- Podrobnosti
„Pro ústav náš bude však se vzpomínkou na první léta vlastního státu a republiky na věčné časy spojen také pocit vděčnosti za splnění dlouhého marného snu. Mladý náš stát těžkými krisemi sociálními, politickými i finančními značně tísněný, vystavěl nám nádhernou školní budovu, jednu z prvních v celé republice vůbec a zahojil tak dlouho bolavou ránu, utišil starý stesk, vyvedl nás z temných kobek do místností vzdušných, světlých a slunných a tím zakončeno dlouholeté, tísnivé a trapné provisorium.“ Těmito slovy ve své studii k historii gymnázia v letech 1895-1925 zavzpomínal na spletitou cestu k nové budově školy její bývalý žák a později i profesor PhDr. Alois Krb. Zázemí zmiňovaného ústavu bylo již po dlouhou dobu předmětem stížností nejen z řad ředitelů školy. Neutěšená situace se výrazněji začala řešit zhruba od 60. let 19. století. Mezi předkládanými řešeními se počítalo s přestavbami a přístavbami v budově na Balbínově náměstí, v dnešním sídle Muzea Jindřichohradecka, a později se začaly hledat vhodné pozemky pro vystavění úplně nové školní budovy. V návrzích se uvažovalo o umístění na pozemcích v Jarošovské nebo Růžové ulici. Pozemky se nakonec jevily problematické jak z hlediska finančního, tak i technického. V květnu 1912 došlo ke svolání stavební komise na pozemek v Jablonského sadech, který byl po bouřlivých diskuzích nakonec vybrán jako nejlépe vyhovující. Pár dní před atentátem na Františka Ferdinanda d´Este byl na pozemku objeven vyhovující zdroj užitkové vody, události června 1914 a následné čtyři válečné roky však veškeré stavební plány zastavily. První poválečné roky si vyžádaly hodně sil a odhodlání nejen z řad členů jindřichohradecké městské rady, docházelo k nelehkým jednáním, řadě ústupků či kompromisů, ale 31. ledna 1921 se mohlo konečně začít se stavbou. I přesto, že ani tato etapa nebyla bez problémů a jednoduchá, podařilo se nový školní rok 1923/1924 zahájit ve vytoužené nové budově, která nese rukopis známého architekta Bedřicha Bendelmayera.
- Podrobnosti
Upozorňujeme badatele, že v pondělí 14. srpna 2023 bude z důvodů plánovaného přerušení dodávky elektřiny uzavřena badatelna na pracovišti Václavská mezi 8:00 a 12:00.
Děkujeme za pochopení
- Podrobnosti
Představujeme nové prostory Státního okresního archivu Jindřichův Hradec
Řada našich badatelů a návštěvníků zaznamenala, že v posledních pár letech se v jindřichohradeckém okresním archivu „něco děje“, že probíhá jakési stěhování a přesuny archiválií. Abychom uspokojili zvídavost všech našich příznivců, rozhodli jsem se u příležitosti letošního dne archivů s upřímnou radostí představit nové prostory našeho archivu, které zůstanou i nadále veřejnosti nepřístupné, jelikož se jedná o prostory depotní.
Mnohaleté úsilí vedení Státního oblastního archivu v Třeboni vyústilo v roce 2017 k získání po všech stránkách vyhovujících prostor pro ukládání archiválií spravovaných Státním okresním archivem Jindřichův Hradec. Prostory se nacházejí v budově Ministerstva zemědělství v Pravdově ulici, tedy v širším centru města Jindřichův Hradec. Jedná se o přístavek k hlavní budově, který byl jako dočasně nepotřebný majetek Státnímu oblastnímu archivu v Třeboni předán k užívání na dobu neurčitou v září roku 2018.
Prostory o celkové výměře 254,20 m2 byly ještě před předáním stavebně upraveny přímo pro účely archivu podle projektu projekční kanceláře JPS Jindřichův Hradce s.r.o. (Ing. Špulák). Vedle prostorné depotní části (193,60 m2) je nové pracoviště vybaveno vstupní chodbou, strojovnou vzduchotechniky, manipulační místností, sociálním zařízením a denní místností s kuchyňkou. Depotní sál byl vybaven posuvnými regály, tzv. kompakty.
Na počátku roku 2019 depozitář převzal Státní okresní archiv Jindřichův Hradec a od jara téhož roku vypuklo fyzické stěhování archiválií, čemuž předcházela důkladná příprava. Do nového depozitáře se postupně přestěhovaly nejvíce využívané archivní soubory z depozitářů na Bobelovce (opouštěný nevyhovující depozitář v blízkém Otíně), v Dolní Lhotě (depozitář v bývalé škole v obci vzdálené cca 12 km od Jindřichova Hradce) a z okresního archivu v Českých Budějovicích, kde byly dočasně některé jindřichohradecké archiválie uložené. Veškeré stěhování probíhá svépomocí, přičemž hlavním koordinátorem a „tahounem“ fyzicky náročné akce je pan Zdeněk Šafář, technický pracovník Státního okresního archivu České Budějovice. Také stojí za zmínku, že stěhování neobnáší „pouze“ nakládání a vykládání, ale veškeré archiválie je potřeba před uložením v novém depotu důkladně očistit, případně vydezinfikovat či přebalit do nových kartonů.
I přes to, že v průběhu roků 2020 a 2021 bylo stěhování několikrát přerušeno nebo zbrzděno celosvětovou coronavirovou krizí, lockdowny a povinným home officem, vypadá to, že se přece jen už blížíme k cíli. Depozitář v Pravdově ulici o celkové kapacitě až 2 540 bm je již téměř zaplněn. V rámci stěhování a přesunů méně využívaných archivních souborů bylo mezi Jindřichovým Hradcem – Bobelovkou – Dolní Lhotou – Českými Budějovicemi přemístěno více než 3 000 bm archiválií.
Archivářky Státního okresního archivu Jindřichův Hradec
- Podrobnosti
Státní okresní archiv Jindřichův Hradec připravil u příležitosti letošního Mezinárodního dne archivů výstavu nazvanou KURIOZITY Z ARCHVNÍCH REGÁLŮ. Tento neobvyklý "kabinet kuriozit" navštívilo ve dnech 9. - 16. června na čtyři desítky zájemců, kteří byli vesměs velice mile překvapeni, co vše se v našich fondech skrývá ... Náležité poučení a popis exponátů jim poskytl také připravený průvodce po výstavě.
- Podrobnosti
Ve dnech 8. a 9. června proběhly na archivním oddělení v Jindřichově Hradci Dny otevřených dveří, a to v rámci Mezinárodního dne archivů, který je tradičně slaven po celém světě 9. června. Při této příležitosti byly v prostorách badatelny a na chodbách vystaveny historické mapy a plány, které tvoří součást archivních sbírek a fondů uložených v archivu. Na výstavu se přišlo podívat kolem padesáti lidí, především z řad odborné veřejnosti, ale i laiků, kteří mají historické mapy a plány jako koníček.
