- Základní údaje
Obecní kroniky představují všeobecně velmi oblíbený pramen pro poznávání minulosti a místních dějin. Zákonem je předepsáno obcím jejich vedení a okresním archivům jejich ukládání. Spolupráce mezi obcemi (resp. obecními kronikáři) a okresními archivy je z tohoto pohledu oboustranně žádoucí a vítaná. To potvrdilo i setkání, které uspořádal Státní okresní archiv České Budějovice v úterý 19. listopadu 2019 pro kronikáře z obcí okresu České Budějovice, které navazovalo na podobné, uskutečněné před třemi lety. Úvod setkání patřil milému hostovi, panu Petru Kronikovi z českobudějovické stanice Českého rozhlasu. Představil pořad Jihočeské kroniky, který pro rozhlas připravuje a ve kterém rozmlouvá s kronikáři z jihočeských obcí a měst. Někteří z návštěvníků pořad znají nebo v něm dokonce již vystoupili, jiní se jistě natáčení s mikrofonem v budoucnu dočkají. Dále byla pro kronikáře připravena prohlídka archivního depozitáře, kde měli možnost vidět na vlastní oči uložení písemností z produkce obecních úřadů (a jejich předchůdců) a dalších institucí, organizací, družstev a spolků z místa svého bydliště, včetně obecních a školních kronik. Prezentace aplikace Digitální archiv byla na programu v další části setkání a kronikáři se seznámili s tím, jaké informace o jednotlivých obcích lze prostřednictvím databází a zdigitalizovaných archiválií studovat přes internet. Závěr patřil přátelské diskuzi zaměřené na vybrané kronikářské otázky, především na zapisování událostí celozemského a celosvětového charakteru do obecních kronik. Toto téma bylo zvoleno záměrně vzhledem k výročím událostí let 1939 a 1989. Účastníci měli také možnost nahlédnout do starých kronik se zápisy právě z těchto let. Příjemné setkání si nenechalo ujít 25 kronikářek a kronikářů. Průvodcem jim byl pracovník okresního archivu a dlouholetý kronikář městyse Ledenice Jiří Cukr, Digitální archiv prezentoval archivář Tomáš Hunčovský. V blízké budoucnosti pro kronikáře plánuje archiv další podobné setkání.
- Základní údaje
Hned několik institucí a spolků jihočeského kraje spolupracovalo se Státním oblastním archivem v Třeboni na realizaci semináře Kronikářka - kronikář obce. Po přivítání účastníků semináře ředitelem archivu PhDr. Václavem Ramešem následoval příspěvek, který představil dějiny a vývoj augustiniánského kláštera v Třeboni, současného sídla centrály Státního oblastního archivu v Třeboni. Referát doprovodila prezentace archiválií zejména map a plánů ze sbírek archivu, dokumentující historický vývoj místa spjatého s nejstaršími dějinami Třeboně. Poté se účastníci semináře odebrali na exkurzi po areálu třeboňského archivu. Komentovaná prohlídka je zavedla do nově rekonstruovaných depotních prostor, včetně kaple sv. Vincence a budoucích výstavních sálů. Tradičně velkou odezvu měla prohlídka depozitářů historického archivu v prostorách třeboňského zámku. Odpolední tematický blok zahájila přednáška, která představila možnosti a tipy, jak prakticky vylepšit obsah ročních kronikářských zápisů s cílem zvýšit jejich výpovědní hodnotu pro budoucnost. Věnovala se také grafické a vizuální podobě zápisů, přílohám nebo možné prezentaci kronikářské práce a kronik. Navazující příspěvek věnovaný zpřístupňování a využívání kronik objasnil, jakými cestami se kroniky dostávají do archivu, jak jsou evidovány, zpracovány a opatřeny popisem, který se současně stane i metadatovým souborem k digitalizaci těchto knih. Na závěr účastníci semináře navštívili nově vybudované konzervátorsko-restaurátorské pracoviště SOA v Třeboni. Seznámili se s uspořádáním a vybavením ateliérů a prací restaurátorů. Měli možnost poznat jednotlivé druhy archiválií, které se na pracovišti restaurují (mapy, plány, aktový materiál, pergamenové listiny, pečetě) a také materiál používaný k restaurování a konzervování (japonský papír, ruční papír, lepenky, lepidla). Dále jim byly představeny pomůcky, pomocí nichž mohou sami provádět menší opravy a očistu kronik (pásky Filmoplast, latexové houby). V knihařském ateliéru následoval výklad o restaurování knižních vazeb s praktickými ukázkami. Posledním vstupem semináře byla návštěva digitalizačního pracoviště a fotoateliéru s odborným výkladem. Setkání archivářů, restaurátorů a kronikářů se vydařilo a přispělo k vzájemnému obohacení a výměně zkušeností a znalostí.
Markéta Hrdličková
- Základní údaje
Inspirováno schématem Zlaté stoky A. Kalného ml.
Animace Jana Kacko
Zvuk Edgars Kacko
© Dům Štěpánka Netolického, 2018
Odkaz naleznete zde.
