Struktura Státního okresního archivu v Jindřichově Hradci vstoupila v platnost 1. ledna 2023, kdy se sloučil Státní okresní archiv v Jindřichově Hradci a jindřichohradecké oddělení správy fondů a sbírek Státního oblastního archivu v Třeboni. Zatímco původní státní okresní archiv navazoval především na archivy měst a archivy institucí státní správy, samosprávy a justice, jindřichohradecké oddělení pečovalo o archivy velkostatků a šlechtických rodů. Od ledna 2023 se dosud dvě paralelně vyvíjející se archivní pracoviště spojila a pod hlavičkou Státní okresní archiv Jindřichův Hradec pokračují v péči o národní archivní dědictví.

HISTORIE SOKA JINDŘICHŮV HRADEC - PRACOVIŠTĚ VÁCLAVSKÁ

Prvotním důvodem pro pečlivé ukládání písemností byla snaha evidovat majetek získaný dary i koupěmi, uchovávat písemná potvrzení práv darovaných vrchností městům a postupně i různým městským korporacím a spolkům. Proto písemnosti, které, které zprvu sloužily běžným potřebám městského úřadu, postupem času vyzrávaly v archiválie. Nejstarší záznam o ukládání písemností v jindřichohradeckém městském úřadu je v účetní knize purkmistrovského úřadu z roku 1487. Stará privilegia a ostatní písemnosti městské správy byly uloženy v truhlách na staré radnici na náměstí. Obdobně ukládali písemnosti i na dalších městských úřadech.

Když koncem minulého století začala vznikat muzea, byly do nich předávány i písemné památky všeho druhu. Později se archivy oddělily od muzeí, a tak vznikly v oblasti dnešního jindřichohradeckého okresu městské archivy v Jindřichově Hradci, Kardašově Řečici, Dačicích, Slavonicích, Třeboni, Lomnici nad Lužnicí a v Suchdole nad Lužnicí. Jejich sloučením v roce 1960 vznikl Okresní archiv v Jindřichově Hradci.

Současnost archivu

Další oblastí je tzv. předarchivní péče.Podle archivního zákona jsou všechny instituce okresního významu povinny předkládat do okresního archivu ke schválení seznamy všech písemností, které navrhují do skartace zničením nebo k předání do archivu k trvalému uložení. Archiváři oba typy seznamů písemností posuzují, vyjímají z nich písemnosti s trvalou historickou a dokumentární hodnotou a vydávají písemné svolení ke skartaci ostatních písemností. V roce 1999 bylo do archivu převzato 44 běžných metrů písemností a to z Městských úřadů Jindřichův Hradec, Dačice, Suchdol nad Lužnicí, Nová Včelnice, Lomnice nad Lužnicí, Deštná, Gymnázií v Jindř. Hradci a Třeboni a JZD Budíškovice. V rámci předarchivní péče navštěvují archiváři spisovny úřadů, které mají v péči a bezplatně zde metodicky pomáhají při skartačním řízení a dohlížejí na správné ukládání písemností ve spisovnách úřadů.

Do práce archivářů patří rovněž kontrola uložení a fyzického stavu archiválií, které mají uloženy ve svém archivu. To znamená, že kontrolují a vhodně regulují teplotu a vlhkost v depozitářích, pokud naleznou archiválie napadené plísní, ihned je asanují, aby se plíseň nešířila. (Po přestěhování do nových prostor to zatím nebylo potřeba).

Další oblastí je tzv. využívání archiválií. To je vlastně styk s veřejností. Patří sem obsluha badatelů. V roce 2000 navštívilo archiv 128 badatelů, kteří tu vykonali 335 návštěv a bylo jim ke studiu předloženo 750 evidenčních jednotek. Bylo vyřízeno písemně 150 dotazů a žádostí občanů na základě archiválií uloženýchv archivu.

Archiv dále spolupracuje na výstavách zapůjčováním originálů nebo kopií archiválií. V posledním období to byly výstavy k významným osobnostem jako Bedřich Smetana, Hanuš Schweiger nebo Michna z Otradovic. Dále spolupracuje na přípravě expozic na zámku v Bechyni a V Třeboni.

Nejvýznamnější akcí archivu byla celostátní konference archivářů v září roku 1999 “Archivy a zítřek”, které se zúčastnilo 130 archivářů z celých Čech, Moravy a Slezska a na níž zazněla řada referátů významných archivářů a historiků. Sborník z této konference je právě rozesílán všem účastníků konference, do všech archivů, na katedry historie a archivnictví vysokých škol a do některých muzeí, případně na objednávku.

Odborné archivářky publikují v odborných časopisech.

Po technické stránce je archiv vybaven výpočetní technikou, skenery, kamerou i fotoaparátem, kvalitními kopírkami, vozíky, skládacími schůdky a referentským vozem.

