Ve středu 26. června 2019 došlo v bývalém dominikánském klášteře v Českých Budějovicích k otevření zazděné niky v jižní lodi chrámu, která podle barokní tradice ukrývala ostatky prvního převora Jindřicha Libraria, údajně zesnulého v roce 1281. Poslední úpravu hrobového místa nechali provést redemptoristé v červenci 1893, od té doby byl výklenek zazděn. Protože se očekával nález písemných dokumentů, byli přítomni rovněž zástupci Státního okresního archivu České Budějovice. Odborné vedení výzkumu měla na starosti Mgr. Zuzana Thomová, archeoložka Jihočeského muzea, po technické stránce zajišťovali vyzvednutí zazděných předmětů a jejich předběžnou dokumentaci zaměstnanci firmy Geo-cz. Přítomen byl pražský arcibiskup Mons. Dominik kardinál Duka OP, který inicioval celý průzkum za účelem obnovení úcty k dominikánu Librariovi, jenž býval považován za blahoslaveného. Pietního okamžiku se zúčastnil rovněž českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil, primátor města Ing. Jiří Svoboda a další hosté.

V zazděném výklenku byly nalezeny tři písemné dokumenty. Zcela volně byl pohozen dvojlist se jmény stavební firmy a dělníků, kteří se roku 1893 podíleli na renovaci klášterního kostela a také zazdění niky dne 19. července 1893. Vedle dřevěné truhličky ležel smotek balicího papíru, ukrývající výtisk Národní politiky z 18. července 1893. Přímo na horní ploše truhličky spočíval druhý papírový balíček a v něm silně degradovaný vázaný výtisk básnické sbírky Jaroslava Vrchlického Z hlubin (patrně vydání 1875). Všechny tyto papírové dokumenty byly následně přeneseny do konzervátorské dílny archivu k očištění, desinfekci a dalšímu ošetření. Uvnitř truhličky se nacházely pouze samotné kosti a nepatrné útržky textilie. Pamětní záznam redemptoristů, který byl k ostatkům připojen v roce 1893 (jakási autentika, snad dokonce na pergamenu), však chyběl, a ani pečlivým ohledáním se nepodařilo identifikovat jeho sebemenší zbytky; patrně se tedy zcela rozpadl vlivem vlhkosti a plísní.

Jako archiváři si velice vážíme toho, jsme-li pozváni k podobným případům otevírání pamětních schránek, věžních makovic a podobně, a můžeme tak bezprostředně zajistit odpovídající péči o nalezené písemnosti.

D. Kovář, Státní okresní archiv České Budějovice

Ve Státním okresním archivu České Budějovice jsme si připomněli Mezinárodní den archivů zároveň s jedním kulatým výročím z dějin krajského města. V pondělí 10. června 2019 byla otevřena výstava „Město uprostřed rebelie. Obléhání Českých Budějovic stavovským vojskem 1618/1619“.

Výstava pojednává, ovšemže v širším historickém kontextu, události stavovského povstání, jak se dotkly Českých Budějovic. Královské město, které tehdy přes počáteční zaváhání zůstalo věrno habsburskému císaři, bylo bezmála rok obléháno armádou českých stavů. Vojenský a diplomatický zápas o České Budějovice v letech 1618–1619 ovlivnil další průběh třicetileté války, a tedy také dějiny střední Evropy. Z tohoto pohledu šlo o jednu z nejdůležitějších událostí v dějinách města.

Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout originální dokumenty, které vypovídají o politickém postavení města, o samotném boji o České Budějovice, o vnitřním životě obleženého města a jeho kontaktech s vnějším světem. Představeny jsou rovněž archiválie, svědčící o ziscích a výhodách, jež Budějovičtí vytěžili ze svého procísařského postoje.

Vernisáž výstavy proběhla v den 400. výročí bitvy u Záblatí, v jejímž důsledku obléhání Českých Budějovic po mnoha měsících skončilo. Výstava potrvá v českobudějovickém okresním archivu na Rudolfovské třídě do 26. června 2019.

