Mezinárodní den žen
- Základní údaje
- Kategorie: bez kategorie
- Zveřejněno: 8. 3. 2023
"Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil,
je žena a růže."
(Dante Alighieri, italský básník 1265 - 1321)
Přeji krásný Mezinárodní den žen.
Václav Rameš
Archivárium: No nekupte to, když je to v akci.
- Základní údaje
- Kategorie: Archivárium
- Zveřejněno: 21. 2. 2023
Známe je všichni. Každý týden je nacházíme v poštovních schránkách, útočí na nás z novin, televize i ze všech dalších médií, neobejde se bez nich internet, ani sociální sítě. Řeč je o reklamách a zejména o dnes prakticky všudypřítomných reklamních letácích všeho druhu, které mnozí sice vnímáme jako nutné zlo, příznačné pro naši současnost, ale přesto jimi listujeme a mnozí se právě teď v čase strmě rostoucích cen podle nich i řídíme. Ale reklamní letáky nejsou ničím novým. Byly tu už za časů našich prababiček a už před více než sto lety lákaly na všemožné slevové akce, vánoční či letní výprodeje nebo množstevně výhodné nákupy typu dva v ceně jednoho. Nebyly sice tak barevné a nabízené zboží v nich nebylo prezentováno na líbivých fotografiích, ale jejich účel byl stejný – přimět zákazníka ke koupi, neboť právě teď je pro ni ta nejlepší doba. Posuďte sami z přiloženého výběru prvorepublikových reklamních letáků českobudějovických obchodníků (z archivního fondu Městský policejní úřad České Budějovice), zda i Vy byste se jimi nechali nalákat.
Vlastimil Kolda
Ošklivé rukopisy Kříže z Telče v Národní knihovně ČR
- Základní údaje
- Kategorie: související novinky
- Zveřejněno: 21. 2. 2023
Qui me scribebat, Crux de Telcz nomen habebat. Qui penstat quanto constat scriptura labore, scriptorem tanto maiori tractat honore. (Kdo mě opsal, jmenoval se Kříž z Telče. Kdo zváží, kolik práce opisování představuje, o to více si váží písaře.)
Výstava představuje středověké rukopisy, které prošly rukama jediného velmi aktivního písaře, Kříže z Telče (narozen 24. 12. 1434 v Telči, zemřel 25. 3. 1504 v Třeboni, podepisoval se Crux de Telcz).
Základy latiny získal na škole v Telči, vystudoval Univerzitu v Praze. Byl postupně učitelem, vikářem u sv. Víta v Praze, kanovníkem vyšehradským a později knězem řádu augustiniánů. Na kněze byl vysvěcen r. 1463. Jeho zásluhou zůstala zachována mnohá písemná památka staročeského písemnictví. Opsal nebo opatřil poznámkami celkem více než 25000 stran s různorodými texty. Nejedná se jen o bohatě iluminované kodexy ze vzácného pergamenu, ale často o zběžně psané, neúhledné či dokonce „ošklivé“ papírové svazky. Jde o vzácnou sbírku, která poskytuje jedinečné svědectví o středověkém myšlení a kultuře. Díky němu se zachovala staročeská milostná poezie, Husovy spisy, slověnický Misál z r. 1398, druhý díl bible zvané Litoměřicko-třeboňská, sepsané česky Matějem z Prahy, lidové popěvky, latinské písně, medicínská pojednání, zprávy historické, astronomická pojednání, právní předpisy i rady hospodářské. Autor, sběratel a písař Kříž byl skutečný grafoman a jeho písmo není snadno čitelné. Velkou část svého života prožil v třeboňském klášteře, kde nakonec i zemřel. Má zde zasazenu i pamětní desku s nápisem: "Zde Bohu a vědě život zasvětil Oldřich Kříž z Telče. + 25. III. 1504." Jeden z panelů na výstavě vysvětluje nesprávnou interpretaci připojení jména Oldřich.
Kromě více než dvaceti rukopisů, v nichž se objevuje Křížova ruka, si na výstavě budete moci prohlédnout také další digitalizované rukopisy, přečíst řadu krátkých textů z Křížových rukopisů, pustit krátký film, či vylosovat lístek s Křížovým moudrem. Velice vydařenou výstavu rukopisů Kříže z Telče, kterou se studenty FF UK připravila Lucie Doležalová, je možné si prohlédnout v Klementinu do 19. března 2023.
Marie Kalátová
Zdroje:
1504, Záznam o úmrtí Kříže z Telče: https://digi.ceskearchivy.cz/622982/1
https://www.kosmas.cz/knihy/272092/kriz-z-telce-1434-1504/
umístnění pamětní desky v Třeboni: https://goo.gl/maps/L12bCjipvwN4rkP48
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje bolestnou zprávu
- Základní údaje
- Kategorie: související novinky
- Zveřejněno: 21. 2. 2023
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje bolestnou zprávu,
v pondělí 30. ledna 2023 nás náhle opustila
paní PhDr. Sylvína Řeřichová
Prosím všechny, kdož jste jí znali, o tichou vzpomínku.
