- Podrobnosti
V pátek 7. dubna 2017 přijali kolegové PhDr. Aleš František Plávek a PhDr. Jiří Cukr pozvání na VIII. setkání kronikářů z mikroregionu Veselsko, konané na Obecním úřadě ve Valu. Součástí programu byla jejich přednáška na téma Archivy a kronikáři. V ní představili všem přítomným možnosti využití písemných historických pramenů pro zkoumání dějin obce a kronikářský exkurz, doplněný o několik postřehů z praxe, protože sami se psaní kroniky věnují. Všechny přítomné přišel pozdravit a zavzpomínat také bývalý třeboňský archivář a valský kronikář Jan Kohout. Společné setkání kronikářů z Veselska by se mohlo stát inspirací i pro jiné letopisce ze širšího okolí, především pak z menších obcí a jejich místních částí. Akce tohoto zaměření skýtá prostor pro diskusi, konfrontaci problémů a vytváření pevných vazeb mezi lidmi, kteří mají jeden společný zájem – zaznamenat přítomnost pro budoucí generace.
- Podrobnosti
V pátek 2. prosince 2016 se v konferenčním sále Státního oblastního archivu v Třeboni sešla početná archivní obec již na X. celokrajské konferenci pracovníků jihočeských archivů tentokrát na téma „Zrozeni pro archiv (léta raného dětství 0 – 6 let)“.
Odborná část konference byla věnována představení výjimečného pramenu k dětskému věku, který se v třeboňském archivu nachází ve sbírce Cizí rody – registratura pod signaturou z Rožmberka 2/ 10-23 a představuje několik dopisů Petra Voka z Rožmberka z let 1547 – 1548 svému bratrovi Vilémovi. Malý pozdější poslední člen slovutného rodu, sotva se naučil ovládat písmena, píše česky velmi krátce, stylisticky ne vždy dost obratně, o věcech odpovídajících jeho věku, nejbližší osobě ze své rodiny do Pasova, kde se starší bratr vzdělával. Formou krátkého zpravodajství z let 1539 – 1547 a 1548, tedy z doby, kdy se Petr Vok z Rožmberka narodil a kdy psal svá dětská psaní, byly představeny celkem 4 dopisy, doplnilo je dění ve světě i v Čechách a vstupy o dobové výchově, hračkách a oblečení dětí.
- Podrobnosti
Ve čtvrtek 13. října 2016 proběhlo v třeboňském archivu setkání našich bývalých kolegů a kolegyň.
Na pozvání ředitele archivu PhDr. Václava Rameše si přišli prohlédnout nové působiště naši dřívější spolupracovníci. Pro účastníky setkání bylo připraveno malé pohoštění a prohlídka zrenovovaných archivních depotů. Dále byla možnost zhlédnout fotografie, které zachycovaly činnost v archivu - dříve i nyní.
Nejvíce ceněná byla přátelská beseda mezi našimi milými hosty, kdy se roky daly v závratný let zpět a zasloužilí archiváři, archivářky a pracovníci archivu vzpomínali na staré dobré časy - na roky tenkrát, kdy mládím voněl čas… Ctění kolegové pracovali pro archiv dlouhá léta s láskou ke svému povolání a tak do své práce přinesli nejen erudici, poznatky, zkušenosti a nadšení, ale také kulturu vztahů a přátelství na které se vždy dobře vzpomíná. Podle kladných ohlasů, od samotných účastníků setkání, se všem „na klášteře“ líbilo.
Bylo nám ctí, že archiv navštívili: Bartošek Vladimír, Bednářová Anna, Fialová Anna, Holecová Ilona, Holzapfelová Libuše, Hřebecký Jaromír, Kociánová Zdenka, Kubíková Anna, Mašek Vojtěch, Nováková Stanislava, Novotná Marie, Pešlová Daniela, Přibilová Mária, Psíková Jiřina, Répásová Marie, Rigová Eva, Řimnáčová Alena, Smolková Anna, Šádková Květoslava, Šafářová Marie, Šimánková Marta, Železná Hana a Klasová Hana. Omluvu zaslali a kolegy nechali pozdravovat: Fraňková Alena, Poláčková Anna, Řeřichová Sylvína, Šimková Jarmila, Pražáková Růženka, Pražák Oldřich, Kaiseršatová Milena.
Ve spolupráci s FKSP k realizaci akce přispěli: Václav Rameš, Laděna Plucarová, Zdenka Šotová, Ludmila Swiderová, Klaudie Caklová, Jan Lebeda, Alena Kajanová, Marie Kalátová.
- Podrobnosti
Pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky uspořádalo ve dnech 17. až 19. října 2016 Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě celostátní odborný seminář Vesnické technické objekty 2016, vedený etnografem PhDr. Radimem Urbánkem. Vzhledem k zaměření na tradiční stavitelství vytvořili pořadatelé sedm přednáškových bloků, tematicky členěných na úvodní referáty, cihlářství, drobné zajímavosti, energetiku, průmysl, skladování potravin a renovace a transfery. Semináře se zúčastnilo několik desítek odborníků z různých institucí, přičemž v úterý 18. října 2016 reprezentoval Státní oblastní archiv v Třeboni PhDr. Aleš František Plávek z oddělení pro zpřístupňování a evidenci NAD, a to s příspěvkem Mlíčníky a jiné typy haltýřů jako zanikající doklad venkovské každodennosti. V logicky strukturovaném referátu seznámil přítomné s problematikou dochování těchto drobných lidových staveb, jejich historickým využitím a prací s různými informačními prameny. Rovněž poukázal na alternativu spolupráce občanské společnosti s úřady a památkovými i paměťovými institucemi a na možnosti fundraisingu v oblasti záchrany drobných venkovských objektů. Závěrem představil unikátní dochování dvou haltýřů ve Ctiboři na Pelhřimovsku, z nichž starší kamenný se v letošním roce podařilo zrekonstruovat právě na základě součinnosti místního spolku, majitele nemovitosti a nadačního fondu. Součástí semináře byly vedle odborných přednášek také tematické dílny, exkurze, diskusní prostor a technologické ukázky. Seminář svým konáním vhodně poukázal na potřeby hodnotového vnímání nemovitého bohatství, zděděného po předcích na našem venkově.
- Podrobnosti
Na Novém Hradě v Jimlíně u Loun se přes léto konal přednáškový cyklus „Od Kolowratů ke Schwarzenbergům,“ jehož součástí byly čtyři odborné přednášky. Poslední z nich se uskutečnila ve čtvrtek 15. září 2016 a na téma „Schwarzenberská dvojí panství a jejich písemné dědictví“ ji proslovil PhDr. Aleš František Plávek z oddělení pro zpřístupňování a evidenci Národního archivního dědictví Státního oblastního archivu v Třeboni. Nejprve stručně nastínil historii rodu Schwarzenbergů a majetkový vývoj jejich držav v Čechách. Poté se soustředil na konstituování a strukturu knížecích archivů a závěr přednášky patřil současnému využívání archiválií schwarzenberských velkostatků. Posluchači tak měli možnost se dozvědět mnoho zajímavých informací nejen o správě a skladbě archivních dokumentů (s důrazem na severočeská panství), ale obecně o rodě, který je spojován zejména s jižními Čechami, ale který zanechal výraznou stopu rovněž i v Čechách severních (jedním ze sídel Schwarzenbergů byl v letech 1767–1947 právě Nový Hrad). Přednáška se konala v jednom z nejkrásnějších zámeckých sálů a cestu na ni si našla zhruba třicítka hostů, což podle organizátorů představovalo nejvyšší návštěvnost z celého přednáškového cyklu.
Jiří Cukr
