- Základní údaje
Podzimní část přednáškového cyklu „V úterý do archivu“, pořádaného ve Státním okresním archivu České Budějovice, zakončila 10. prosince doc. Lenka Martínková z Ústavu archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a bývalá archivářka ve Státním okresním archivu Pelhřimov. Ve svém příspěvku "Proč tak rádi malujeme čerta na zeď?" hovořila např. o zobrazování čertů v minulosti, o výskytu „špatných“ zpráv v nejstarších českých narativních pramenech nebo přiblížila různé fámy a konspirační teorie obsažené v kronikách pelhřimovských měšťanů. Přednáškový cyklus bude pokračovat i v roce 2025, rozpis jarních přednášek včas zveřejníme.
- Základní údaje
V Českých Budějovicích pokračuje dlouhodobý přednáškový cyklus „V úterý do archivu.“ V říjnu hovořil archivář Vlastimil Kolda o sbírce map a plánů v českobudějovickém okresním archivu. Respektive se zaměřil na část této sbírky a představil mapová díla zejména z 18. století, která zobrazují různé oblasti světa a pocházejí vesměs z dílen předních evropských kartografů. Upozornil na nevšední výtvarnou výzdobu některých map nebo na pozoruhodné ilustrace s výjevy ze života cizokrajného obyvatelstva. V listopadu si přednášku připravila knihařka a konzervátorka Jiřina Halmlová, která ve svém výstupu přiblížila problematiku historické knižní vazby. Řeč byla např. o profesích, které se v minulosti na výrobě knih podílely, dále např. o používaných nástrojích a materiálech, které si návštěvníci mohli také prohlédnout na menší výstavce. Chybět samozřejmě nemohlo povídání o tom, jak se v současnosti historické knihy opravují. Obě akce si v sále českobudějovického okresního archivu pokaždé nenechaly ujít tři desítky návštěvníků a doprovodila je bohatá diskuze. Další přednáška se uskuteční 10. prosince, kdy budeme společně s doc. Lenkou Martínkovou z Jihočeské univerzity hledat zmínky o katastrofách, neštěstích a dezinformacích v archiváliích z raného novověku.
- Základní údaje
V budově českobudějovického archivu byla 24. září zahájena podzimní část přednáškového cyklu pro veřejnost "V úterý do archivu." Aleš František Plávek ze Státního oblastního archiv v Třeboni hovořil o uměleckých řemeslech na jihu Čech v 19. a 20. století. V přednášce osvětlil třem desítkám posluchačů problematiku dřívější organizace řemesel a prozradil, jaké obory se mezi umělecká řemesla řadily. Součástí byla menší výstavka originálních nástrojů a předmětů, které umělečtí řemeslníci používali nebo vyráběli. Vedle hoblíku, dláta nebo čalounického kladívka byly k vidění smaltová cedule, proutěný košík nebo perleťová brož. Raritou byl fotoaparát značky Kodak z roku 1900, který je součástí sbírek Státního okresního archivu České Budějovice. Termíny dalších přednášek jsou: 15. října (Vlastimil Kolda: Letem světem. Sbírka map a plánu v českobudějovickém okresním archivu), 12. listopadu (Jiřina Halmlová: Historická knižní vazba) a 10. prosince (Lenka Martínková: Proč tak rádi „malujeme čerta na zeď?“).
- Základní údaje
U příležitosti Mezinárodního dne archivů se v úterý 11. června 2024 konala ve Státním okresním archivu České Budějovice přednáška kolegy Tomáše Hunčovského o tzv. kočičí aféře. Událost, během níž bylo v létě roku 1924 v Českých Budějovicích v rámci preventivních opatření proti vzteklině hromadně utraceno více jak tisíc koček, vzbudila ve své době mimořádné pobouření a záhy se z ní stal celonárodní mediální skandál. Na padesát posluchačů si vyslechlo podrobné informace o celé kauze, k níž se svého času vyjadřovaly i známé osobnosti naší politické a kulturní scény (např. Tomáš G. Masaryk, Karel Čapek, Eduard Bass či Pavla Moudrá).
Součástí přednášky byla rovněž drobná výstava, která prezentovala originální písemnosti týkající se kočičí aféry, a kvíz, během něhož si posluchači mohli zasoutěžit o speciální vydání odborné studie na toto téma. Studie vyšla v předposledním čísle našeho sborníku Archivum Trebonense a je dostupná i v elektronické podobě na této adrese. Vzhledem k tomu, že kočičí aféra slaví v letošním roce stoleté výročí, obdrželi posluchači také speciální pamětní placky upomínající na tuto událost.
Přednáška proběhla v rámci dlouhodobého přednáškového cyklu s názvem „V úterý do archivu“, který pořádá Státní okresní archiv České Budějovice a jenž bude pro zájem a kladný ohlas veřejnosti pokračovat i na podzim tohoto roku.
- Základní údaje
Dne 16. dubna proběhla v českobudějovickém archivu druhá přednáška v rámci dlouhodobého cyklu „V úterý do archivu.“ PhDr. Pavel Holub, Ph.D., ze Státního okresního archivu Jindřichův Hradec představil slovem a obrazem blahopřání a děkovné dopisy rodu Czerninů z Chudenic. Návštěvníci měli možnost seznámit se s ohromnou škálou různých typů těchto písemností z 19. a 20. století a dozvědět se o nich více informací. Viděli velmi pestrobarevné, graficky zajímavé, ručně psané, ale i tištěné diplomy, jmenovací dekrety, dopisy a blahopřání, některé doplněné například barevnými obrázky panských sídel a rodových erbů. Přednáškový cyklus bude pokračovat 14. května, kdy kolega PhDr. Aleš František Plávek ze Státního oblastního archivu v Třeboni představí umělecká řemesla na jihu Čech.
- Základní údaje
Na úterý 2. dubna 2024 připravil archiv ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích Seminář pro kronikáře okresu České Budějovice (a nejen pro ně). Seminář byl zaměřen na vnímání a zaznamenávání všedního života do obecních kronik a zavítalo na něj 26 kronikářů, někteří s dalším doprovodem. Postupně vystoupili tři dlouholetí kronikáři a zároveň zaměstnanci pořádajících institucí. PhDr. Jiří Cukr (Státní okresní archiv České Budějovice, kronikář městyse Ledenice) představil, jakých každodenních drobností je dobré si také všímat a jak je do kroniky zapisovat – trávení volného času, moderní technologie apod. PhDr. Jan Šimánek (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, kronikář obce Doudleby) hovořil o tom, jak je důležité podrobně popisovat, a s jakými detaily, nejen různé svátky, slavnosti a zábavy, ale také proměny módy, lidové stravy nebo hudby. PhDr. Aleš František Plávek (Státní oblastní archiv v Třeboni, kronikář vesnice Hůrky) ve svém výstupu připomněl práci s pamětníky, nutnou kritiku jejich výpovědí a představil některá specifika, která do kronik také určitě patří – např. jména po chalupách, místní lidové názvy nebo nářečí. O akci se dozvíte také na FB Jihočeské archivy.
