Třeboňský archiv v Jindřichohradeckém deníku
- Základní údaje
- Kategorie: související novinky
- Zveřejněno: 13. 4. 2021
Krátký příspěvek v rubrice Čtenář reportér otištěný 12. dubna 2021 naleznete zde.
představuje organizační složku státu příslušející k resortu ministerstva vnitra. Uchovává písemné dědictví pro přítomnost i budoucnost a disponuje nepřeberným materiálem kulturně-historického významu.
Od roku 2002 tvoří strukturu centrála a oddělení v Třeboni, v Českých Budějovicích a Českém Krumlově a státní okresní archivy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.
Sloučením všech těchto pracovišť do jediného subjektu vznikla rozsáhlá jihočeská archivní síť.
Krátký příspěvek v rubrice Čtenář reportér otištěný 12. dubna 2021 naleznete zde.
Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, p. o. zveřejnilo v rámci cyklu Zámek a panství Hradiště online přednášku kolegyně Anny Fišerové "Životní příběh Hanuše Krakovského z Kolovrat", kterou můžete shlédnout zde.

Mons. Václav Kulhánek.
(14.2. 1930 – 6.2. 2021)
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje smutnou zprávu.
Dne 6. února 2021 nás navždy opustil Mons. Václav Kulhánek, emeritní kanovník katedrální kapituly u sv. Mikuláše. Jeho život, naplněný prací a láskou k Bohu i lidem, rozhodně nebyl procházkou rajským údolím. Přesto, anebo právě proto, šel životem vždy pravdivě a s upřímným srdcem na dlani. Byl oporou nejenom věřícím, ale všem lidem bez rozdílu víry či nevíry. Chodili za ním studenti, stejně jako akademičtí funkcionáři, prostí věřící, ale i vysoký klérus. Pro nás je zajímavé, že Václav Kulhánek mnoho let pracoval jako biskupský a diecézní archivář a při této práci s námi vždy úzce a poctivě spolupracoval.
Dnes tedy dohořela svíce jeho bohatě naplněného života.
Čest Tvé památce. Budeš nám chybět Václave.
Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni
Foto: SOA v Třeboni a Deník / Radek Gális
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje velmi smutnou zprávu.
Dne 13. listopadu 2020 zemřel vzácný člověk a velký přítel jihočeských archivářů,
nezapomenutelný Josef Blüml.
Čest jeho památce!
Václav Rameš

Na cestu do Ruska, kde se měl v Kremlu zúčastnit korunovace posledního ruského cara, se Evžen vydal speciálním dvorským vlakem, kterým s ním jeli i další představitelé významných šlechtických rodin té doby jako Vincenc Thun, Geza Andrassy, Heinrich Lichtenstein, Max Fürstenberg nebo Geza Szechenyi. Vyjeli ve středu 20. května 1896 (podle juliánského kalendáře 8. května) v půl třetí z vídeňského nádraží. Původně měla Evžena doprovázet i jeho manželka Fany (Františka Schönburg-Hartenstein), ale zůstala doma kvůli úmrtí arcivévody Karla Ludvíka, který zemřel den před odjezdem pravděpodobně na tyfus, kterým se infikoval při poutní cestě k břehům Jordánu. Místo arcivévody Karla Ludvíka, bratra císaře Františka Josefa I., jel nakonec arcivévoda Evžen (tedy Evžen Rakousko-Těšínský), který celou výpravu vedl. Podle deníkových záznamů, které si Evžen vedl, dorazila celá suita již ve čtvrtek 21. května do Varšavy, kde je na nádraží přivítala vojenská hudba a opulentní snídaně. Zde členové výpravy přesedli do vlaku, který pro ně poslal car. Evžen si zapsal, že je velký rozdíl mezi vlakem císaře Františka Josefa I. a carským, především mu vadil prach a nedostatečné osvětlení v kupé. Mimochodem stížnosti na prach se objevují i v jeho dalších záznamech. Moskva byla podle něj velmi prašné město. Při cestě z Varšavy do Moskvy si povšiml oblastí, které byly velmi řídce osídleny, a také ho velmi zasáhla rozlehlost území, kterým projížděli. V pátek 22. května, kdy byl velmi slunečný den, dorazili ve 3 hodiny do Moskvy. Na nádraží je přivítal velkokníže Vladimír (tedy Vladimír Alexandrovič Romanov, strýc cara Mikuláše II. a také rakouský vyslanec v Moskvě. Poté se ubytovali. Druhý den se Evžen nejprve zúčastnil mše, poté posnídal s velkoknížetem Vladimírem a jeho ženou Marií z rodu Meklenbursko-Zvěřínského. Po snídani se vydali na audienci k carovi.
