíně, École nationale des Chartes a École pratique des Hautes Études.
Dopolední program je zavedl na prohlídku archivních prostor včetně uložení rukopisů a také do restaurátorských dílen, kde pro ně kromě ukázek prací a prohlídky pracoviště byl připraven workshop zaměřený na výrobu škrobových a hvězdicových papírů. Účastníci letní školy si pod dohledem restaurátorek zkusili vytvořit tyto barevné dekorativní papíry, které se dodnes využívají při potahování knižních desek. Odpoledne se v zasedacím sále věnovali tématu svého setkání.
S letní školou přicestoval do Třeboně i Gilles Kagan, fotograf z Centre national de la recherche scientifique. V archivu pro tento den nainstaloval svou techniku, pomocí níž zkoumal v písemnostech stopy původního, dnes již nečitelného textu. Dařilo se mu znovu zobrazit vyškrabané nebo začerněné pasáže v našich archiváliích.
Michal Morawetz, Martina Pechová
- Základní údaje
První červnový týden se v Třeboni a Praze setkali zájemci o hmotnou a písemnou kulturu středověku z Univerzity Karlovy, skotské University of St Andrews, Státního oblastního archivu v Třeboni a Národní knihovny ČR.
Účastníci letní školy se v Třeboni prakticky seznámili s postupem výroby pergamenu pod vedením restaurátorek z třeboňského archivu. Ty již měsíc dopředu naložily 14 králičích a 2 ovčí kůže do sudu s vápennou vodou. Hosté letní školy si pak již jednotlivé kůže propláchli v lázni studené vody, odchlupili a napnuli na rám. Z rubové strany odstraňovali blány, zbytky tuku a masa. Na vypnuté a opracované kůži si vyzkoušeli povrchovou úpravu pomocí pemzy a natření povrchu plavenou křídou.
Součástí akce bylo i několik exkurzí přizpůsobených tématu letní školy. Přímo v třeboňském archivu si účastníci prohlédli prostory historických depozitářů a způsob uložení sbírky rukopisů, s jejichž digitálními reprodukcemi řada z nich pracuje. Přítomni byli také autoři výstavy Rukopisy Kříže z Telče, kteří poskytli odborný výklad svým kolegům. Díky laskavosti třeboňské farnosti mohli navštívit i kostel s křížovou chodbou. Po cestě z Třeboně se zastavili v Husitském muzeu v Táboře, aby si prohlédli expozici Husité. V Praze měli možnost navštívit historické prostory Klementina a seznámit se s významnými rukopisy Národní knihovny, prohlédli si také expozice Židovského muzea v Praze.
Během letní školy zazněly v Třeboni a Praze téměř dvě desítky příspěvků o různých přístupech ke studiu a zpřístupňování středověkých rukopisů. Práci s anglickou verzí Digitálního archivu představil Jakub Kaiseršat, ale téma zpřístupňování rukopisů digitalizací nebo digitálními edicemi se prolínalo i dalšími příspěvky. Další z přítomných prezentovali své výzkumy zaměřené nejen na analýzu textu, kdy lze zkoumat inspirace psaných pasáží a jejich kompilace, případně interpretovat kolofony, ale představili rukopisy také jako zdroj pro studium středověké krajiny, představili možnosti studia liturgického dotýkání rukopisů, význam záměrně nepopsaných míst na pergamenu nebo přínos studia rukopisných zlomků.
Martina Pechová
Michal Morawetz
- Základní údaje
Na sedm desítek jihočeských archivářů zavítalo ve čtvrtek 16. listopadu do třeboňského archivu. Program každoročního setkání nabídl přednášku členů vědeckého týmu z Ústavu řeckých a latinských studií Univerzity Karlovy v Praze věnovanou osobnosti středověkého písaře a augustiniánského kanovníka Kříže z Telče. Téma středověkých rukopisů reflektuje také nová expozice Státního oblastního archivu v Třeboni nazvaná „Rukopisy Kříže z Telče“, která byla otevřena v červnu tohoto roku. Řada účastníků setkání využila možnost shlédnout komentovanou prohlídku výstavou, kterou za půl roku vidělo více než tisíc návštěvníků. Dalším přednášejícím byla mikrobioložka Hana Sýkorová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Přítomné zaujala referátem věnovaným mikroorganismům v prostředí archivů s dopadem na zdravotní rizika a možnosti prevence. Blok příspěvků archivářů zahájil vstup kolegů z oddělení pro zpřístupňování a evidenci Národního archivního dědictví. Atraktivním způsobem představili chod fotograficko-digitalizačního pracoviště ve všech jeho činnostech. Dobrý příklad z praxe prezentovalo pracoviště Státního okresního archivu ve Strakonicích, kterému se dlouhodobě daří úspěšně oslovovat veřejnost při kulturních a vzdělávacích aktivitách. Závěrem Jiří Cukr, šéfredaktor sborníku Archivum Trebonense, představil aktuální šestnácté číslo sborníku, prozatím ve virtuální podobě těsně před vydáním. Příjemné setkání nabídlo dostatek příležitostí ke sdílení zkušeností, navázání nových pracovních kontaktů a v neposlední řadě i ochutnání dobrot a lahůdek, kterými se archiváři pohostili navzájem. Děkujeme za přispění všem zúčastněným.
Markéta Hrdličková
