Ředitel SOA v Třeboni se dne 17. října  2018 zúčastnil výše uvedené odborné konference a výstavy. Hlavním tématem byl historický i současný vývoj územně správního členění našeho státu. Řešila se zde problematika, která je archivářům velice blízká a v našich fondech bohatě zastoupena.

Program konference sestavil odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy a celá akce proběhla pod patronátem náměstka ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a státní správy pověřeného řízením sekce veřejné správy JUDr. et PhDr. Petra Mlsny Ph.D.

 

Konference byla pořádána u příležitosti zahájení stejnojmenné panelové výstavy, která bude v následujících měsících putovat po krajích České republiky.

V případě vašeho zájmu naleznete (v odkaze níže) prezentace přednášejících, plánované termíny konání výstavy v krajích a doprovodnou fotogalerii.

V našem kraji bude výstava k vidění v březnu příštího roku.

 

Odkaz:

http://www.mvcr.cz/clanek/100-let-promen-hranic-nasich-regionu.aspx

V úterý 25. září 2018 se pracovník Státního okresního archivu České Budějovice PhDr. Jiří Cukr zúčastnil v Praze semináře pořádaného Ústavem východoevropských studií Univerzity Karlovy, Ústavem hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy a Centrem pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Seminář byl zaměřen na život a dílo českého cestovatele a humanisty Karla Hansy, který se v roce 1922 stal přímým svědkem arménské genocidy, zapojil se do pomoci přeživším a o neštěstí vydal v Československu knihu s názvem Hrůzy východu. Na setkání vystoupili Mgr. Andran Abramjan (podílel se na vydání reprintu zmíněné knihy), Hacob Asatryan (šéfredaktor arménsko-evropského časopisu Orer), Mgr. Marek Jandák (zabývá se arménskou genocidou a právě mu o této problematice vyšla obsáhlá kniha) a hned dvakrát i dr. Cukr, který v příspěvcích vycházel ze svého článku publikovaného v roce 2015 na stránkách časopisu Výběr. V prvním výstupu přiblížil Hansovo dětství a mládí, k němuž lze dohledat několik drobných zmínek v jihočeských archivech, a ve druhém pohovořil o knihách a přednáškách, které Hansa připravoval na základě svých dalších cest po Evropě (Francie, Jugoslávie, Podkarpatská Rus).

Krajanské muzeum vystěhovalectví do Brazílie v Ralsku-Náhlově uspořádalo v neděli 23. září 2018 u příležitosti výročí narození bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka (1902–1976) již třetí ročník oslav, jejichž součástí byla i přednáška o jihočeském původu prezidentova pradědečka. V příspěvku, který přednesl zaměstnanec Státního okresního archivu České Budějovice Mgr. Tomáš Hunčovský, byly shrnuty dosavadní výsledky bádání a možné směry dalšího výzkumu, jež by s konečnou platností pomohly osvětlit místo narození a jednoznačnou identifikaci českého vystěhovalce z rodu Kubíčků. Na přednášku, kterou si přišli vyslechnout jak zájemci o problematiku vystěhovalectví do Brazílie v první polovině 19. století, tak zástupci Velvyslanectví Brazilské federativní republiky, navázala živá diskuze, z níž vyplynula nutnost vzájemné kombinace dochovaných pramenů české a brazilské provenience. Účastníci oslav měli možnost ochutnat pravou brazilskou kávu a projít si prostory muzea, které se nachází v budově bývalé německé školy.

Dne 20. července 2018 se uskutečnila vernisáž výstavy „Dokonalý diplomat. Černínové – vyslanci, cestovatelé, sběratelé“. Výstava je umístěna na jindřichohradeckém zámku, v tzv. Adamově stavení a bude otevřena do konce listopadu. Mimo exponáty zapůjčené z celé řady tuzemských i zahraničních památkových objektů a muzeí tvoří nemalou část expozice archiválie zapůjčené z jindřichohradeckého oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni. Vystaveny jsou na tři desítky originálních písemností ze 17. století vztahujících se k významným členům černínského rodu, kteří se proslavili v diplomatických službách. Jedná se především o Heřmana Černína, kterému se v době napjatých vtahů s Tureckem v roce 1644 podařilo vyjednat mír s touto zemí po dobu 40 let nebo Jana Humprechta, který působil jako vyslanec na ambasádě v Benátkách, a to v letech 1660 – 1663. Návštěvníci si tak mohou v originále prohlédnout nejenom běžnou diplomatickou korespondenci mezi císařem a vyslancem, ale rovněž i například italsko-turecký slovníček z poloviny 17. století, cestovní deníky Heřmana Černína z let 1616 a 1644 nebo turecké fermany (pověření) k Vysoké Portě psané arabsky. Mimo tyto písemnosti zapůjčilo jindřichohradecké oddělení i nejrůznější předměty vztahující se k jednotlivým členům rodu. Unikátem je zlatý prsten Zuzany Černínové, řády Evžena Černína nebo suvenýry v podobě majolikového talíře a tří pohárů, které si přivezl z korunovace posledního ruského cara v roce 1896.

Mimo tyto originální písemnosti a upomínkové předměty poskytl archiv rovněž za přispění třeboňské konzervátorské dílny a oddělení digitalizace několik desítek skenů, z nichž byly vyhotoveny faksimile, které se stanou součástí stále výstavní expozice.

Text: Václav Rameš

Foto: Jan Lebeda

 

Ředitel SOA v Třeboni oznamuje smutnou zprávu.
Minulý týden 5. března zemřel emeritní ředitel archivní správy MV ČR PhDr. Oldřich Sládek, CSc.

Narodil se 14. 12. 1937 v Horažďovicích, pracoval jako vedoucí Sdruženého podnikového archivu ministerstva všeobecného strojírenství při českých závodech motocyklových ve Strakonicích (1960-1964), potom na archivní správě ministerstva vnitra (1964-1999) – z toho jako starší referent pro ediční věci (1964-1967), samostatný odborný referent pro podnikové archivy (1967-1971) a vedoucí odborný referent – specialista pro podnikové archivy (1971-1989). Potom stanul v čele jako ředitel archivní správy ministerstva vnitra (1990-1999). Výrazně se mu podařilo zvýšit prestiž českého archivnictví. Je autorem mnoha publikací a odborných statí o problematice dějin protifašistického odboje.
V Oldřichu Sládkovi nás opustil nejenom velký odborník, ale především lidsky slušný člověk.
Čest jeho památce!

Parte k nahlédnutí zde.

Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni

Blažena Przybylová

 

Ředitel SOA v Třeboni oznamuje velmi smutnou zprávu - Ředitelka Archivu města Ostravy Blažena Przybylová tragicky zemřela.

Čest její památce!

Václav Rameš

 

Zdroj: MORAVSKOSLEZSKÝ deník