- Details
- srpna 2023 uplyne 180 let od narození významného českého historika a archiváře Augusta Sedláčka (1843—1926). Při této příležitosti přetiskujeme popularizační stať, kterou před šedesáti lety na Sedláčkovu počest sepsal jeho pokračovatel, vedoucí Okresního archivu v Písku Ladislav Cihla (1923—1999), jenž by se v listopadu dožil sta let.
Text byl v zásadě ponechán v původní podobě, k názvům Sedláčkových děl byly pouze připojeny odkazy na jejich dostupné digitalizované verze. Původní obrázková příloha byla nahrazena vlastními fotografiemi Státního okresního archivu Písek a ukázkami citovaných dokumentů ze Sedláčkovy pozůstalosti.
AUGUST SEDLÁČEK
Publikace Okresního archivu v Písku — r. 1963.
Úvodní stať napsal, výbor z dopisů připravil a poznámkami opatřil Ladislav Cihla.
August Sedláček v píseckém archivu se svým rukopisným repertářem.
- Details
Častá jsou u nás příjmení, která mají původ v profesích jejich nositelů. Všichni známe nějaké ty Zedníčky, Pekaře, Sedláky nebo Kováře. To není nic neobvyklého. Je ale řada zaměstnání, jejichž názvy se nikdy coby příjmení nepoužívaly. A to proto, že jejich tvarosloví je příliš kostrbaté a tvořené složeninami, pocházejí z cizích slov anebo jde o povolání nová, nemající oporu v minulosti, případně o natolik ojedinělá, že nikdy nedošla většího rozšíření. Proto dnes mezi námi nežijí žádné rodiny například Zvěrokleštičů, Pozlacovačů, Instalatérů, Archivářů či Historiků. I když u posledního uvedeného případu to neplatilo vždy. Rodina s příjmením Historik (psáno i v podobě Hystorik, Historicus či Hystorycus) v minulosti existovala a její příslušníci žili na přelomu 17. a 18. století v Českých Budějovicích.
- Details
V roce 1932 zemřel František Czernin z Chudenic, poslední mužský potomek tzv. nedrahovické větve rodu, kterému patřil i jindřichorahradecký zámek. Držitelem fideikomisního majetku se stal až v roce 1925, tedy ve svých 68 letech. Původně velké czerninské majetky spravoval jeho starší bratr Eugen Jaromír, který ovšem ve zmíněném roce 1925 zemřel.
František Czernin z Chudenic vystudoval práva na pražské univerzitě. Poté nastoupil do služeb státu. Jeho úřední kariéra je spjata s Moravou a tamějším místodržitelstvím v Brně. Rovněž také působil u Okresního hejtmanství ve Znojmě. Z této doby pochází dokument, který se dochoval v Rodinném archivu Černínů na zámeckém pracovišti SOkA Jindřichův Hradec.
K 20. květnu 1893 datovali zástupci obcí Citonic, Domčic, Kravska, (Hlubokých) Mašůvek, Mramotic, Olbramkostela, Plenkovic, Tvořihráze, Únanova, Žerůtek a Veskova (dnes Bezkova) děkovný list, který adresovali JUDr. Františku Czerninovi. V písemnosti vyjádřili vděk za pomoc s obnovou obcí, které zasáhla živelní pohroma spjatá s bouřkou. Bouřkový mrak, který způsobil mnohé škody v červnu roku 1892, se pohyboval severně od Znojma, jak je patrné z výčtu obcí. Z tohoto dokumentu se nedozvídáme přesný rozsah škod, to by umožnily jiné archiválie. Na závěr poděkování každý ze starostů připojil svůj podpis a rovněž razítko obce, kterou zastupoval. Dvojstránka je tak i cennou reflexí podoby obecních razítek na konci 19. století.
- Details
Když Okresní archiv v Písku k 1. lednu 1953 „vešel v život“, nezačínal rozhodně od nuly. Navazoval na slavnou tradici Archivu města Písku, spjatou především s působením PhDr. Augusta Sedláčka (1843–1926) v letech 1900–1926.
August Sedláček v píseckém archivu u otevřeného rukopisného repertáře.