Náplň práce archivářů je možno rozdělit do několika oblastí. Hlavní prací je tzv. zpřístupňování archiválií a to formou inventarizace, katalogizace a rejstříkování. V současné době jsou v SokA Jindřichův Hradec inventarizovány fondy obecních úřadů z období před rokem 1945a MNV z Třeboňska a Dačicka (MNV Cizkrajov, MNV Majdalena, ObÚ NováVes nad Lužnicí a ObÚ Suchdol nad Lužnicí). V loňském roce byl zinventarizován fond ONV Dačice (1945-1960), osobní archivy S. Piskáček, V. Slavík, J. Slavík, F. Staněk, T. Sládek a spolek Štítný, katalogizovány byly všechny pečetě do roku 1526 v celkovém počtu 110 kusů.

HISTORIE SOKA JINDŘICHŮV HRADEC - PRACOVIŠTĚ ZÁMEK

Základní data o archivu

pracoviště Státního oblastního archivu v Jindřichově Hradci je umístěno v prostorách jindřichohradeckého zámku. První účelové prostory byly adaptovány před 1. světovou válkou v gotickém křídle zámku (Jindřichův hrad), kde mu bylo vyhrazeno 10 místností a 2 sály ve třech podlažích. V dnešní době je archiv umístěn v horních patrech gotického paláce a jeho klenutém přízemí, dále v prostorách nad branou do třetího nádvoří (tzv. purkrabství), v Jáchymově stavení a v jeho severním křídle (budova, která předěluje první a druhé nádvoří). Vstup do archivu je nyní hned vpravo za bránou do druhého nádvoří.

Jindřichohradecký archiv tak patří k těm vyvoleným archivům, které zůstaly po celou dobu své existence v prostorech, kde vznikly a kde žili i jejich původci – v tomto případě páni z Hradce, Slavatové z Chlumu a Košumberka a Černínové z Chudenic.

Fondová skladba

Archiv má ve své péči široké spektrum fondů z období let 1291 až do současnosti. Kmenové fondy jsou rodinné archivy pánů z Hradce, Slavatů a Černínů a velkostatkové (patrimoniální) archivy těchto rodů včetně unikátní Sbírky autografů a rytin. V druhé polovině 19. století vznikly podle vzoru třeboňského archivu výběrem z těchto kmenových fondů sbírky Historica, Cizí rody a Topografická sbírka. Hlediskem byl tzv. pertinenční (věcný ) princip, který nadřazoval např. politický význam archiválie, nebo adresáta, či místo, zmiňované v příslušném dokumentu.Ke změně ve fondové skladbě dochází po roce 1945 a 1948 v důsledku zestátnění majetkové držby. Do archivu jsou v těchto letech a následně po celá padesátá léta sváženy další významné a cenné rodinné archivy: Dejmů ze Stříteže, Kolovratů – Krakovských, Küenburgů, Nádherných z Borutína, Paarů atd. Ve spojitosti s nimi i písemnosti jejich rodových držav, např. Velkostatek Bechyně, Chotoviny, Jistebnice, Kamenice nad Lipou, Kardašova Řečice, Landštejn, Nová Bystřice, Pacov, Stráž na Nežárkou a mnohé další ze spádové oblasti okresů Jindřichův Hradec, Pelhřimov a Tábor.

Éra zestátnění obrovské majetkové držby, socializace vesnice a státní správa lesního bohatství vytvořila novou strukturu organizace. Archiv začal přijímat písemnosti státních statků, šlechtitelských a semenářských podniků, státních lesů a rybníků a dalších institucí, které patřily do rezortu zemědělského, vodního a lesního hospodářství. Týkalo se to samozřejmě opět spádového území tří okresů – jindřichohradeckého, táborského a pelhřimovského. Většina těchto podniků ukončila svou činnost návratem soukromoprávních vztahů po roce 1989 a jejich archivní fondy jako celky byly uzavřeny.

Období po roce 1989 vyvolalo potřebu řešení nových skutečností v důsledku územních, správních a majetkoprávních změn, které v této fázi ovlivnily přijímání písemností do archivu. Na základě privatizace státních podniků vznikla řada soukromých podniků a společností v rezortu Ministerstva zemědělství ČR. Jejich spisovny sice podléhají archivnímu dohledu, ale obligatornost ukládání písemností v tomto archivu zanikla.

V roce 2002 byl v rámci restituce vrácen majiteli fond Rodinný archiv Vratislavů z Mitrovic.
Archiv svým rozsahem není velký, má 2 500 bm a 171 fondů z let 1291 až do současnosti.

Využití archivu

Vzhledem k tomu, že archiv patří k nejstarším v Čechách a jeho majitelé stáli mnohdy velmi vysoko na společenském žebříčku, plnil a plní funkci především dějepisného centra. V tomto ohledu má jindřichohradecký archiv bohatou tradici reprezentovanou osobnostmi jako byl Bohuslav Balbín, Josef Dobrovský, František Palacký, Antonín Rezek, Josef Pekař, Zdeněk Kalista aj. Také dnes je využíván intenzivně odbornými historiky i fundovanými zájemci z řad široké veřejnosti. Přesto, že zde nejsou uloženy matriky (nacházejí se pouze v SOA Třeboni včetně opisů a pomocných dokladů), je archiv hojně navštěvován genealogy pro množství pozemkových knih, které jsou součástí fondů velkostatků.