Základní údaje

Zveřejněno: 31. říjen 2018

Ředitel SOA v Třeboni se dne 17. října  2018 zúčastnil výše uvedené odborné konference a výstavy. Hlavním tématem byl historický i současný vývoj územně správního členění našeho státu. Řešila se zde problematika, která je archivářům velice blízká a v našich fondech bohatě zastoupena.

Program konference sestavil odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy a celá akce proběhla pod patronátem náměstka ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a státní správy pověřeného řízením sekce veřejné správy JUDr. et PhDr. Petra Mlsny Ph.D.

Konference byla pořádána u příležitosti zahájení stejnojmenné panelové výstavy, která bude v následujících měsících putovat po krajích České republiky.

V případě vašeho zájmu naleznete (v odkaze níže) prezentace přednášejících, plánované termíny konání výstavy v krajích a doprovodnou fotogalerii.

V našem kraji bude výstava k vidění v březnu příštího roku.

Odkaz:

http://www.mvcr.cz/clanek/100-let-promen-hranic-nasich-regionu.aspx

Základní údaje

Zveřejněno: 30. říjen 2018

Státní oblastní achiv v Třeboni ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze měl tu čest ve dnech 24. a 25. října 2018 přivítat účastníky již tradičního Semináře k dějinám Židů v Čechách. Bohatý program přinesl zajímavé příspěvky na různá témata – fungování židovských náboženských obcí a korporací od 2. poloviny 19. století a jejich emancipace v rámci kodifikace právního postavení, osudy jednotlivých židovských rodin v jižních, středních a západních Čechách, výzkumy a rekonstrukce židovských hřbitovů (např. v Rožmberku nad Vltavou, v Mladé Vožici, Třeboni, Vodňanech), židovští uprchlíci z Haliče na Domažlicku nebo osudy zrakově postižených židovských vězňů v Terezíně.

Byly představeny také výsledky rozsáhlých výzkumů v oblasti filologické, např. prolínání majoritních jazyků v hebrejské epigrafice venkovských hřbitovů českého pohraničí 17.- 19. století; v oblasti literární – (ne)známé osudy spisovatele Jiřího Weila nebo k osobnosti spisovatele Moritze Reicha z Rokytnice v Orlických horách, či projevy antisemitismu v  běžné literární a později novinové produkci od středověku po současnost; i z pohledů poválečných dějin – českoslovenští Židé jako oběti represe v SSSR.

 V archivním bloku referátů zazněl zajímavý příspěvek k výzkumu pečetí židovských obchodníků či byly představeny zajímavé a stranou badatelského zájmu stojící fondy obsahující potřebné dokumenty k výzkumu židovské problematiky (Národní správa majetkových podstat-obvodová úřadovna Tábor či Německá osidlovací společnost).   

Téměř 50 účastníků a posluchačů ocenilo milou atmosféru, setkání kolegů z typově skutečně různých institucí zabývajících se studiem této problematiky a výborně sestavený program. Doufejme, že se na jihu Čech nesetkáváme poprvé.

Za organizátory: Mgr. Vlastimila Hamáčková (Židovské muzeum Praha) a PaedDr. Laděna Plucarová (Státní oblastní archiv v Třeboni)

Základní údaje

Zveřejněno: 16. říjen 2018

Ve čtvrtek 11. října 2018 se v Městském muzeu a galerii ve Vodňanech konala za spolupráce se Státním okresním archivem Písek přednáška PhDr. Josefa Nožičky na téma Zjitřené chvíle národního osvobození. Byly připomenuty události roku 1918 a především dění ve městě Vodňanech v říjnových dnech.

Účastníci si mohli po přednášce prohlédnout výstavku reprodukcí dokumentů Státního okresního archivu Písek, vztahujících se k Vodňansku během I. světové války – mj. materiály k hladovým bouřím a zejména k událostem 14. října 1918, kdy byla ve Vodňanech po vzoru Písku vyhlášena samostatná československá republika. Úřední dokumenty pak doprovodily výňatky ze vzpomínek tehdejších aktérů.

Základní údaje

Zveřejněno: 3. říjen 2018

V úterý 2. října 2018 byla ve výstavním sále Státního okresního archivu v Českých Budějovicích zahájena výstava archivních dokumentů s názvem 100 let – Vznik Československé republiky a jižní Čechy, kterou k letošnímu 100. výročí vzniku samostatného československého státu připravili pracovníci třeboňského archivu. Vernisáže výstavy se zúčastnili zástupci Odboru archivní správy MV ČR, Národního archivu v Praze, řady dalších archivů, knihoven a muzeí a také početná veřejnost. Výstava řečí dobových pramenů přibližuje veřejnosti jak dobu krátce před vznikem republiky, poznamenanou posledními měsíci první světové války, tak i nelehký zrod nového státu a první léta jeho samostatné existence. Exponáty ze svých depozitářů poskytlo všech sedm jihočeských okresních archivů a také čtyři oddělení třeboňského archivu.

Ústředním momentem výstavy je samotný vznik československého státu 28. října 1918. Republika však nevznikla sama od sebe. Jejímu vyhlášení předcházela řada jednání a událostí, které její vznik zásadním způsobem ovlivnily a podpořily. Nemalou roli tu sehrála i aktivita vojenských jednotek československých legií. Zajímavé (byť ne vždy souhlasné) byly v té době i postoje české šlechty. Všem těmto aspektům se výstava věnuje, stejně tak jako neúspěšným pokusům vyhlásit republiku již o dva týdny dříve, k nimž došlo v některých jihočeských městech a obcích. A protože jižní Čechy byly ve svých pohraničních oblastech po staletí obývané německým obyvatelstvem, které povětšinou vznik Československa odmítalo, zaměřuje se část výstavy i na tuto záležitost a na neúspěšné snahy o začlenění jihočeského příhraničí k Německu. Z hlediska územního vývoje nové republiky pak nelze opomenout ani připojení vitorazských obcí, k němuž došlo v roce 1920. Výstava v českobudějovickém archivu bude veřejnosti přístupná do 30. října, vždy v pracovních dnech od 9 do 17 hodin.

Za jihočeské archivy a za autorský tým PhDr.  Vlastimil Kolda

Základní údaje

Zveřejněno: 1. říjen 2018

V úterý 25. září 2018 se pracovník Státního okresního archivu České Budějovice PhDr. Jiří Cukr zúčastnil v Praze semináře pořádaného Ústavem východoevropských studií Univerzity Karlovy, Ústavem hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy a Centrem pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Seminář byl zaměřen na život a dílo českého cestovatele a humanisty Karla Hansy, který se v roce 1922 stal přímým svědkem arménské genocidy, zapojil se do pomoci přeživším a o neštěstí vydal v Československu knihu s názvem Hrůzy východu. Na setkání vystoupili Mgr. Andran Abramjan (podílel se na vydání reprintu zmíněné knihy), Hacob Asatryan (šéfredaktor arménsko-evropského časopisu Orer), Mgr. Marek Jandák (zabývá se arménskou genocidou a právě mu o této problematice vyšla obsáhlá kniha) a hned dvakrát i dr. Cukr, který v příspěvcích vycházel ze svého článku publikovaného v roce 2015 na stránkách časopisu Výběr. V prvním výstupu přiblížil Hansovo dětství a mládí, k němuž lze dohledat několik drobných zmínek v jihočeských archivech, a ve druhém pohovořil o knihách a přednáškách, které Hansa připravoval na základě svých dalších cest po Evropě (Francie, Jugoslávie, Podkarpatská Rus).