- Základní údaje
1. října 2019, získalo 20 osobností medaili ministra vnitra Za zásluhy o české archivnictví. Čestná medaile se každoročně uděluje za celoživotní dílo či mimořádný čin odborníkům z oblasti archivnictví a příbuzných oborů.
Oceňováni jsou archiváři, restaurátoři, pedagogové, ale i stavbaři a manažeři. Díky nim jsou české archivy moderními správními úřady a vědeckými institucemi, které mají své zastoupení v mezinárodních organizacích evropské i celosvětové úrovně.
"Archivář musí být zároveň historikem, odborníkem na dějiny správy, paleografem, lingvistou, zdatným uživatelem výpočetní techniky, ale také trochu detektivem a právníkem, v některých případech i psychologem a kromě toho musí být i dobrým úředníkem," sdělil náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, když v úvodním slovu vyjmenovával multioborovost pracovníků v archivech a dalších institucích.
Ředitel SOA v Třeboni navrhl k udělení medaile tyto osobnosti:
Ing. Alena Kajanová, vedoucí oddělení ochrany a péče o národní archivní dědictví Státního oblastního archivu v Třeboni, za dlouholeté zásluhy v oblasti ochrany a péče o národní archivní dědictví
Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., ředitel Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, za zásluhy v oblasti archivního vzdělávání a s přihlédnutím k jeho letošnímu životnímu jubileu
PhDr. Vlastimil Kolda, odborný archivář Státního oblastního archivu v Třeboni, za významný přínos pro české archivnictví a s přihlédnutím k jeho letošnímu životnímu jubileu
Blahopřeji
PhDr. Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni
https://www.mvcr.cz/clanek/medaili-za-zasluhy-o-ceske-archivnictvi-ziskalo-20-osobnosti.aspx
- Základní údaje
Při příležitosti mezinárodního dne zvířat, který každoročně připadá na 4. října, zveřejňuje Státní oblastní archiv v Třeboni virtuální katalog výstavy Šlechtic a zvíře. Výstavou prezentoval archiv na jaře letošního roku některé ze svých archiválií v Domě Štěpánka Netolického v Třeboni a již tehdy se téma setkalo s pozitivním ohlasem veřejnosti díky atraktivitě prezentovaného archivnímu materiálu. Od dnešního dne bude výstava digitálně přístupná ještě širšímu publiku.
Michal Morawetz
- Základní údaje
Ve středu 26. června 2019 došlo v bývalém dominikánském klášteře v Českých Budějovicích k otevření zazděné niky v jižní lodi chrámu, která podle barokní tradice ukrývala ostatky prvního převora Jindřicha Libraria, údajně zesnulého v roce 1281. Poslední úpravu hrobového místa nechali provést redemptoristé v červenci 1893, od té doby byl výklenek zazděn. Protože se očekával nález písemných dokumentů, byli přítomni rovněž zástupci Státního okresního archivu České Budějovice. Odborné vedení výzkumu měla na starosti Mgr. Zuzana Thomová, archeoložka Jihočeského muzea, po technické stránce zajišťovali vyzvednutí zazděných předmětů a jejich předběžnou dokumentaci zaměstnanci firmy Geo-cz. Přítomen byl pražský arcibiskup Mons. Dominik kardinál Duka OP, který inicioval celý průzkum za účelem obnovení úcty k dominikánu Librariovi, jenž býval považován za blahoslaveného. Pietního okamžiku se zúčastnil rovněž českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil, primátor města Ing. Jiří Svoboda a další hosté.
V zazděném výklenku byly nalezeny tři písemné dokumenty. Zcela volně byl pohozen dvojlist se jmény stavební firmy a dělníků, kteří se roku 1893 podíleli na renovaci klášterního kostela a také zazdění niky dne 19. července 1893. Vedle dřevěné truhličky ležel smotek balicího papíru, ukrývající výtisk Národní politiky z 18. července 1893. Přímo na horní ploše truhličky spočíval druhý papírový balíček a v něm silně degradovaný vázaný výtisk básnické sbírky Jaroslava Vrchlického Z hlubin (patrně vydání 1875). Všechny tyto papírové dokumenty byly následně přeneseny do konzervátorské dílny archivu k očištění, desinfekci a dalšímu ošetření. Uvnitř truhličky se nacházely pouze samotné kosti a nepatrné útržky textilie. Pamětní záznam redemptoristů, který byl k ostatkům připojen v roce 1893 (jakási autentika, snad dokonce na pergamenu), však chyběl, a ani pečlivým ohledáním se nepodařilo identifikovat jeho sebemenší zbytky; patrně se tedy zcela rozpadl vlivem vlhkosti a plísní.
Jako archiváři si velice vážíme toho, jsme-li pozváni k podobným případům otevírání pamětních schránek, věžních makovic a podobně, a můžeme tak bezprostředně zajistit odpovídající péči o nalezené písemnosti.
D. Kovář, Státní okresní archiv České Budějovice
