- Podrobnosti
V tomto roce si připomínáme 650. výročí první písemné zmínky o rybníku Dvořiště, který patří k nejstarším rybníkům na našem území a svou rozlohou (337 ha) se řadí na čtvrté místo mezi největší rybníky v České republice. První písemný doklad o rybníku a zároveň patrně nejstarší dochovaná zmínka o rybníkářství na Třeboňsku spadá do období vlády Karla IV., kdy se v Království českém začalo obecně rozmáhat rybniční hospodářství. Záznam o Dvořišti obsahovala listina Ješka z Kosovy Hory z roku 1367, kterou o 51 let později konfirmoval král Václav IV. Soudobý opis latinské konfirmace (včetně dvou českých překladů z pozdějších let), v níž je vtěleno původní znění listiny, uchovává Státní oblastní archiv v Třeboni ve fondu Velkostatek Třeboň pod inv. č. 919 a sign. IA 6T No 21.
- Podrobnosti
V pondělí dne 20. února 2017 uplynulo dvacet let od slavnostního otevření budovy státního archivu v Českých Budějovicích. Při příležitosti tohoto jubilea se v archivu sešli zástupci tehdejšího hlavního investora stavby – Okresního úřadu České Budějovice (v čele s bývalou přednostkou okresního úřadu JUDr. Renatou Frelichovou), pracovníci firem podílejících se na výstavbě archivu, a také představitelé tehdejšího i současného vedení třeboňského a českobudějovického archivu. Setkání se zúčastnila také zástupkyně ředitele odboru archivní správy Ministerstva vnitra PhDr. Lenka Linhartová. V milé a přátelské atmosféře se vzpomínalo na dobu stavby archivní budovy. Hovořilo se také o tom, jak i po dvaceti letech budova dobře slouží potřebám archivu a co bylo nutné v průběhu let opravit nebo vylepšit. Se zájmem si pak všichni přítomní prohlédli archivní depozitáře a také restaurátorskou dílnu. Budova archivu v Českých Budějovicích byla po svém zprovoznění v roce 1997 jednou z nejmodernějších archivních novostaveb v republice. I dnes se se svými parametry řadí mezi nejlepší stavby svého druhu u nás. A zatímco návštěvníci z řad veřejnosti na ní oceňují zejména útulné a klidné prostředí pro studium archivních pramenů, archiváři si zase cení maximální účelnosti, dostatku vhodných prostor pro ukládání archiválií a pro práci s nimi, i možnosti přímo v interiéru budovy prezentovat vzácné archivní dokumenty při výstavách a jiných akcích. Kapacita archivu je v současnosti zaplněna zhruba na 70%, a tak lze předpokládat, že budova bude svému účelu sloužit ještě další dlouhá desetiletí.
Vlastimil Kolda