Čest její památce!
Václav Rameš
Archivárium: Archivní záhady
- Základní údaje
- Kategorie: Archivárium
- Zveřejněno: 12. 12. 2022
Archivy představují pro mnoho jedinců místo, které ukrývá nejedno tajemství, které lze odhalit až studiem písemností. Díky nim je možné objasnit „záhady“ minulosti. Často se za těmito představami skrývají i romantické touhy po nálezu pokladu uloženého v minulosti v lese, nebo naopak na nějakém místě – zřícenině, starém hradu. Archiváři ví, že listiny, knihy a spisy ukrývají „svá“ tajemství vzešlá z úředních jednání, která ale málokdy zmiňují domnělé cesty za poklady.
Dva dokumenty, které si zde představíme, ovšem výše řečené trochu relativizují. Odráží totiž jistá tajemství, kterým nerozuměli již lidé na konci 19. století, nebo naopak autoři dokumentu chtěli na „ukrytý“ poklad upozornit do budoucnosti.
Upozornění
- Základní údaje
- Kategorie: archivní oddělení Jindřichův Hradec
- Zveřejněno: 8. 12. 2022
Nádvoří zámku Jindřichův Hradec jsou z důvodů nebezpečí sesuvu sněhu ze střechy uzavřena. Brána z prvního na druhé nádvoří je proto neprůchozí. Vstup do brány, a tedy i do archivu, je možný postranní brankou (viz obrázek). Žádáme badatele, aby nevstupovali do dalších prostor zámku, než je nutné pro vstup do archivu. V případě komplikací prosím volejte tel. +420 605 247 424.
Děkujeme za pochopení
Archivárium: Mikulášské připomenutí staré sedm a čtvrt století
- Základní údaje
- Kategorie: Archivárium
- Zveřejněno: 5. 12. 2022
Svatý Mikuláš, biskup z Myry, jehož svátek tradičně připadá na 6. prosinec, patří k nejuctívanějším světcům celého křesťanského světa a pro zvyk obdarování dárky jej milují zejména děti. Po celém světě stojí tisíce kostelů s mikulášským zasvěcením. Jen v Jihočeském kraji jich nalezneme čtrnáct. Tím nejvýznamnějším je děkanský kostel v Českých Budějovicích, dnešní biskupská katedrála. V současnosti jej vidíme v barokním hávu, do jakého byl přestavěn po ničivém požáru města z roku 1641. Kostel je však podstatně starší a byl budován již v druhé polovině 13. století, společně s městem. První písemnou zmínkou o něm je listina z dubna roku 1297, vydaná v Římě konstantinopolským patriarchovu Petrem a sborem dalších třinácti arcibiskupů a biskupů, dlících v ten čas v Římě. Od jejího vydání v letošním roce uplynulo již 725 let.
Jde o tzv. indulgenční neboli odpustkovou listinu, v jejímž textu se praví, že všichni, kdo ve vyjmenovaných významných církevních svátcích navštíví budějovický kostel, přispějí na jeho vybavení a osvětlení nebo naň budou pamatovat jakýmkoli odkazem, získají čtyřicetidenní odpustky. Platnost listiny na území pražské diecéze následně stvrdil pražský biskup Řehoř, který z moci své autority k těmto odpustkům přidal dalších 40 dní.
Listina je psaná latinsky drobným minuskulním písmem na hrubě opracovaném pergamenu tzv. italského typu a původně k ní bylo přivěšeno 14 pečetí z červeného včelího vosku, k nimž po potvrzení pražským biskupem přibyla ještě pečeť patnáctá, Řehořova. Do dnešní doby se však dochovala jen část z nich a i ty dochované jsou vesměs velmi poškozené, z některých zbyla jen torza.
Jde nejen o nejstarší písemnou zmínku o kostele svatého Mikuláše v Českých Budějovicích, ale zároveň o druhou nejstarší v originále dochovanou písemnost v českobudějovickém státním okresním archivu. Jen o několik měsíců starší, ze srpna roku 1296, pochází listina Václava II. o jmenování budějovického rychtáře. A i zde najdeme výraznou stopu svatého Mikuláše, neboť tím prvním známým rychtářem nebyl nikdo jiný, než Mikuláš Klaric. Obě písemnosti jsou tak nejen přímými svědky přemyslovské éry Českých Budějovic, ale také dokladem po staletí trvající obliby tohoto světce.
(Podrobnější text o listině patriarchy Petra pro kostel svatého Mikuláše v Českých Budějovicích vyjde v některém z připravovaných čísel časopisu Výběr)
Vlastimil Kolda
P.S. – aby těch Mikulášů nebylo málo, má i příjmení autora tohoto krátkého textu souvislost se svatým Mikulášem, a to konkrétně se zdrobnělými tvary jeho jména Mikulda či Mikolda, z nichž se během let vyvinulo.
Strana 17 z 29
