Zpráva z výstavy 13. 5. – 11. 6. 2017 Dům Štěpánka Netolického

11. června 2017, v neděli, tato malá „úřednická“ výstava skončila, navštívilo jí 1 473 zájemců. Děkujeme za ocenění naší práce a za připomenutí si velmi běžných věcí, mnohdy klišé, z dob panování Marie Terezie, které si mnohdy z důvodů automatického používání neumíme zasadit do historických souvislostí.

Pouze na jeden jediný den se otevřelo sídlo Státního oblastního archivu v Třeboni pro návštěvníky v rámci oslav Mezinárodního dne archivů a nabídlo širokou kolekci archivních dokumentů k 650 letům trvání augustiniánského kláštera v Třeboni. Byla představena v kopii zakládací listinu kláštera z 12. května 1367, kterou se podařilo získat se souhlasem kolegů z Národního archivu v Praze, byla vybrána velmi reprezentativní kolekce rukopisů z bývalé třeboňské augustiniánské knihovny z 15. století, v originálech tak mohli návštěvníci shlédnout překrásné iluminace z Třeboňsko – litoměřické bible pocházející z let 1411 - 1414, ukázky opisů různých textů z pera Oldřicha Kříže z Telče (např. Husovu Orthografii českou, opis zlomku Nové rady Smila Flašky z Pardubic nebo záznam milostné písně Stratilať jsem milého či hadačské hry ), vše doplněno dalším listinným materiálem k začátkům fungování kláštera ve městě a jeho obnovení v 18. století. Nejvíce pozornosti však poutala široká nabídka plánů a technických výkresů k rozsáhlému objektu klášterních budov a fungování různých úřadů po zrušení kláštera v roce 1784 až do současnosti, přitom nás velmi potěšily vzpomínky nejen bývalých zaměstnanců těchto institucí ale také těch, kteří v klášteře prožili své dětství nebo celý život.

Navštívilo nás celkem 220 osob z toho 120 žáků a studentů ze Základní školy v Třeboni, Gymnázia a Obchodní akademie v Třeboni. Ve spolupráci s Římskokatolickou farností byla po celý den přístupná také křížová chodba s rajskou zahradou v objektu kostela.

Děkujeme všem návštěvníkům za vážný zájem, za milá setkání s těmi, kteří objekt kláštera z bývalého působení velmi dobře znali. A protože nelze připomínat výročí kláštera bez významného třeboňského kostela, bude mít naše výstava také „druhý život“, od začátku července bude v menší verzi, v kopiích, přesunuta právě do křížové chodby u kostela sv. Jiljí a bude těšit návštěvníky celou hlavní sezonu.

 

Markéta Hrdličková, vedoucí oddělení správy fondů a sbírek
Laděna Plucarová, ředitelka archivního odboru


V pondělí 5. května 2014 navštívila náš archiv skupinka sice počtem nevelká zato významem dosahující evropských rozměrů. V doprovodu dr. Linhartové z Odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra přijela paní Odile Welfelé z Ministerstva kultury v Paříži, která má na starosti francouzské archivy, a dále pan David  A. Leitch, generální tajemník Mezinárodní archivní rady z Paříže.

Se statutem archivní kulturní památky a s puncem výjimečnosti oslaví v letošním roce  600. narozeniny Bible litoměřicko–třeboňská, soudí se, že dopsaná 9. února 1414. V třeboňském archivu  je uložen 2. díl pergamenového rukopisu ve sbírce Rukopisy Třeboň  (sign. A 2), zbylé díly jsou ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.  Jedná se o nejstarší  dosud zachovanou  českou bibli, zvláště poté, když také v roce zakončeném čtrnáctkou, tedy v roce 1914 ihned v začátku války po invazi německé armády do Belgie, shořela univerzitní knihovna v Lovani a v ní Leskovecko – drážďanská bible, jejíž vznik se datuje k roku 1360.

Skvosty středověkého iluminativního umění ve 2. díle Bible litoměřicko – třeboňské může každý badatel studovat, svazek je  kompletně zdigitalizován a zpřístupněn na webových stránkách našeho archivu, viz: http://digi.ceskearchivy.cz/146

Laděna Plucarová, vedoucí oddělení správy fondů a sbírek

 

Dne 14. října 2013 navštívila Státní oblastní archiv v Třeboni a město Třeboň pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí v tomto roce již podruhé skupina 5 bazilských hostů, poslanců parlamentu a členů vládních institucí, ze státu Minas Gerais. 

Také v tomto případě se tématem krátké exkurze stal jihočeský původ jednoho z nejvýraznějších brazilských prezidentů Juscelina Kubitscheka (více viz článek: Jihočeské kořeny brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka).