ČR – SOA v Třeboni - související novinky

Medaile za zásluhy o české archivnictví byly zřízeny v prosinci 2005 a poprvé předány v říjnu 2006. Udělují se žijícím státním občanům České republiky i cizím státním příslušníkům, kteří se zasloužili o české archivnictví tím, že: dosáhli vynikajících výsledků v řízení českých archivů; výrazně přispěli svou vědeckou, odbornou a publikační činností ke zvýšení úrovně českého archivnictví; svou pedagogickou činností výrazně přispěli k výchově českých archivářů; podstatným způsobem přispěli k mezinárodní spolupráci v archivnictví a k vybudování pozitivního obrazu českého archivnictví v zahraničí nebo projevili osobní odvahu a iniciativu při záchraně vzácných archiválií při živelní pohromě.

Číst dál …

V rámci výzkumného projektu podpořeného Ministerstvem kultury NAKI II DG18P02OVV048 „Výzkum a vývoj pokročilých technik čištění knih a rukopisů“ byl dne 1. listopadu 2022 v třeboňském archivu uspořádán workshop s názvem „Alternativní metody čištění archivních a knihovních materiálů“. Projekt probíhal v letech 2018-2022 a bylo při něm zkoumáno především použití pulzního infračerveného TEA CO₂ laseru a dvoufázového spreje sněhových mikročástic CO₂ v nosném plynu při čištění archivních a knihovních fondů. Tyto nové metody byly porovnávány z hlediska účinnosti a šetrnosti k očišťovanému materiálu s doposud běžnými postupy mechanického čištění. Státní oblastní archiv v Třeboni byl jeden ze tří institucí, kam byly do depozitáře instalovány vzorky dále využité pro tento výzkum.

Základní principy alternativních metod, výsledky výzkumu a navržené metodiky představil v dopoledním bloku přednášek kolektiv Ústavu chemických procesů AV ČR zastoupený RNDr. Ludmilou Maškovou, Ph.D. a kolektiv Odboru ochrany knihovních fondů z Národní knihovny ČR v čele s Ing. Petrou Vávrovou, PhD. Akce se mimo řešitelů projektu zúčastnili také konzervátoři a archiváři z jihočeských archivů. Odpolední blok byl věnován praktickým ukázkám. Účastníci si zkusili různé metody mechanického čištění na odlišných typech materiálu (papír, textil, kůže, plast) a účinnost a šetrnost metody si mohli zhodnotit pod mikroskopem.

Při této příležitosti byl vydán sborník workshopu „Alternativní metody čištění knihovních a archivních materiálů“. Výsledky výzkumu jsou shrnuty ve dvou metodikách, které lze stáhnout na NUŠL (Národní uložiště šedé literatury):

https://invenio.nusl.cz/record/456803?ln=cs

https://invenio.nusl.cz/record/456802?ln=cs

V pátek 4. listopadu 2022 třeboňský archiv hostil návštěvu z Ukrajiny. Iryna Ihnatenko a Anastasia Lozun, dvě zástupkyně Státního výboru archivů Ukrajiny z Kyjeva, absolvovaly v České republice týdenní archivní stáž. V první části jejich pobytu se program odehrával v Praze. Zahrnoval prohlídku Národního archivu v Praze, Archivu hlavního města Prahy, Archivu poslanecké sněmovny a Archivu zahraničních věcí. Program mimo Prahu byl naplněn návštěvou Státního okresního archivu v Lounech, nejmodernější archivní budovy v České republice. Závěrečnou zastávku ukrajinských archivářek představoval Státní oblastní archiv v Třeboni, zdařilá ukázka adaptace historického prostoru pro potřeby archivu. Zájem kolegyň se soustředil na problematiku restaurování a konzervování archiválií. Podrobně si prohlédly pracoviště oddělení ochrany a péče o Národní archivní dědictví a seznámily se s jeho hlavními činnostmi. Předmětem zájmu byla rovněž problematika digitalizace archiválií. Kolegové z oddělení pro zpřístupňování a evidenci Národního archivního dědictví delegátkám představili digitální archiv a technické zázemí pracoviště. Velký dojem na archivářky udělala prohlídka archivu včetně historických depozitářů. Diskutovaly jsme rovněž možnosti materiální pomoci potřebným vybavením pro ukrajinské archivy či realizace odborných stáží pro pracovníky restaurátorských a digitalizačních pracovišť po skončení válečného konfliktu na Ukrajině.