- Details
Jméno rakouské vědkyně Edith Kristanové-Tollmannové u nás nikomu nic neřekne. Základní informace o ní lze získat z internetové Wikipedie, kde je k dispozici medailon v němčině, angličtině a velštině, z internetového lexikonu rakouských žen, nebo nejpodrobněji s akcentem na její vědeckou činnost v nekrologu v časopise geologické společnosti. Vedle geologie se věnovala petrografii a paleontologii, resp. mikropaleontologii. Specializovala se na výzkum mikrofosilií do velikosti 1 mm a života organizmů v období druhohor (dírkonožci, ostrakodi, měkkýši, korýši), díky čemuž procestovala celý svět a popsala na 500 nových taxonů. Zabývala se také okolnostmi vzniku života na zemi nebo teologicko-archeologickými otázkami. Pracovala postupně v Geologickém spolkovém ústavu, firmě Österreichische Mineralölverwaltung (ÖMV), Přírodovědném muzeu ve Vídni a univerzitách v Grazu a v Innsbrucku. Hostovala také na univerzitách a vědeckých ústavech ve Švédku nebo v Německu.
Edith se sice narodila 14. dubna 1934 ve Vídni a také tam zemřela (25. srpna 1995), ale její dětství je výrazně spojeno s jižními Čechami, kde vyrůstala. Podívejme se stručně na tuto její nezmapovanou životní etapu. Do obecné školy začala docházet v roce 1940 v Netolicích a v letech 1941–1944 absolvovala tři ročníky německé obecné školy v Ledenicích. To byla místa, kde vyučoval její otec Eduard Kristan (1906–1984). Ten, i když byl vídeňským rodákem, měl bezesporu české kořeny, jak napovídá jeho křestní jméno a hlavně příjmení. Od roku 1912 studoval postupně na různých typech německých škol v Českých Budějovicích, maturoval v červnu 1924 na tamním učitelském ústavu. V třídních katalozích býval většinou zapsán jako Křišťan.
Kantorskou dráhu zahájil ve Chvalkově u Trhových Svinů, později působil v Albrechticích u Sušice, kde se výrazně zapojil do štvaní proti Čechům a byl za tuto činnost dokonce vypovězen z republiky. Informovaly o tom i Národní listy. Usídlil se ve Vídni, kde se jemu a manželce Marii, roz. Riegerové (1913–2015!), narodila roku 1934 dcera Edith. Koncem třicátých let, po změnách spojených s Mnichovskou dohodou a okupací Československa, se s rodinou vrátil. Konkrétně pobývali (a Eduard vyučoval) od září 1939 v Domažlicích, později v Netolicích a v Ledenicích. Odtud se okamžitě po osvobození museli odstěhovat do Rakouska. Nebyla žádná jiná možnost – otec Eduard byl horlivý Němec (což se projevilo už při jeho působení na Sušicku), nacista, který za války bojoval ve Wehrmachtu (https://digi.ceskearchivy.cz/134051/30) a byl členem jednotek SA. Jeho nacionální přesvědčení je markantní také ze stránek školních kronik, zejména té netolické (https://digi.ceskearchivy.cz/310745/1).
Dcera Edith patřila na obecných školách ke vzorným žákyním, byla jedničkářkou a dle slovního hodnocení velmi svědomitou, nadanou a spolehlivou. Vynikala např. v kreslení a v tanci. Po trvalém přesídlení do Vídně absolvovala nejprve učitelský ústav, později univerzitu, kde se roku 1982 habilitovala. Se svým manželem, taktéž vědcem a geologem, vydávala Mitteilungen der Österreichischen Geologischen Gesellschaft. Společně také napsali knihy Und die Sintflut gab es doch nebo Das Weltenjahr geht zur Neige. Soupis jejích dalších prací si lze mimo výše uvedený nekrolog prohlédnout např. v katalogu Rakouské národní knihovny. Alexander Tollmann (1928–2007) se nadto angažoval také politicky v boji proti jaderným elektrárnám a za lepší životní prostředí. Patřil k zakladatelské generaci rakouské strany Zelených a chvíli jí počátkem osmdesátých let předsedal.
