Státní okresní archiv České Budějovice úmrtím kardinála Miloslava Vlka ztratil také svého bývalého vedoucího. Jako třicetiletý promovaný historik se Miloslav Vlk na podzim 1962 ujal řízení okresního archivu, kde působil do září 1964, než odešel na studia teologie. Během svých dvou budějovických archivních let se mimo jiné podílel na inventarizaci sbírky novin a několika dalších fondů. Věnoval se také pořádání městských listin, ale tuto práci nestihl dokončit. Pod Vlkovým vedením kolektiv okresního archivu vytvořil několik desítek nových archivních pomůcek, z velké části dodnes platných a používaných.

 

Daniel Kovář, Státní okresní archiv České Budějovice

V tomto roce si připomínáme 650. výročí první písemné zmínky o rybníku Dvořiště, který patří k nejstarším rybníkům na našem území a svou rozlohou (337 ha) se řadí na čtvrté místo mezi největší rybníky v České republice. První písemný doklad o rybníku a zároveň patrně nejstarší dochovaná zmínka o rybníkářství na Třeboňsku spadá do období vlády Karla IV., kdy se v Království českém začalo obecně rozmáhat rybniční hospodářství. Záznam o Dvořišti obsahovala listina Ješka z Kosovy Hory z roku 1367, kterou o 51 let později konfirmoval král Václav IV. Soudobý opis latinské konfirmace (včetně dvou českých překladů z pozdějších let), v níž je vtěleno původní znění listiny, uchovává Státní oblastní archiv v Třeboni ve fondu Velkostatek Třeboň pod inv. č. 919 a sign. IA 6T No 21.

V pondělí dne 20. února 2017 uplynulo dvacet let od slavnostního otevření budovy státního archivu v Českých Budějovicích. Při příležitosti tohoto jubilea se v archivu sešli zástupci tehdejšího hlavního investora stavby – Okresního úřadu České Budějovice (v čele s bývalou přednostkou okresního úřadu JUDr. Renatou Frelichovou), pracovníci firem podílejících se na výstavbě archivu, a také představitelé tehdejšího i současného vedení třeboňského a českobudějovického archivu. Setkání se zúčastnila také zástupkyně ředitele odboru archivní správy Ministerstva vnitra PhDr. Lenka Linhartová. V milé a přátelské atmosféře se vzpomínalo na dobu stavby archivní budovy. Hovořilo se také o tom, jak i po dvaceti letech budova dobře slouží potřebám archivu a co bylo nutné v průběhu let opravit nebo vylepšit. Se zájmem si pak všichni přítomní prohlédli archivní depozitáře a také restaurátorskou dílnu. Budova archivu v Českých Budějovicích byla po svém zprovoznění v roce 1997 jednou z nejmodernějších archivních novostaveb v republice. I dnes se se svými parametry řadí mezi nejlepší stavby svého druhu u nás. A zatímco návštěvníci z řad veřejnosti na ní oceňují zejména útulné a klidné prostředí pro studium archivních pramenů, archiváři si zase cení maximální účelnosti, dostatku vhodných prostor pro ukládání archiválií a pro práci s nimi, i možnosti přímo v interiéru budovy prezentovat vzácné archivní dokumenty při výstavách a jiných akcích. Kapacita archivu je v současnosti zaplněna zhruba na 70%, a tak lze předpokládat, že budova bude svému účelu sloužit ještě další dlouhá desetiletí.

 

Vlastimil Kolda