Markéta Hrdličková

Ve dnech 25.-27. října 2022 se v prostorách restaurátorského ateliéru v Třeboni konal třídenní kurz na téma konzervační knižní vazby. Workshopu se zúčastnili jak konzervátoři z jihočeských archivů, tak z Moravského zemského archivu, z Archivu hl. města Prahy a také dvě restaurátorky ze Slovenského národného archívu. Celým kurzem provázel školitel MgA. Karel Křenek a Ing. Marie Benešová ze SOkA Jihlava.

Konzervační vazba se volí v případě restaurování nebo pouze konzervování knižního bloku, u něhož se vlivem mnoha faktorů nedochovala původní vazba. Knihy bez dochované vazby vyžadují komplexní zhodnocení stavu a odpovídající restaurátorský zásah. Pokud je rozhodnuto, že dochovaný knižní blok bude opatřen novou vazbou, je nutné zohlednit a respektovat další funkce knihy i dochované autentické znaky. Konzervační vazba je souborem přejatých funkčních vazebných principů, které jsou vybrány tak, aby co nejvíce odpovídaly konkrétnímu vázanému materiálu. Zpravidla jsou tyto konzervační vazby zhotovovány bez použití lepidel a jsou zcela reverzibilní.

Na začátku workshopu se účastníci seznámili s možnostmi uplatnění jednotlivých typů konzervačních knižních vazeb a s mnoha variantami provedení včetně ukázek práce školitelů. V průběhu kurzu si každý účastník vyrobil dva odlišné typy konzervační vazby, a to měkkou vazbu podle Ch. Clarksona a měkkou papírovou vazbu s pružnou hřbetní výztuhou podle K. Křenka. Ve vymezeném čase si konzervátoři a restaurátoři osvojili znalosti vhodného výběru a zhotovování některých konzervačních vazeb, které pak budou moci využít ve své praxi.

Ve dne 12. – 14. října 2022 se v třeboňském archivu uskutečnilo 2. pracovní setkání zemědělsko-lesnických a šlechtických archivářů z českých zemí. Archivářky a archiváři z celé republiky si přijeli vyměnit pracovní zkušenosti a široce probrat překotný vývoj v oboru archivnictví posledních let, zapříčiněný především revolucí na poli informačních technologií. Ve dvoudenním jednání se probraly celé řady témat, od problematiky pořádání rozsahem obrovských fondů, přes péči, zpracování a dataci obrazového a fotografického materiálu až po všemožná úskalí nových Základních pravidel pro zpracování archivního materiálu a jejich uvádění do každodenní praxe.

Své místo měly pochopitelně i příspěvky k dějinám oboru nebo diskuse nad neuzavřenými rodovými archivy. Zatímco prostřednictvím zkušeností správkyně knihovny a archivu Lobkoviců (Sbírky Lobkowicz) bylo možno probrat praktické stránky péče a zpracování dochovaných negativů a filmového materiálu, díky účasti kolegyní z Národního zemědělského muzea si zase mnozí archiváři udělali lepší představu o tom, co vše lze nalézt ve fondech této významné instituce.

Setkání v Třeboni bylo spojeno s představením tří archivních oddělení Správy fondů a sbírek SOA Třeboň (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Třeboň) pečujících mimo jiné o obrovské množství archivního materiálu z provenience rodu Schwarzenbergů, Černínů a Buquoyů, tedy jejich rodových archivů a správ rozsáhlých pozemkových majetků. Toto v pořadí 2. obnovené setkání, plánované původně na duben 2020, jen potvrdilo naléhavou potřebu dalšího setkávání a diskutování problémů, před které nás archiváře staví společnost i nové technologie.