Vážení badatelé, 

centrální studovna SOA v Třeboni bude od 1. února do 31. října 2018 uzavřena z důvodu dokončování rekonstrukce klášterního areálu. 

Děkujeme za pochopení.

SOkA Písek

10.9. - 26.9. 2018

zavřeno z technických důvodů

Ostatní jihočeské archivy mají provozní dobu bez omezení.

 

V úterý 2. října 2018 byla ve výstavním sále Státního okresního archivu v Českých Budějovicích zahájena výstava archivních dokumentů s názvem 100 let – Vznik Československé republiky a jižní Čechy, kterou k letošnímu 100. výročí vzniku samostatného československého státu připravili pracovníci třeboňského archivu. Vernisáže výstavy se zúčastnili zástupci Odboru archivní správy MV ČR, Národního archivu v Praze, řady dalších archivů, knihoven a muzeí a také početná veřejnost. Výstava řečí dobových pramenů přibližuje veřejnosti jak dobu krátce před vznikem republiky, poznamenanou posledními měsíci první světové války, tak i nelehký zrod nového státu a první léta jeho samostatné existence. Exponáty ze svých depozitářů poskytlo všech sedm jihočeských okresních archivů a také čtyři oddělení třeboňského archivu.

Ústředním momentem výstavy je samotný vznik československého státu 28. října 1918. Republika však nevznikla sama od sebe. Jejímu vyhlášení předcházela řada jednání a událostí, které její vznik zásadním způsobem ovlivnily a podpořily. Nemalou roli tu sehrála i aktivita vojenských jednotek československých legií. Zajímavé (byť ne vždy souhlasné) byly v té době i postoje české šlechty. Všem těmto aspektům se výstava věnuje, stejně tak jako neúspěšným pokusům vyhlásit republiku již o dva týdny dříve, k nimž došlo v některých jihočeských městech a obcích. A protože jižní Čechy byly ve svých pohraničních oblastech po staletí obývané německým obyvatelstvem, které povětšinou vznik Československa odmítalo, zaměřuje se část výstavy i na tuto záležitost a na neúspěšné snahy o začlenění jihočeského příhraničí k Německu. Z hlediska územního vývoje nové republiky pak nelze opomenout ani připojení vitorazských obcí, k němuž došlo v roce 1920. Výstava v českobudějovickém archivu bude veřejnosti přístupná do 30. října, vždy v pracovních dnech od 9 do 17 hodin.

 

Za jihočeské archivy a za autorský tým PhDr.  Vlastimil Kolda

 

V úterý 25. září 2018 se pracovník Státního okresního archivu České Budějovice PhDr. Jiří Cukr zúčastnil v Praze semináře pořádaného Ústavem východoevropských studií Univerzity Karlovy, Ústavem hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy a Centrem pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Seminář byl zaměřen na život a dílo českého cestovatele a humanisty Karla Hansy, který se v roce 1922 stal přímým svědkem arménské genocidy, zapojil se do pomoci přeživším a o neštěstí vydal v Československu knihu s názvem Hrůzy východu. Na setkání vystoupili Mgr. Andran Abramjan (podílel se na vydání reprintu zmíněné knihy), Hacob Asatryan (šéfredaktor arménsko-evropského časopisu Orer), Mgr. Marek Jandák (zabývá se arménskou genocidou a právě mu o této problematice vyšla obsáhlá kniha) a hned dvakrát i dr. Cukr, který v příspěvcích vycházel ze svého článku publikovaného v roce 2015 na stránkách časopisu Výběr. V prvním výstupu přiblížil Hansovo dětství a mládí, k němuž lze dohledat několik drobných zmínek v jihočeských archivech, a ve druhém pohovořil o knihách a přednáškách, které Hansa připravoval na základě svých dalších cest po Evropě (Francie, Jugoslávie, Podkarpatská Rus).

Krajanské muzeum vystěhovalectví do Brazílie v Ralsku-Náhlově uspořádalo v neděli 23. září 2018 u příležitosti výročí narození bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka (1902–1976) již třetí ročník oslav, jejichž součástí byla i přednáška o jihočeském původu prezidentova pradědečka. V příspěvku, který přednesl zaměstnanec Státního okresního archivu České Budějovice Mgr. Tomáš Hunčovský, byly shrnuty dosavadní výsledky bádání a možné směry dalšího výzkumu, jež by s konečnou platností pomohly osvětlit místo narození a jednoznačnou identifikaci českého vystěhovalce z rodu Kubíčků. Na přednášku, kterou si přišli vyslechnout jak zájemci o problematiku vystěhovalectví do Brazílie v první polovině 19. století, tak zástupci Velvyslanectví Brazilské federativní republiky, navázala živá diskuze, z níž vyplynula nutnost vzájemné kombinace dochovaných pramenů české a brazilské provenience. Účastníci oslav měli možnost ochutnat pravou brazilskou kávu a projít si prostory muzea, které se nachází v budově bývalé německé školy.

Dne 20. července 2018 se uskutečnila vernisáž výstavy „Dokonalý diplomat. Černínové – vyslanci, cestovatelé, sběratelé“. Výstava je umístěna na jindřichohradeckém zámku, v tzv. Adamově stavení a bude otevřena do konce listopadu. Mimo exponáty zapůjčené z celé řady tuzemských i zahraničních památkových objektů a muzeí tvoří nemalou část expozice archiválie zapůjčené z jindřichohradeckého oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni. Vystaveny jsou na tři desítky originálních písemností ze 17. století vztahujících se k významným členům černínského rodu, kteří se proslavili v diplomatických službách. Jedná se především o Heřmana Černína, kterému se v době napjatých vtahů s Tureckem v roce 1644 podařilo vyjednat mír s touto zemí po dobu 40 let nebo Jana Humprechta, který působil jako vyslanec na ambasádě v Benátkách, a to v letech 1660 – 1663. Návštěvníci si tak mohou v originále prohlédnout nejenom běžnou diplomatickou korespondenci mezi císařem a vyslancem, ale rovněž i například italsko-turecký slovníček z poloviny 17. století, cestovní deníky Heřmana Černína z let 1616 a 1644 nebo turecké fermany (pověření) k Vysoké Portě psané arabsky. Mimo tyto písemnosti zapůjčilo jindřichohradecké oddělení i nejrůznější předměty vztahující se k jednotlivým členům rodu. Unikátem je zlatý prsten Zuzany Černínové, řády Evžena Černína nebo suvenýry v podobě majolikového talíře a tří pohárů, které si přivezl z korunovace posledního ruského cara v roce 1896.

Mimo tyto originální písemnosti a upomínkové předměty poskytl archiv rovněž za přispění třeboňské konzervátorské dílny a oddělení digitalizace několik desítek skenů, z nichž byly vyhotoveny faksimile, které se stanou součástí stále výstavní expozice.

Text: Václav Rameš

Foto: Jan Lebeda