 

Ve dnech 30. a 31. května 2018 proběhla v prostorách Státního okresního archivu České Budějovice mezinárodní konference „Československo v letech 1978-1985“. Jednalo se v pořadí již o šestou akci svého druhu, postupně mapující osudy našeho státu během druhé poloviny 20. století. Pořadateli konference jsou Ústav pro studium totalitních režimů v Praze a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, náš archiv má čestnou úlohu hostitele.

Tentokrát zazněly více než čtyři desítky referátů, tematicky zaměřených na politiku, bezpečnost, soudnictví, vědu, ekonomiku, kulturu, církev a regiony kolem přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Předmětem seriózního badatelského výzkumu se stává období, které již většina účastníků osobně pamatuje, i když výraznou měrou přibývá i mladších badatelů, nemajících osobní zkušenost se životem pod vládou jedné strany. S narůstajícím časovým odstupem se přitom i éra pozdního socialismu ukazuje jako přitažlivé téma, které lze studovat a prezentovat vědeckými metodami, bez zřetelných emocí nebo naopak nostalgie.

Tradičním zpestřením slavnostního zahájení se stal příjezd osobního automobilu Lada, pocházejícího ze sledovaných let. Stejně jako u předchozích ročníků konference, také letos vznikla s tímto vozidlem na dvoře archivu společná fotografie.

Daniel Kovář, Státní okresní archiv České Budějovice

 

Počátkem roku bylo domluveno, že se pěvecký sbor Mendík z Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka v Českých Budějovicích pod vedením sbormistryně Olgy Thamové zúčastní několika koncertů ve Vatikánu. Tato mimořádná akce byla plánována jako dárek k 85. narozeninám kardinála Miloslava Vlka, který měl při té příležitosti za doprovodu sboru odsloužit jednu z bohoslužeb. Po jeho březnovém úmrtí se však výjezd stal poctou a vzpomínkou na významného absolventa Jirsíkova gymnázia, bývalého jihočeského archiváře a nezapomenutelnou duchovní osobnost.

Sbor Mendík vystoupil celkem na třech koncertech. Nejprve zazpíval 27. 9. několik písní přímo papeži Františkovi před zaplněným Svatopetrským náměstím. Nejvyšší hlava katolické církve se s členy sboru s radostí pozdravila a vyfotografovala. Následující den sbor svým zpěvem doprovodil Svatováclavskou mši v Chrámu sv. Petra, kterou sloužil královéhradecký biskup Jan Vokál a které se zúčastnil i velvyslanec ČR ve Vatikánu Pavel Vošahlík a náměstek ministerstva zahraničních věcí Lukáš Kaucký. V pátek 29. 9. se konal poslední koncert, tentokrát v kostele sv. Marcelína a Petra v Lateránu (titulární kostel kardinála Dominika Duky). Na památku zesnulého kardinála Vlka jej pořádalo české velvyslanectví pro české krajany a italské přátele.

Po koncertě byly zástupkyni velvyslance Zuzaně Válkové předány kopie archivních dokumentů z dob studií Miloslava Vlka na Jirsíkově gymnáziu, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu České Budějovice a které archiv před cestou připravil ve spolupráci s profesorem Václavem Kunešem. Konkrétně se jednalo o opisy třídních katalogů a záznam o vykonané maturitní zkoušce 20. června 1952. Pro zajímavost uveďme, že z českého jazyka (vývoj naší proletářské poezie, významové a gramatické vztahy větných členů), z ruského jazyka (život a literární činnost M. Gorkého, skloňování zájmen), z matematiky (zavedení goniometrických funkcí ostrého úhlu na základě podobnosti trojúhelníku, řešení kvadratické rovnice) i ze zvoleného latinského jazyka (Ovidius, agrární problém ve starém Římě) byl Miloslav Vlk klasifikován stupněm výborně.  

 

Jiří Cukr, Státní okresní archiv České Budějovice