Dne 8. 9. 2020 proběhla ve Státním okresním archivu Strakonice vernisáž výstavy u příležitosti 150 let založení Jednoty Karla Havlíčka Borovského Strakonice. Tento spolek, který patří mezi nejstarší ve Strakonicích, se ve svých počátcích staral především o válečné vysloužilce. V dnešní době se snaží připomínat důležitá historická výročí a osobnosti regionu, mezi poslední aktivity patří například odhalení pamětní desky významnému malíři Jarko Dvořákovi Šumavskému. Součástí vernisáže, na kterou zavítalo okolo třiceti návštěvníků, byla i komentovaná prohlídka, jež zajistil hlavní iniciátor a autor výstavy František Sáček, bez jehož svědomité práce by akce nemohla proběhnout. V prostorách archivu jsou k vidění dobové fotografie, prapory, slavnostní stuhy a další archivní dokumenty. Podstatná část materiálu byla zapůjčena ze sbírek Muzea středního Pootaví Strakonice, knihy z tvorby Karla Havlíčka Borovského a Františka Ladislava Čelakovského poskytla strakonická Šmidingerova knihovna. Výstava je přístupná veřejnosti do 2. 10. 2020 ve všední dny od 8:00 do 14:00.


Strana 25 z 28
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
oznamuji smutnou zprávu o úmrtí emeritního ředitele SOA v Praze V. Podaného.
Čest jeho památce!
Dobrý den.
Zdravím čtoucí a dovoluji si vás pozvat (či připomenout pozvání) na středu 8. 4. 2026 na 18. hodinu do malšické Galerie Františka Peterky,
v níž proběhne prezentace neb "křest" mé knihy Kořeny 5.
Knihu vydalo nakladatelství Karmášek, spoluvydavatelé: Český rozhlas Č. Budějovice, Státní oblastní archiv v Třeboni.
Tímto dílem se zakončuje moje pentalogie započatá před 20 (!) lety, kterou jsem se snažil vrátit (Jiho)Čechy k jejich kořenům.
Děkuji redaktorovi Filipovi Černému za to, že do projektu se mnou tehdy šel, risknul to - a snad se to vyplatilo.
Též děkuji řediteli třeboňského archivu, PhDr. Václavu Ramešovi za podporu celého díla, za umožnění publikovat vzácné archiválie z "jeho" archivu.
Dík patří i geniálnímu grafikovi, panu Radomíru Postlovi, který Kořenům vtiskl nádhernou vnější podobu, a který - bohužel - zemřel doslova a do písmena s rukopisem Kořenů 5 na nočním stolku - a těšil se na jejich zpracování. Pan Machač z nakl. Karmášek udělal vše pro to, aby grafika Kořenů 5 byla ve stejném stylu, jaký měl tento mistr.
Kořeny byly také inspirací režisérovi Václavu Filipovi a jeho paní, Libuši Štědré při natáčení TV trilogie (2010) Hledáme své předky.
Kmotrou knihy je současná oblíbená spisovatelka Petra Klabouchová, která nedávno obdržela cenu za francouzský překlad své knihy U severní zdi.
Součástí programu bude i moje krátká beseda s ní, autogramiáda atd.
Děkuji Městysu Malšice za veškerou podporu akci v Galerii FP. Zvláště pí starostce Miloslavě Šebkové za dlouholetou podporu této mojí aktivity.
Připojuji plakátek, obálku knihy a exlibris Alois Sassmann a jeho Kořeny, které mi vytvořil Petr Palma, známý svými vtipnými grafikami.
Ve věku 95 let zemřel jeden z nejvýznamnějších českých právních historiků druhé poloviny 20. století, emeritní rektor Univerzity Karlovy, profesor Karel Malý. Na své alma mater, Právnické fakultě UK, kde působil šedesát let, vychoval několik právnických generací. Po roce 1989 se pak významně podílel na modernizaci celé univerzity.
Prof. JUDr. dr. h. c. Karel Malý, DrSc., se narodil 26. 10. 1930 v Mnichově Hradišti. Po ukončení studií na Právnické fakultě UK nastoupil v roce 1954 na zdejší Katedru dějin státu a práva jako asistent, od roku 1957 zde pracoval jako odborný asistent, od roku 1965 jako docent a posléze jako profesor právních dějin (1990-2015). V letech 1990 až 2010 vedl na Právnické fakultě též Ústav právních dějin a od roku 2007 do roku 2015 i Centrum právněhistorických studií, společné pracoviště PF UK a Historického ústavu AV ČR. Byl oblíbeným učitelem několika generací právníků a historiků.
