- Podrobnosti
Upozorňujeme badatele, že od 1. května 2024 je nastálo uzavřena badatelna na pracovišti Václavská 37/III, Jindřichův Hradec. Archiválie budou nadále předkládány jen v badatelně na Zámku - vstup do archivu dveřmi v sousedství pokladny na 2. nádvoří. Současně se sjednocuje i kontakt na badatelnu. Žádáme badatele, aby své požadavky o předkládání archiválií směřovali na e-mail:
Děkujeme za pochopení.
- Podrobnosti
- Podrobnosti
Město Bechyně si v roce 2023 připomíná 700 let od svého založení. I když se přesná datace na listinách nedochovala, je z historických zpráv vyvozováno, že roku 1323 (nebo v blízkém období) pověřil král Jan Lucemburský podkomořího Pluha z Rabštejna, aby založil a opevnil město. Město Bechyně se již jednou nemalými oslavami k tomuto datu přihlásilo (1973), a opět si toto výročí připomíná v letošním roce. Při této příležitosti se v sobotu 28. října 2023 uskuteční přednáška PhDr. Milady Studničkové "Ladislav ze Šternberka, majitel bechyňského panství jako objednatel luxusních iluminovaných rukopisů a legenda Maior". Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost prohlédnout si exkluzivní originál renesančního iluminovaného rukopisu, který vznikl před rokem 1505 a je uložen na zámeckém pracovišti Státního okresního archivu Jindřichův Hradec.
- Podrobnosti
Státní okresní archiv Jindřichův Hradec upozorňuje badatele, že z důvodů přerušení dodávky elektřiny na Pracovišti Václavská bude ve středu 25. října 2023 badatelna uzavřena. Badatelna na pracovišti Zámek zůstává otevřena.
Děkujeme za pochopení.
- Podrobnosti
„Pro ústav náš bude však se vzpomínkou na první léta vlastního státu a republiky na věčné časy spojen také pocit vděčnosti za splnění dlouhého marného snu. Mladý náš stát těžkými krisemi sociálními, politickými i finančními značně tísněný, vystavěl nám nádhernou školní budovu, jednu z prvních v celé republice vůbec a zahojil tak dlouho bolavou ránu, utišil starý stesk, vyvedl nás z temných kobek do místností vzdušných, světlých a slunných a tím zakončeno dlouholeté, tísnivé a trapné provisorium.“ Těmito slovy ve své studii k historii gymnázia v letech 1895-1925 zavzpomínal na spletitou cestu k nové budově školy její bývalý žák a později i profesor PhDr. Alois Krb. Zázemí zmiňovaného ústavu bylo již po dlouhou dobu předmětem stížností nejen z řad ředitelů školy. Neutěšená situace se výrazněji začala řešit zhruba od 60. let 19. století. Mezi předkládanými řešeními se počítalo s přestavbami a přístavbami v budově na Balbínově náměstí, v dnešním sídle Muzea Jindřichohradecka, a později se začaly hledat vhodné pozemky pro vystavění úplně nové školní budovy. V návrzích se uvažovalo o umístění na pozemcích v Jarošovské nebo Růžové ulici. Pozemky se nakonec jevily problematické jak z hlediska finančního, tak i technického. V květnu 1912 došlo ke svolání stavební komise na pozemek v Jablonského sadech, který byl po bouřlivých diskuzích nakonec vybrán jako nejlépe vyhovující. Pár dní před atentátem na Františka Ferdinanda d´Este byl na pozemku objeven vyhovující zdroj užitkové vody, události června 1914 a následné čtyři válečné roky však veškeré stavební plány zastavily. První poválečné roky si vyžádaly hodně sil a odhodlání nejen z řad členů jindřichohradecké městské rady, docházelo k nelehkým jednáním, řadě ústupků či kompromisů, ale 31. ledna 1921 se mohlo konečně začít se stavbou. I přesto, že ani tato etapa nebyla bez problémů a jednoduchá, podařilo se nový školní rok 1923/1924 zahájit ve vytoužené nové budově, která nese rukopis známého architekta Bedřicha Bendelmayera.
- Podrobnosti
Upozorňujeme badatele, že v pondělí 14. srpna 2023 bude z důvodů plánovaného přerušení dodávky elektřiny uzavřena badatelna na pracovišti Václavská mezi 8:00 a 12:00.
Děkujeme za pochopení