V úterý 25. září 2018 se pracovník Státního okresního archivu České Budějovice PhDr. Jiří Cukr zúčastnil v Praze semináře pořádaného Ústavem východoevropských studií Univerzity Karlovy, Ústavem hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy a Centrem pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Seminář byl zaměřen na život a dílo českého cestovatele a humanisty Karla Hansy, který se v roce 1922 stal přímým svědkem arménské genocidy, zapojil se do pomoci přeživším a o neštěstí vydal v Československu knihu s názvem Hrůzy východu. Na setkání vystoupili Mgr. Andran Abramjan (podílel se na vydání reprintu zmíněné knihy), Hacob Asatryan (šéfredaktor arménsko-evropského časopisu Orer), Mgr. Marek Jandák (zabývá se arménskou genocidou a právě mu o této problematice vyšla obsáhlá kniha) a hned dvakrát i dr. Cukr, který v příspěvcích vycházel ze svého článku publikovaného v roce 2015 na stránkách časopisu Výběr. V prvním výstupu přiblížil Hansovo dětství a mládí, k němuž lze dohledat několik drobných zmínek v jihočeských archivech, a ve druhém pohovořil o knihách a přednáškách, které Hansa připravoval na základě svých dalších cest po Evropě (Francie, Jugoslávie, Podkarpatská Rus).

Krajanské muzeum vystěhovalectví do Brazílie v Ralsku-Náhlově uspořádalo v neděli 23. září 2018 u příležitosti výročí narození bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka (1902–1976) již třetí ročník oslav, jejichž součástí byla i přednáška o jihočeském původu prezidentova pradědečka. V příspěvku, který přednesl zaměstnanec Státního okresního archivu České Budějovice Mgr. Tomáš Hunčovský, byly shrnuty dosavadní výsledky bádání a možné směry dalšího výzkumu, jež by s konečnou platností pomohly osvětlit místo narození a jednoznačnou identifikaci českého vystěhovalce z rodu Kubíčků. Na přednášku, kterou si přišli vyslechnout jak zájemci o problematiku vystěhovalectví do Brazílie v první polovině 19. století, tak zástupci Velvyslanectví Brazilské federativní republiky, navázala živá diskuze, z níž vyplynula nutnost vzájemné kombinace dochovaných pramenů české a brazilské provenience. Účastníci oslav měli možnost ochutnat pravou brazilskou kávu a projít si prostory muzea, které se nachází v budově bývalé německé školy.

Dne 20. července 2018 se uskutečnila vernisáž výstavy „Dokonalý diplomat. Černínové – vyslanci, cestovatelé, sběratelé“. Výstava je umístěna na jindřichohradeckém zámku, v tzv. Adamově stavení a bude otevřena do konce listopadu. Mimo exponáty zapůjčené z celé řady tuzemských i zahraničních památkových objektů a muzeí tvoří nemalou část expozice archiválie zapůjčené z jindřichohradeckého oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni. Vystaveny jsou na tři desítky originálních písemností ze 17. století vztahujících se k významným členům černínského rodu, kteří se proslavili v diplomatických službách. Jedná se především o Heřmana Černína, kterému se v době napjatých vtahů s Tureckem v roce 1644 podařilo vyjednat mír s touto zemí po dobu 40 let nebo Jana Humprechta, který působil jako vyslanec na ambasádě v Benátkách, a to v letech 1660 – 1663. Návštěvníci si tak mohou v originále prohlédnout nejenom běžnou diplomatickou korespondenci mezi císařem a vyslancem, ale rovněž i například italsko-turecký slovníček z poloviny 17. století, cestovní deníky Heřmana Černína z let 1616 a 1644 nebo turecké fermany (pověření) k Vysoké Portě psané arabsky. Mimo tyto písemnosti zapůjčilo jindřichohradecké oddělení i nejrůznější předměty vztahující se k jednotlivým členům rodu. Unikátem je zlatý prsten Zuzany Černínové, řády Evžena Černína nebo suvenýry v podobě majolikového talíře a tří pohárů, které si přivezl z korunovace posledního ruského cara v roce 1896.