Profesor Malý se dlouhodobě se věnoval výzkumu českých právních dějin a byl respektovaným autorem či spoluautorem řady odborných studií, monografií a učebnic, a to i v mezinárodním kontextu. Již od studií se badatelsky zaměřil na období stavovského státu a zejména trestní právo tohoto období. Jeho první vědecká studie se zabývala Svatováclavskou smlouvou, následovala řada dílčích studií věnovaných vývoji trestního práva a završených v roce 1979 monografií Trestní právo v Čechách v 15. a 16. století, kterou doplnil a přepracoval v roce 1989 v druhém vydání. Trestnímu právu se věnoval i v souvislosti s osvícenskými kodifikacemi, se zemským soudem, s Vladislavským zemským zřízením, Koldínovou kodifikací městského práva. Druhou oblastí badatelského zájmu profesora Malého pak bylo období druhé poloviny 19. století a vývoj rakouského práva, vývoj českého politického a státního myšlení a také vývoj státní správy a samosprávy.
Jeho působení ale dalece přesáhlo samotnou Právnickou fakultu. Jako univerzitní prorektor (1990-1994) a pak rektor (1994-2000) se významně podílel na obnově univerzitní akademické samosprávy a na modernizaci univerzity v podmínkách transformující se společnosti. Neodmyslitelně je spjat se vznikem České konference rektorů, restitucí univerzitního majetku i vzniku dodnes platného vysokoškolského zákona.
Je nositelem medaile I. stupně ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jubilejní medaile Univerzity Karlovy a zlaté Randovy medaile. V roce 1997 byl vyznamenán zlatou medailí za zásluhy o Rakouskou republiku a v témže roce mu byl udělen čestný doktorát práv na Trinity College v Dublinu a v roce 1998 na Komenského univerzitě v Bratislavě. V roce 1999 mu bylo papežem propůjčeno vyznamenání za zásluhy o víru a církev. Na slavnostním galavečeru celojustiční soutěže Právník roku v lednu 2011 právem vstoupil po Karlu Čermákovi, Zdeňku Kesslerovi, Dagmar Burešové, Antonínu Mokrém st. a Otakaru Motejlovi do Právnické síně slávy.
Čest jeho památce!
(použito textu PF UK)
Vážené a milé kolegyně,
V úterý 17. února 2026 se ve Společenském sále Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích uskutečnilo pracovní setkání kronikářů ze Strakonicka, Vodňanska, Volyňska a Blatenska. Akci společně uspořádaly Státní okresní archiv Strakonice a Muzeum středního Pootaví Strakonice.
Hlavním bodem odpoledního programu byla odborná přednáška s názvem „Rozmanitosti kronikářské praxe“, se kterou vystoupili kolegové Jiří Cukr a Aleš František Plávek. Přednášející se zaměřili na specifika vedení kronikářských záznamů a sdíleli cenné postřehy z každodenní praxe. Velký zájem účastníků potvrdila nejen hojná účast, ale i živá diskuse, která vnesla do tématu nové podněty. Setkání se neslo v příjemné atmosféře a přineslo zaslouženou spokojenost jak posluchačům, tak samotným organizátorům.
Dne 15. ledna 2026 zemřel ve věku 92 let pan
doc. PhDr. Vladimír Vašků, CSc.,
Čest jeho památce!
V uplynulých týdnech vystoupilo několik jihočeských archivářů v pořadech Českého rozhlasu. Všechny rozhovory se dají poslechnout zpětně na níže uvedených odkazech.
Jiří Cukr (Státní okresní archiv České Budějovice) – v pořadu Akcent v Českém rozhlase Vltava diskutoval společně s kronikářem Malé a Velké Chuchle Tomášem Hromádkou o vedení obecních kronik v současnosti.
Daniel Kovář (Státní okresní archiv České Budějovice) – v pořadu Dopolední host v Českém rozhlase České Budějovice diskutoval společně s nakladatelem Bohumírem Němcem o nové knize Veduty a jiná vyobrazení města Českých Budějovic 17.–19. století.
Michaela Körnerová Chládková (Státní okresní archiv Jindřichův Hradec) – v pořadu Dopolední host v Českém rozhlase České Budějovice diskutovala o nakupování a pašování zboží za socialismu.