Důležité informace pro badatele

Upozornění pro zájemce o studium církevních fondů

Každý badatel, který chce nahlédnout do archivního fondu Biskupský archiv České Budějovice a fondů jednotlivých farních úřadů, se musí na začátku studia prokázat příslušným povolením českobudějovického biskupství. Tato povinnost se nevztahuje na studium fondů Boromejky České Budějovice, Bosí augustiniáni Lnáře, Bosí augustiniáni Tábor, Bratři Nejsvětější Svátosti Oltářní České Budějovice, Jezuité Český Krumlov, Minorité Český Krumlov, Premonstráti Želiv, Redemptoristé České Budějovice, Redemptoristé Libějovice, Servité Nové Hrady, Těšitelé Klokoty a Těšitelé Suché Vrbné.

Když koncem 19. století začaly vznikat ve městech muzea, byly do nich předávány i písemné památky všeho druhu. Později se archivy oddělily od muzeí, a tak vznikly v oblasti teď už bývalého píseckého okresu městské archivy v Písku, v Milevsku, v Mirovicích, v Miroticích a v Protivíně. V 50. letech 20. století z nich byly vytvořeny dva okresní archivy: Okresní archiv v Písku, jehož činnost finančně zajišťoval od 1. 1. 1953 Okresní národní výbor v Písku, a Okresní archiv v Milevsku, který byl zřízen k 1. 1. 1952 Okresním národním výborem v Milevsku. Následkem územní reorganizace státní správy došlo v roce 1960 k jejich sloučení a Okresní archiv v Písku převzal od 1. 7. 1960 do své péče také archivní fondy z milevského okresního archivu. Od roku 1990 byl Okresní archiv v Písku spravován a provozován z rozpočtu Okresního úřadu v Písku, metodicky byl však odborně veden Státním oblastním archivem v Třeboni prostřednictvím instruktorky pro okresní archivy. Podle novely zákona o archivnictví č. 343/1992 Sb. došlo ke změně názvu archivu na Státní okresní archiv Písek. Dnem 1. 8. 2002 se stejně jako ostatní jihočeské státní okresní archivy stal vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Třeboni.