Jiří Záloha, prom. hist., se narodil v Pelhřimově. Po maturitě nastoupil 16. října 1945 do Schwarzenberského ústředního archivu v Českém Krumlově jako archivní asistent. V tomto archivu pracoval po celý svůj aktivní život, ať již se archiv jmenoval jakkoliv (Státní oblastní archiv zemědělský Český Krumlov – 1950-51, Zemědělsko-lesnický archiv Český Krumlov – 1952-55, Státní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov a nakonec Státní oblastní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov).

Za zásluhy o české archivnictví obdržel Jiří Záloha, prom. hist., v roce 2006 k 80. výročí resortní archivní vyznamenání.

 

Fotogalerie ze slavnostního předávání vyznamenání

Archivnictví vystudoval při zaměstnání na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1956 – 1962. Od roku 1971 byl vedoucím českokrumlovské pobočky až do odchodu do důchodu, tj. do 31.12.1990. Od 1. ledna 1991 do pololetí roku 1998 pracoval na zkrácený úvazek jako pracující důchodce. Za svého působení na pobočce se zpočátku věnoval pořádání Velkostatku Český Krumlov, posléze uspořádal a zinventarizoval celý fond Velkostatek Vimperk a Sbírku hudebnin Český Krumlov, značnou pozornost věnoval fondu Rodinný archiv Schwarzenberků, Hluboká a uspořádal řadu jeho fondových oddělení. Za jeho vedení se pobočka stala regionálním centrem historické práce na Českokrumlovsku, přičemž nejenom on sám hojně publikoval články, studie i monografie, ale byl kdykoliv ochoten přiložit ruku k dílu na společných pracích tohoto zaměření a praktickou radou napomoci studentům či začínajícím odborným autorům v jejich práci. Svými zkušenostmi se podílel i na rozvoji československého a později českého archivnictví. Pracoval v celé řadě resortních komisí, pracovních skupinách a metodických či poradních orgánech MV ČR.

Publikační činnost Jiřího Zálohy je značná, doposud obnáší tato čísla : 67 monografií (např. dvě vydání Šumava od A do Z, Krajem Lipna, Českokrumlovská mozartiana, Stručné dějiny Českokrumlovska, Německá krásná literatura na Šumavě aj.), 427 článků a studií, řada zpráv a recenzí. Podílel se na edici pramenů k třicetileté válce – Documenta bohemica Bellum tricenalle ilustrantia a spolupracoval na Průvodci po fondech Státního archivu v Třeboni.

V letech 1971 – 1990 byl členem redakční rady Archivního časopisu, v letech 1993 – 1998 členem Vědecké archivní rady a mezi roky 1971 – 1990 pracoval jako výkonný redaktor Jihočeského sborníku historického. Ačkoliv se v současné době Jiří Záloha z těchto povinností vyvázal, neustále se o archivní problematiku zajímá a je stále v centru dění.

Jméno Jiřího Zálohy je v archivářské i historické obci všeobecně známo. Vybudoval si jej nesmírnou pracovitostí, bohatými archivními zkušenostmi a úžasným přehledem o regionálních i českých a evropských dějinách. Neobyčejný je také jeho záběr zájmů a to nejenom profesních, týkajících se odborné literatury, ale také knih s tématikou uměleckou i přírodovědnou. Ačkoliv se jedná o profesionála v pravém slova smyslu, vždy zůstává především člověkem neobyčejně skromným, vlídným a ochotným se kdykoliv o své znalosti podělit. Vedle nesporných archivních zásluh je třeba u Jiřího Zálohy také ocenit jeho příkladný celoživotní morální postoj a jeho skvělý vztah k mladším kolegům.

Fotogalerie k 80. výročí

 

Zemřel poslední schwarzenberský archivář

Ve čtvrtek 6. srpna 2009 zemřel v ranních hodinách významný český archivář a historik Jiří Záloha prom. hist. Jeho odchodem ztrácí česká archivářská a historická obec nejenom skvělého odborníka, ale také slušného a poctivého člověka.

