Dne 20. července 2018 se uskutečnila vernisáž výstavy „Dokonalý diplomat. Černínové – vyslanci, cestovatelé, sběratelé“. Výstava je umístěna na jindřichohradeckém zámku, v tzv. Adamově stavení a bude otevřena do konce listopadu. Mimo exponáty zapůjčené z celé řady tuzemských i zahraničních památkových objektů a muzeí tvoří nemalou část expozice archiválie zapůjčené z jindřichohradeckého oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni. Vystaveny jsou na tři desítky originálních písemností ze 17. století vztahujících se k významným členům černínského rodu, kteří se proslavili v diplomatických službách. Jedná se především o Heřmana Černína, kterému se v době napjatých vtahů s Tureckem v roce 1644 podařilo vyjednat mír s touto zemí po dobu 40 let nebo Jana Humprechta, který působil jako vyslanec na ambasádě v Benátkách, a to v letech 1660 – 1663. Návštěvníci si tak mohou v originále prohlédnout nejenom běžnou diplomatickou korespondenci mezi císařem a vyslancem, ale rovněž i například italsko-turecký slovníček z poloviny 17. století, cestovní deníky Heřmana Černína z let 1616 a 1644 nebo turecké fermany (pověření) k Vysoké Portě psané arabsky. Mimo tyto písemnosti zapůjčilo jindřichohradecké oddělení i nejrůznější předměty vztahující se k jednotlivým členům rodu. Unikátem je zlatý prsten Zuzany Černínové, řády Evžena Černína nebo suvenýry v podobě majolikového talíře a tří pohárů, které si přivezl z korunovace posledního ruského cara v roce 1896.

Mimo tyto originální písemnosti a upomínkové předměty poskytl archiv rovněž za přispění třeboňské konzervátorské dílny a oddělení digitalizace několik desítek skenů, z nichž byly vyhotoveny faksimile, které se stanou součástí stále výstavní expozice.

Text: Václav Rameš

Foto: Jan Lebeda

 

Krása barokního světa v knižní grafice ve Vyšším Brodě

O expozici na téma barokní knihy a barokní knižní grafiky obohatilo letošní prohlídkovou trasu Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě. Jedná se o ručně kolorované mědirytiny, které jsou představeny v prostředí velkolepé barokní knihovny a vznikly v 17. a 18. století. Faksimile byly vyrobeny v laboratořích SOA v Třeboni. Projekt vznikl za podpory Jihočeského kraje a Státního oblastního archivu v Třeboni a kurátorkami výstavy jsou Anežka Holasová, historička umění, a Lucie Ó Súilleabháin Špalková, restaurátorka knižní vazby, která úzce spolupracuje s naším oddělením ochrany a péče o národní archivní dědictví v Třeboni.

Vernisáž se konala 28.6. 2018 i za účasti zaměstnanců SOA v Třeboni a představitelů Jihočeského kraje.

Výstava je ve vyšebrodském klášteře k vidění denně mimo neděle od 9:30 do 16:30 hodin.

Text: Václav Rameš

Foto: Jan Lebeda, Stanislav Musil

Ve Státním okresním archivu Tábor proběhla ve dnech 1. 6. a 22. 6. 2018 za účasti studentů Gymnázia Pierra de Coubertina akce k Mezinárodnímu dni archivů 2018. Letošní téma neslo název „Rok 1918 v dokumentech Státního okresního archivu Tábor“.  Studentům byl archiv představen jako paměťová instituce, jeho dílčí činnosti zaměřené kromě předarchivní péče u původců zejména na péči o převzaté archiválie, jejich využívání, zpracování včetně jejich uložení. Téma přednášky bylo věnováno událostem roku 1918. Přednes krátkých úryvků z dobového tisku a kronik umožnil navodit společenskou atmosféru posledního roku světové války. Studenti mohli spatřit v prostoru badatelny drobnou výstavu archiválií, tiskovin a literatury vztahující se k roku 1918. Následně byli seznámeni s Digitálním archivem Státního oblastního archivu v Třeboni na konkrétních ukázkách digitalizovaného materiálu. Po zhlédnutí výstavy se návštěvníci přesunuli do konzervátorské dílny, kde jim ukázkově byly představeny zrestaurované knihy a listiny, které mohli porovnat se stavem zachyceným na fotografiích před započetím konzervačních a restaurátorských prací.

