Ve věku 95 let zemřel jeden z nejvýznamnějších českých právních historiků druhé poloviny 20. století, emeritní rektor Univerzity Karlovy, profesor Karel Malý. Na své alma mater, Právnické fakultě UK, kde působil šedesát let, vychoval několik právnických generací. Po roce 1989 se pak významně podílel na modernizaci celé univerzity.

Prof. JUDr. dr. h. c. Karel Malý, DrSc., se narodil 26. 10. 1930 v Mnichově Hradišti. Po ukončení studií na Právnické fakultě UK nastoupil v roce 1954 na zdejší Katedru dějin státu a práva jako asistent, od roku 1957 zde pracoval jako odborný asistent, od roku 1965 jako docent a posléze jako profesor právních dějin (1990-2015). V letech 1990 až 2010 vedl na Právnické fakultě též Ústav právních dějin a od roku 2007 do roku 2015 i Centrum právněhistorických studií, společné pracoviště PF UK a Historického ústavu AV ČR. Byl oblíbeným učitelem několika generací právníků a historiků.

Profesor Malý se dlouhodobě se věnoval výzkumu českých právních dějin a byl respektovaným autorem či spoluautorem řady odborných studií, monografií a učebnic, a to i v mezinárodním kontextu. Již od studií se badatelsky zaměřil na období stavovského státu a zejména trestní právo tohoto období. Jeho první vědecká studie se zabývala Svatováclavskou smlouvou, následovala řada dílčích studií věnovaných vývoji trestního práva a završených v roce 1979 monografií Trestní právo v Čechách v 15. a 16. století, kterou doplnil a přepracoval v roce 1989 v druhém vydání. Trestnímu právu se věnoval i v souvislosti s osvícenskými kodifikacemi, se zemským soudem, s Vladislavským zemským zřízením, Koldínovou kodifikací městského práva. Druhou oblastí badatelského zájmu profesora Malého pak bylo období druhé poloviny 19. století a vývoj rakouského práva, vývoj českého politického a státního myšlení a také vývoj státní správy a samosprávy.

Jeho působení ale dalece přesáhlo samotnou Právnickou fakultu. Jako univerzitní prorektor (1990-1994) a pak rektor (1994-2000) se významně podílel na obnově univerzitní akademické samosprávy a na modernizaci univerzity v podmínkách transformující se společnosti. Neodmyslitelně je spjat se vznikem České konference rektorů, restitucí univerzitního majetku i vzniku dodnes platného vysokoškolského zákona.

Je nositelem medaile I. stupně ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jubilejní medaile Univerzity Karlovy a zlaté Randovy medaile. V roce 1997 byl vyznamenán zlatou medailí za zásluhy o Rakouskou republiku a v témže roce mu byl udělen čestný doktorát práv na Trinity College v Dublinu a v roce 1998 na Komenského univerzitě v Bratislavě. V roce 1999 mu bylo papežem propůjčeno vyznamenání za zásluhy o víru a církev. Na slavnostním galavečeru celojustiční soutěže Právník roku v lednu 2011 právem vstoupil po Karlu Čermákovi, Zdeňku Kesslerovi, Dagmar Burešové, Antonínu Mokrém st. a Otakaru Motejlovi do Právnické síně slávy.

Čest jeho památce!

(použito textu PF UK)

Vážené a milé kolegyně,

V úterý 17. února 2026 se ve Společenském sále Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích uskutečnilo pracovní setkání kronikářů ze Strakonicka, Vodňanska, Volyňska a Blatenska. Akci společně uspořádaly Státní okresní archiv Strakonice a Muzeum středního Pootaví Strakonice.

Hlavním bodem odpoledního programu byla odborná přednáška s názvem „Rozmanitosti kronikářské praxe“, se kterou vystoupili kolegové Jiří Cukr a Aleš František Plávek. Přednášející se zaměřili na specifika vedení kronikářských záznamů a sdíleli cenné postřehy z každodenní praxe. Velký zájem účastníků potvrdila nejen hojná účast, ale i živá diskuse, která vnesla do tématu nové podněty. Setkání se neslo v příjemné atmosféře a přineslo zaslouženou spokojenost jak posluchačům, tak samotným organizátorům.

 Dne 15. ledna 2026 zemřel ve věku 92 let pan

doc. PhDr. Vladimír Vašků, CSc., 

Čest jeho památce!