medajleOsobnosti jihočeského archivnictví, které obdržely ocenění za celoživotní zásluhy o české archivnictví.

Medaile za zásluhy o české archivnictví byly zřízeny v prosinci 2005 a poprvé předány v říjnu 2006. Udělují se žijícím státním občanům České republiky i cizím státním příslušníkům, kteří se zasloužili o české archivnictví tím, že: dosáhli vynikajících výsledků v řízení českých archivů; výrazně přispěli svou vědeckou, odbornou a publikační činností ke zvýšení úrovně českého archivnictví; svou pedagogickou činností výrazně přispěli k výchově českých archivářů; podstatným způsobem přispěli k mezinárodní spolupráci v archivnictví a k vybudování pozitivního obrazu českého archivnictví v zahraničí nebo projevili osobní odvahu a iniciativu při záchraně vzácných archiválií při živelní pohromě.

Medaile je zhotovena z patinovaného bronzu a má kruhový tvar v průměru 70 mm.

Jiří Záloha, prom. hist., se narodil v Pelhřimově. Po maturitě nastoupil 16. října 1945 do Schwarzenberského ústředního archivu v Českém Krumlově jako archivní asistent. V tomto archivu pracoval po celý svůj aktivní život, ať již se archiv jmenoval jakkoliv (Státní oblastní archiv zemědělský Český Krumlov – 1950-51, Zemědělsko-lesnický archiv Český Krumlov – 1952-55, Státní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov a nakonec Státní oblastní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov).

Adolf Kalný, prom. hist. se narodil 16. června 1928 v Třeboni. Svůj život spojil s archivní prací již v roce 1955,  kdy začal pracovat jako vedoucí Okresního archivu v Třeboni. Ovšem záhy (1. 5. 1956) přešel do tehdejšího Státního archivu v Třeboni, kde setrval až do svého penzionování (31.12 1997). Nejprve zde začal zpracovávat dosud málo prostudované a zpřístupněné buquoyské fondy. Při této náročné práci dokázal dálkově vystudovat archivnictví na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (1963). Postupem času se stával A. Kalný jedním z předních odborníků třeboňského archivu, a proto bylo jen logické, že v roce 1971 nastoupil na místo vedoucího II. oddělení SOA v Třeboni. Množství vykonané práce, kterou A. Kalný zvládl, svědčí o tom, že se mu podařilo účinně sladit vlastní archivní práci s činností vedoucího. Jeho zásluhy spočívají předně ve vypracování celé řady precizních inventářů buquoyských statků a ústřední správy. Pro A. Kalného je příznačná snaha o neustálé zdokonalování dříve zpracovaných pomůcek a hledání stále optimálnějších a vhodnějších míst k ukládání archivních fondů v rámci stávajících a mnohdy ne zcela vyhovujících prostor.

Mgr. Marie Répásová se narodila 7. ledna 1944 v Českých Budějovicích. Svůj profesionální život doslova spojila s archivní prací. Již v roce 1962 nastoupila do tehdy Státního archivu v Třeboni a zůstala mu věrna až do 30.4. 2008. Zaměstnání přerušila pouze po dobu studia archivnictví na FF UK, které úspěšně absolvovala v roce 1968. Od tohoto okamžiku nebyla její práce v třeboňském archivu přerušena. Od roku 1981 byla vedoucí 1. archivního oddělení a od roku 2002 k tomu přijala práci zástupce ředitele SOA v Třeboni. Obojí zastávala poctivě a svědomitě a byla to především její zásluha, že bylo třeboňské archivní pracoviště po odborné stránce vždy vysoce hodnoceno. V letošním roce odchází paní Mgr. Marie Répásové na zasloužený odpočinek a zůstává za ní neuvěřitelných 40. let kvalitní archivářské práce.

Mgr. Zdenka Kociánová, rozená Zelenková, se narodila 14. 3. 1947 v Brně. Svůj profesionální život doslova spojila s archivní prací v třeboňském archivu. Již v roce 1970 nastoupila do tehdy Státního archivu v Třeboni a zůstala mu věrna až do 31. 12. 2008, kdy odešla do důchodu.

Archivnictví vystudovala na FF univerzity v Brně v letech 1965-1970. Od toho okamžiku nebyla její práce v třeboňském archivu přerušena. Od roku 1973 zastávala nepřetržitě vedoucí místa a neustále se profesně zdokonalovala. Svou práci vždy vykonávala poctivě a svědomitě a bylo především její zásluhou, že bylo třeboňské archivní pracoviště po odborné stránce vždy vysoce hodnoceno.

V roce svých nedožitých osmdesátin, po dlouhé nemoci, navždy opustil archivářskou obec. S jeho jménem lze spojovat úspěchy třeboňského archivu, který v šedesátých a začátkem sedmdesátých let minulého století dovedl na jedno z předních míst tehdejšího českého archivnictví. Byl dobrým organizátorem, archivním metodikem, archivářem i historikem. Především však byl dobrým člověkem zastávajícím nesmlouvavě své názory, což mu v životě způsobilo nejedno velké trápení.

Mgr. Věra Mašková se narodila 21. 5. 1951 v Táboře. V letech 1969 - 1974 vystudovala obor archivnictví a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium uzavřela v roce 1975 zpracováním diplomové práce na téma Křížovníci na Zderaze v době předhusitské u prof. Zdeňky Hledíkové a složením státní zkoušky. Do Okresního archivu v Českém Krumlově nastoupila v roce 1974 a od 1. 7. 1975 do 30. 6. 2010 jej vedla jako ředitelka. V této funkci zažila Mgr. V. Mašková dvojí stěhování archivu. První v roce 1983 z Latránu čp. 67 do zrekonstruované budovy bývalé mincovny na druhém nádvoří českokrumlovského zámku. A konečně, když se jí prostorové problémy archivu podařilo v letech 1994 - 1995 vyřešit výstavbou moderní archivní budovy na Plešivci.

Mgr. Anna Kubíková se narodila  17. srpna 1948 v Brně, nicméně svůj odborný život zasvětila Jihočeskému kraji a především českokrumlovskému archivu. Po studiu archivnictví na Universitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně, nastoupila 1. srpna 1972 do Státního archivu v Třeboni. Ovšem již 16. dubna 1973 ji přivítal archiv v Českém Krumlově a jemu zůstává Mgr. Kubíková věrna do současnosti. Od 1. ledna 1991 archiv vede.

Od roku 2002 je zaměstnancem Státního oblastního archivu v Třeboni, kde vede oddělení ICT a digitalizace. Jako informatik a správce sítě zde vytvořil www stránky a úřední intranet. Je zakladatelem a autorem digitálního archivu SOA v Třeboni.

Paní Stanislava Nováková se narodila 8. srpna 1954 v Táboře. Svůj profesionální život doslova spojila s archivní prací. Její zájem o historii ji přivedl na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity Brno, kde v letech 1974-1978 úspěšně vystudovala obor archivnictví – dějepis. Ihned po studiu nastoupila 1. července 1978 do SOA v Třeboni na pracoviště Jindřichův Hradec a 1. dubna 2003 byla jmenována vedoucí oddělení a v této funkci pracuje doposud.Svou práci i funkci zastávala vždy poctivě a svědomitě a byla to především její zásluha, že bylo jindřichohradecké archivní pracoviště po odborné stránce vždy vysoce hodnoceno.