 

Ve dnech 8., 12. a 15. června proběhl v rámci Mezinárodního dne archivů ve Státním okresním archivu Strakonice vzdělávací program zaměřený na významné osmičky jakožto milníky českých dějin. Žáci ze Základní školy Krále Jiřího z Poděbrad ve Strakonicích a ze Základní školy Dukelská ve Strakonicích se přenesli v čase a poznávali události v letech 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968. Více jak 150 studentů druhého stupně si vyzkoušelo práci se sčítáním lidu, zjistilo, jak se během 20. století architektonicky změnily Strakonice, pracovalo s dobovými audio nahrávkami generála Syrového a předsedy vlády Rudolfa Berana, zahrálo si na sčítací komise voleb do národních výborů a seznámilo se s děním ve Strakonicích během srpnové okupace v roce 1968. Hlavní snahou vzdělávacího programu bylo, aby studenti nové poznatky získávali sami svojí prací s prameny nikoliv jen obyčejným posloucháním výkladu. Podle ohlasů pedagogů byl tento přístup hodnocen kladně a těší se na návštěvu Státního okresního archivu Strakonice i v dalších letech.

 

Při příležitosti Mezinárodního dne archivů připravilo jindřichohradecké oddělení ve dnech 8. a 9. června akci, připomínající jeho dlouhou historii. Výstava s názvem „600 let archivu Pánů z Růže“ upozornila na první písemnou zmínku o tomto archivu, která se nachází v Inventáři z roku 1418. Jeho originál je uložen v českokrumlovském archivním oddělení a díky milé vstřícnosti našich kolegů u nás mohla být vystavena jeho kopie. Návštěvníci dále mohli vidět deset originálů pergamenových listin, vztahujících se ke kmenovým archivním fondům, tedy Rodinným archivům pánů z Hradce, Slavatů a Černínů. Listiny připomněly nejenom starobylý význam těchto rodů, ale i celého archivu. Jedinečnost akce umocnilo zcela výjimečné vystavení tří archivních kulturních památek. Pro srovnání si návštěvníci mohli alespoň na fotografiích prohlédnout původní a současné archivní prostory. Dále měli možnost seznámit se s běžným chodem archivu, prohlédnout si retro i současné archivářovo oblečení, které využívá při práci v depozitářích, prostudovat staré badatelské řády a v neposlední řadě si prohlédnout fotografie z různých archivních akcií, uskutečněných za posledních deset let. Pro zvídavé návštěvníky jsme připravili i ukázku původních a moderních archivních kartonů a desek a nezapomněli jsme přidat historické plechové obaly na listiny. 67 návštěvníků ocenilo nejenom výběr archiválií, ale i fotografie a trojrozměrné předměty z běžného archivářského života. Velmi potěšující byla návštěva potomka prvního černínského archiváře Františka Tischera s rodinou.

 

Ve dnech 24.-25.5. a 28.-30.5. byla v jindřichohradeckém archivním oddělení k vidění ojedinělá výstava, věnovaná 400. výročí pražské defenestrace. Výstava, nesoucí název „Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka“, byla věnována právě jednomu z účastníků defenestrace. Pro návštěvníky jsme připravili originály archiválií, vztahujících se k této události a písemnosti ze Slavatova soukromého života. K vidění byl například 1. díl tzv. Slavatových pamětí, dispens k jeho sňatku s Lucií Otýlií z Hradce nebo závěť. Akci, jež byla veřejností velmi pozitivně hodnocena, shlédla téměř stovka návštěvník