Při příležitosti Mezinárodního dne archivů připravilo jindřichohradecké oddělení ve dnech 8. a 9. června akci, připomínající jeho dlouhou historii. Výstava s názvem „600 let archivu Pánů z Růže“ upozornila na první písemnou zmínku o tomto archivu, která se nachází v Inventáři z roku 1418. Jeho originál je uložen v českokrumlovském archivním oddělení a díky milé vstřícnosti našich kolegů u nás mohla být vystavena jeho kopie. Návštěvníci dále mohli vidět deset originálů pergamenových listin, vztahujících se ke kmenovým archivním fondům, tedy Rodinným archivům pánů z Hradce, Slavatů a Černínů. Listiny připomněly nejenom starobylý význam těchto rodů, ale i celého archivu. Jedinečnost akce umocnilo zcela výjimečné vystavení tří archivních kulturních památek. Pro srovnání si návštěvníci mohli alespoň na fotografiích prohlédnout původní a současné archivní prostory. Dále měli možnost seznámit se s běžným chodem archivu, prohlédnout si retro i současné archivářovo oblečení, které využívá při práci v depozitářích, prostudovat staré badatelské řády a v neposlední řadě si prohlédnout fotografie z různých archivních akcií, uskutečněných za posledních deset let. Pro zvídavé návštěvníky jsme připravili i ukázku původních a moderních archivních kartonů a desek a nezapomněli jsme přidat historické plechové obaly na listiny. 67 návštěvníků ocenilo nejenom výběr archiválií, ale i fotografie a trojrozměrné předměty z běžného archivářského života. Velmi potěšující byla návštěva potomka prvního černínského archiváře Františka Tischera s rodinou.

 

Ve dnech 24.-25.5. a 28.-30.5. byla v jindřichohradeckém archivním oddělení k vidění ojedinělá výstava, věnovaná 400. výročí pražské defenestrace. Výstava, nesoucí název „Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka“, byla věnována právě jednomu z účastníků defenestrace. Pro návštěvníky jsme připravili originály archiválií, vztahujících se k této události a písemnosti ze Slavatova soukromého života. K vidění byl například 1. díl tzv. Slavatových pamětí, dispens k jeho sňatku s Lucií Otýlií z Hradce nebo závěť. Akci, jež byla veřejností velmi pozitivně hodnocena, shlédla téměř stovka návštěvník

Ve dnech 30. a 31. května 2018 proběhla v prostorách Státního okresního archivu České Budějovice mezinárodní konference „Československo v letech 1978-1985“. Jednalo se v pořadí již o šestou akci svého druhu, postupně mapující osudy našeho státu během druhé poloviny 20. století. Pořadateli konference jsou Ústav pro studium totalitních režimů v Praze a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, náš archiv má čestnou úlohu hostitele.

Tentokrát zazněly více než čtyři desítky referátů, tematicky zaměřených na politiku, bezpečnost, soudnictví, vědu, ekonomiku, kulturu, církev a regiony kolem přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Předmětem seriózního badatelského výzkumu se stává období, které již většina účastníků osobně pamatuje, i když výraznou měrou přibývá i mladších badatelů, nemajících osobní zkušenost se životem pod vládou jedné strany. S narůstajícím časovým odstupem se přitom i éra pozdního socialismu ukazuje jako přitažlivé téma, které lze studovat a prezentovat vědeckými metodami, bez zřetelných emocí nebo naopak nostalgie.

Tradičním zpestřením slavnostního zahájení se stal příjezd osobního automobilu Lada, pocházejícího ze sledovaných let. Stejně jako u předchozích ročníků konference, také letos vznikla s tímto vozidlem na dvoře archivu společná fotografie.

Daniel Kovář, Státní okresní archiv České Budějovice

 

Dne 5. února 2018 natáčela Česká televize v depozitářích třeboňského archivu v prostorách zámku. Živý vstup do pořadu Studio 6 se věnoval stěhování části archivního materiálu ze zámku do rekonstruovaných prostor v areálu kláštera. Uvolněné reprezentativní místnosti v budoucnu zrekonstruuje a využije Národní památkový ústav k vybudování nové prohlídkové trasy. Reportáž naleznete na tomto odkazu.

Husitské muzeum Tábor uspořádalo dne 2. 10. 2017 v rámci mezinárodní konference „Zikmund Lucemburský a Tábor. Královská moc a městské komunity v pozdně středověké Evropě“ slavnostní večer v gotickém sále Staré radnice v Táboře k představení edice nejstarší táborské městské knihy za účasti autorů edice prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc. a PhDr. Aleny M. Černé, Ph.D. Slavnostní večer v úvodu doprovodil koncertem soubor Ensemble Mathesius.

Ve Státním okresním archivu Tábor proběhla za hojné účasti veřejnosti akce k Mezinárodnímu dni archivů 2017, z technických důvodů přesunutá z června na čtvrtek 21. 9. 2017. Letošní téma neslo název „Tábor město královské. 580. výročí povýšení Hradiště aneb Tábora na královské město se všemi právy Starého Města pražského“. U této příležitosti přednesla Mgr. Jitka Vandrovcová (kurátorka a historička Husitského muzea v Táboře) přednášku „Privilegia Zikmunda Lucemburského z roku 1437“ a Mgr. Kateřina Lemberková (archivářka Státního okresního archivu Tábor) přednášku „Privilegium Zikmunda Lucemburského z pohledu pomocných věd historických“. Obě přednášky byly doplněny výstavou originálů archiválií, zejména pak dvou vyhotovení privilegia Zikmunda Lucemburského z roku 1437, z nichž listina se zlatou bulou byla v roce 1986 prohlášena archivní kulturní památkou. V prostorách badatelny byl představen výzkum těchto dvou listin, který proběhl v roce 2011 v Národním archivu Praha, ve spolupráci s Národní knihovnou Praha, Vysokou školou technologickou Praha a Státním oblastním archivem v Třeboni. Na dotazy návštěvníků odborně odpovídala Bc. Lucia Bujňáková (konzervátorka Státního okresního archivu Tábor), která se na tomto výzkumu osobně podílela.

 

Mgr. Kateřina Lemberková a Hana Hubáčková, Státní okresní archiv Tábor