Jiří Cukr
Obrázky:
1. obrázek – Edith Kristanová (v přední řadě v kloboučku a s kytičkou) s dětmi netolické obecné německé školy v létě 1940 (popis všech osob: https://digi.ceskearchivy.cz/310745/86 ).
2. obrázek – Třídní výkaz Edith Kristanové ze druhé třídy ledenické obecné německé školy.
3. obrázek – Různé podoby podpisů Eduarda Kristana z let 1940 a 1941.
4. a 5. obrázek – Policejní přihláška Eduarda Kristana.
6. obrázek – Manželé Edith a Alexander Tollmannovi na deskách knihy Und die Wahrheit siegt schließlich doch!
- Details
Kozienice je město ve východním Polsku s 21 500 obyvateli (1995). Nachází se blízko řeky Visly a je hlavním městem župy Kozienice. Obec Cep se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde 182 obyvatel (2022).
Tyto dvě místa se téměř před sto lety propojily silnou myšlenkou, a to vzpomínkou syna na svoji maminku a na domov. Na pohlednici, která zachycuje hlavní ulici ve městě Kozienici, je psán text adresovaný Johaně z Cepu, s podpisem Váš syn.
Pohled byl zakoupen na polské burze panem A. Wdowskim, rodákem z Kozienice. Ten posílá nejprve dotaz na Odbor kultury a cestovního ruchu v Třeboni, aby se dozvěděl, kde se nachází vesnice Cep. Dále je nasměrován do třeboňského archivu. Odpovědi na další osud neznámého vojína z Cepu se nám dostává pomocí digitalizovaných archivních záznamů – využity jsou záznamy z kroniky, sčítání lidu, pozemkové knihy. V obci Cep žilo v roce 1921 celkem pět rodin s příjmením Pašek. Dříve zvaný Vojtův statek v Cepu č. 20 kupují manželé Paškovi v roce 1867. Matouš Pašek zemřel ve 44 letech v roce 1885. Vdova Johana zůstala na chalupě společně s dětmi: Janem (1872), Františkem (1875), Josefem (1877) a Annou (1880). Z Velké války se nevrátilo 16 mužů z Cepu. V roce 1922 obec postavila padlým spoluobčanům pomník, jehož autorem byl významný jihočeský malíř Jan Kojan, rodák z nedalekých Kojákovic. Podle záznamů v kronice a v matriční knize se domníváme, že pohlednici poslal své matce její syn Jan Pašek, který se vrátil z války v roce 1918. V roce 1921 je ve sčítání lidu uveden jako svobodný.
Tento dotaz není nijak zvláštní a ve své praxi se s podobným vyhledáváním archiváři setkávají často. Zajímavé je, že tento příběh žije svůj život také na sociálních sítích. Město Kozienice má svoji facebookovou stránku: https://www.facebook.com/Kozienicewobiektywie, kde se objevuje poměrně dost zájemců o osud vojáka z malé vesničky v Česku. Je také na české straně poptávka po informaci, kam zmizeli Pašků z Cepu? Sociální sítě jsou dobrý sluha a zlý pán. Zatím to vypadá, že v tomto případě FB slouží dobře a pomáhá překonat snadno a rychle vzdálenosti (566 km vzdušnou čarou) a to nejen ty zeměpisné. Všude na světě si lidé kladou stejnou otázku jako v písni „Where Have All the Flowers Gone?“
Řekni, kde ti muži jsou, co se k čertu mohlo stát,
řekni, kde ti muži jsou, kde mohou být,
muži v plné polní jdou,
do války zas je zas vedou,
kdo to kdy pochopí!?
Marie Kalátová
Zdroje:
Pomník v Cepu: https://www.vets.cz/vpm/277-pomnik-obetem-1-a-2-svetove-valky/#277-pomnik-obetem-1-a-2-svetove-valky , https://digi.ceskearchivy.cz/1115/78
návrat z války: https://digi.ceskearchivy.cz/1115/63
https://digi.ceskearchivy.cz/7702/159
Pete Seeger: Where Have All the Flowers Gone? https://youtu.be/1y2SIIeqy34
https://www.facebook.com/Kozienicewobiektywie
https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Pa%C5%A1ek/hustota/