Mimo tyto originální písemnosti a upomínkové předměty poskytl archiv rovněž za přispění třeboňské konzervátorské dílny a oddělení digitalizace několik desítek skenů, z nichž byly vyhotoveny faksimile, které se stanou součástí stále výstavní expozice.

Text: Václav Rameš

Foto: Jan Lebeda

 

Krása barokního světa v knižní grafice ve Vyšším Brodě

O expozici na téma barokní knihy a barokní knižní grafiky obohatilo letošní prohlídkovou trasu Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě. Jedná se o ručně kolorované mědirytiny, které jsou představeny v prostředí velkolepé barokní knihovny a vznikly v 17. a 18. století. Faksimile byly vyrobeny v laboratořích SOA v Třeboni. Projekt vznikl za podpory Jihočeského kraje a Státního oblastního archivu v Třeboni a kurátorkami výstavy jsou Anežka Holasová, historička umění, a Lucie Ó Súilleabháin Špalková, restaurátorka knižní vazby, která úzce spolupracuje s naším oddělením ochrany a péče o národní archivní dědictví v Třeboni.

Vernisáž se konala 28.6. 2018 i za účasti zaměstnanců SOA v Třeboni a představitelů Jihočeského kraje.

Výstava je ve vyšebrodském klášteře k vidění denně mimo neděle od 9:30 do 16:30 hodin.

Text: Václav Rameš

Foto: Jan Lebeda, Stanislav Musil

Ve Státním okresním archivu Tábor proběhla ve dnech 1. 6. a 22. 6. 2018 za účasti studentů Gymnázia Pierra de Coubertina akce k Mezinárodnímu dni archivů 2018. Letošní téma neslo název „Rok 1918 v dokumentech Státního okresního archivu Tábor“.  Studentům byl archiv představen jako paměťová instituce, jeho dílčí činnosti zaměřené kromě předarchivní péče u původců zejména na péči o převzaté archiválie, jejich využívání, zpracování včetně jejich uložení. Téma přednášky bylo věnováno událostem roku 1918. Přednes krátkých úryvků z dobového tisku a kronik umožnil navodit společenskou atmosféru posledního roku světové války. Studenti mohli spatřit v prostoru badatelny drobnou výstavu archiválií, tiskovin a literatury vztahující se k roku 1918. Následně byli seznámeni s Digitálním archivem Státního oblastního archivu v Třeboni na konkrétních ukázkách digitalizovaného materiálu. Po zhlédnutí výstavy se návštěvníci přesunuli do konzervátorské dílny, kde jim ukázkově byly představeny zrestaurované knihy a listiny, které mohli porovnat se stavem zachyceným na fotografiích před započetím konzervačních a restaurátorských prací.

 

Ve dnech 8., 12. a 15. června proběhl v rámci Mezinárodního dne archivů ve Státním okresním archivu Strakonice vzdělávací program zaměřený na významné osmičky jakožto milníky českých dějin. Žáci ze Základní školy Krále Jiřího z Poděbrad ve Strakonicích a ze Základní školy Dukelská ve Strakonicích se přenesli v čase a poznávali události v letech 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968. Více jak 150 studentů druhého stupně si vyzkoušelo práci se sčítáním lidu, zjistilo, jak se během 20. století architektonicky změnily Strakonice, pracovalo s dobovými audio nahrávkami generála Syrového a předsedy vlády Rudolfa Berana, zahrálo si na sčítací komise voleb do národních výborů a seznámilo se s děním ve Strakonicích během srpnové okupace v roce 1968. Hlavní snahou vzdělávacího programu bylo, aby studenti nové poznatky získávali sami svojí prací s prameny nikoliv jen obyčejným posloucháním výkladu. Podle ohlasů pedagogů byl tento přístup hodnocen kladně a těší se na návštěvu Státního okresního archivu Strakonice i v dalších letech.