Podrobnosti
Zveřejněno: 9. 5. 2017

                       

Městské muzeum a galerie ve Vodňanech ve spolupráci se Státními okresními archivy Písek, Strakonice a České Budějovice, Státním oblastním archivem v Třeboni, Památníkem Terezín, Institutem Terezínské iniciativy a Židovským muzeem v Praze připravilo v budově bývalé synagogy ve Vodňanech výstavu k 75. výročí transportu většiny vodňanských židovských obyvatel do Terezína s názvem Vrátit obětem jejich tvář…

Výstava byla zahájena v pondělí 1. května 2017. Její otevření tématicky doprovodil Jiří Emmer, který zazpíval písně sefardských i aškenázských židů; v jazyce jidiš i moderní písně Izraele; a nyní je zpřístupněna pro širokou veřejnost.

Vystoupáte-li do prvního patra vodňanské synagogy, naleznete na začátku expozice památky na zdejší židy ze sbírek vodňanského muzea – uvidíte např. svitek knihy Ester, tištěné vydání Tóry, nad kterým se přísahalo u městského soudu, či pokrývku na chléb. Série výstavních panelů a vitrín Vás pak prostřednictvím četných reprodukcí archivních dokumentů seznámí s některými klíčovými okamžiky moderních dějin vodňanské židovské menšiny.

Pozornosti návštěvníků neujde nesporně významná společenská a hospodářská úloha židovských obyvatel za předmnichovské republiky: výstava nabídne pohled do sýrárny Eduarda Blocha a ukáže mj. nálepku sýru Simplon, vůbec prvního taveného sýru, který se v Československu začal vyrábět. Poté dá prostor ukázkám ze vzorníku kovářských a řetězokovářských prací z továrny Josefa Reicha, mlýnu Arnošta Broka i dokumentům z vývoje textilního průmyslu ve Vodňanech, zastoupeného továrnou Blanica a pletárnou Rudolfa Lederera.

Páteřní část výstavy je věnována osudu vodňanských židovských spoluobčanů od konce 30. let. Mapa s novými hranicemi píseckého okresu i státu odkazuje na mnichovskou tragédii a příliv uprchlíků z pohraničí, hledajících úkryt před terorem henleinovských „milých krajanů“; úřední oběžníky a novinové články sledují počátky protižidovského tažení za II. republiky a nacistické okupace.

Těžištěm výstavy je ovšem soubor více než stovky biogramů vodňanských židovských obyvatel a rodáků. Vůbec poprvé představuje u velké části osob portrétní fotografie, otisky prstů a vlastnoruční podpisy (přetištěné z žádostí o vystavení občanské legitimace, příp. z jiných archivních dokumentů), doprovázené osobními údaji a informacemi z jejich životů, včetně tragického vyvrcholení. Opět poprvé jsou vodňanští židé představováni v rámci svých rodinných vazeb a spříznění. Soubor je členěn podle rodin, příbuzenské vztahy, pokud je bylo možno nalézt, jsou vždy uvedeny.

Kdo z návštěvníků má „chytrý“ telefon a přístup k internetu, může si prohlédnout veliké množství externích materiálů pomocí připojených QR kódů, které odkazují na digitalizované židovské matriky z fondu Národního archivu, matriky doktorů z Archivu University Karlovy, databáze Institutu Terezínské iniciativy či Vojenského historického archivu. Návštěvníci se tak mohou alespoň na chvíli sami ponořit do bádání o vodňanské minulosti a vyzkoušet si něco nového.

Závěr výstavy se zabývá zánikem vodňanské židovské komunity, usmrcením jejích příslušníků v nacistických táborech a ghettech (přežil pouze bývalý budějovický lékař MUDr. Alexander Weinberger), připomíná tragické případy Marty Ledererové a Richarda Blocha, k nimž jsou připojeny reprodukce nově nalezených materiálů a fotografií, dosud neznámých. Obdobně bohatě jsou vzpomenuti i Jindřich Kárník-Karpeles a Pavel Lexa-Lederer, příslušníci zahraničního protifašistického odboje – zapůjčeným fotografiím a dokumentům ze soukromých sbírek vévodí děkovný dopis generála Karla Klapálka.

Poslední panely vyprávějí o osudech židů v tzv. smíšených manželstvích (z nichž se konce války dočkala pouze Hedvika Zimová-Karpelesová); šťastných i truchlivých časech poválečných a přeměně synagogy v městské muzeum. Expozici doplňuje velkoformátová mapa města, na níž jsou podrobně zakresleny domy, k nimž měli vodňanští židé určitý vztah, a fotografická galerie zachycující jejich současný stav.

U východu je umístěn studijní koutek, kde je zájemcům k dispozici Terezínská pamětní kniha, jež dokumentuje všechny transporty, směřující do terezínského ghetta a osudy jeho nedobrovolných vězňů; vzpomínkové příspěvky s tématikou vodňanských židovských občanů a další ilustrační materiály. Aby si návštěvník učinil alespoň částečnou představu o šíři perzekucí, jimž byli židovští občané vystaveni, je pro něj na obrazovce připravena prezentace reprodukcí některých předpisů a výňatků z protižidovských novinových článků a tiskových směrnic.

Cestou do přízemí defilují před očima jména a data židů z vodňanského okolí (Nestanice, Libějovice, Bavorov, Dub atd.), vždyť i oni patřili ke zdejší náboženské obci a začasté sdíleli osud svých vodňanských souvěrců.

Tváře, otisky, stopy – tak by se dala stručně charakterizovat výstava Vrátit obětem jejich tvář…, k níž se spojily četné výzkumné instituce a obětaví jednotlivci, jimž všem za to patří velký dík. Je to výstava k pročítání, prohlížení a přemýšlení, která své návštěvníky přímo vybízí k opakované návštěvě. Není určena jen školní mládeži, jak by se mohlo zdát, ale všem, které minulost nenechává lhostejnými. Přijďte se podívat…

 

PhDr. Josef Nožička

 

Další informace ZDE a ZDE.

Foto z otevření výstavy ZDE