Jiří Záloha se narodil 16. března 1926 v Pelhřimově. Po maturitě nastoupil 16. října 1945 do Schwarzenberského ústředního archivu v Českém Krumlově jako archivní asistent. Po něm již do knížecích služeb nenastoupil nikdo další a tak byl Jiří Záloha bez nadsázky skutečně posledním shwarzenberským archivářem. V českokrumlovském archivu pracoval po celý svůj aktivní život, ať již se archiv jmenoval jakkoliv (Schwarzenberský ústřední archiv,  Státní oblastní archiv zemědělský Český Krumlov – 1950-51, Zemědělsko-lesnický archiv Český Krumlov – 1952-55, Státní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov a nakonec Státní oblastní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov).
Jiří Záloha nastoupil do archivu, ale odborné vzdělání získal až později. Archivnictví vystudoval při zaměstnání na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1956 – 1962. To již byl uznávaným odborníkem s bohatou publikační činností. Jeho přirozená autorita a odborný rozhled jej přivedli roku 1971 do čela českokrumlovského archivu. Vedl jej úspěšně až do odchodu do důchodu, tj. do 31.12.1990. Avšak z archivu neodešel. Od 1. ledna 1991 do pololetí roku 1998 pracoval na zkrácený úvazek a do archivu docházel i v pozdějších letech jako badatel.

Když se dnes ohlédneme za bohatou činností Jiřího Zálohy, musíme uznat, že nám zanechal obrovský kus dobře vykonané práce. Uspořádal a veřejnosti přiblížil obrovské archivní celky jakým je Velkostatek Český Krumlov nebo Velkostatek Vimperk, významnou Sbírku hudebnin Český Krumlov. Značnou pozornost věnoval fondu Rodinný archiv Schwarzenberků a uspořádal řadu jeho fondových oddělení. Za jeho vedení se pobočka, dnes oddělení, stala regionálním centrem historické práce na Českokrumlovsku, přičemž nejenom on sám hojně publikoval články, studie i monografie, ale byl kdykoliv ochoten přiložit ruku k dílu na společných pracích tohoto zaměření a praktickou radou napomoci studentům či začínajícím odborným autorům v jejich práci. Svými zkušenostmi se podílel i na rozvoji československého a později českého archivnictví. Pracoval v celé řadě resortních komisí, pracovních skupinách a metodických či poradních orgánech MV ČR.

Publikační činnost Jiřího Zálohy je značná. Napsal 67 monografií (např. dvě vydání Šumava od A do Z, Krajem Lipna, Českokrumlovská mozartiana, Stručné dějiny Českokrumlovska, Německá krásná literatura na Šumavě aj.), přes 400 článků a studií, řadu zpráv a recenzí. Podílel se na edici pramenů k třicetileté válce – Documenta bohemica Bellum tricenalle ilustrantia a spolupracoval na Průvodci po fondech Státního archivu v Třeboni.

V letech 1971 – 1990 byl členem redakční rady Archivního časopisu, v letech 1993 – 1998 členem Vědecké archivní rady ministra vnitra a mezi roky 1971 – 1990 pracoval jako výkonný redaktor Jihočeského sborníku historického. Za jeho celoživotní přínos pro českou historickou vědu mu k jeho 80. narozeninám udělil ministr vnitra vyznamenání „Za zásluhy o české archivnictví“.

Jméno Jiřího Zálohy je v archivářské i historické obci všeobecně známo. Vybudoval si jej nesmírnou pracovitostí, bohatými archivními zkušenostmi a úžasným přehledem o regionálních i českých a evropských dějinách. Neobyčejný byl také jeho záběr zájmů a to nejenom profesních, týkajících se odborné literatury, ale také knih s tématikou uměleckou i přírodovědnou.

Byl to profesionál v pravém slova smyslu. Ač dokonalý odborník, vždy zůstával především člověkem neobyčejně skromným, vlídným a ochotným se kdykoliv o své znalosti podělit. Vedle nesporných archivních zásluh je třeba u Jiřího Zálohy také ocenit jeho příkladný celoživotní morální postoj a jeho skvělý vztah k mladším kolegům.

PhDr. Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni