Jihočeské archivy mají provozní dobu bez omezení.

SOA v Třeboni

3. 7. – 4. 7., 31. 7. – 17. 8., 18. 9. – 21. 9. 2017

uzavření badatelny z provozních důvodů
(dne 11. 5. 2017 uzavření až od 12:00 hod)

SOkA České Budějovice

17. 5. 2017

uzavření badatelny z provozních důvodů

SOkA Český Krumlov

16. 5. - 22. 5. 2017 uzavření badatelny z provozních důvodů (stavební práce)

SOkA Jindřichův Hradec

1. 3. – 31. 5. 2017

uzavření badatelny z technických důvodů (stavební práce), možnost individuální domluvy, kontaktujte nás

SOkA Písek

26. 4. – 19. 5. 2017

uzavření badatelny z provozních důvodů

Ostatní Jihočeské archivy mají provozní dobu bez omezení.

Americký astronaut Eugene Andrew Cernan zanechal za svůj velmi bohatý život několik nezapomenutelných stop - v prosinci 1972 byl posledním člověkem na prašném povrchu Měsíce a 1. října  1994 ve Státním oblastním archivu v Třeboni v pozici velmi vzácného hosta. Vždy se hlásil k vlasti svých předků, která z poloviny po dědečkovi Čerňanovi pocházela ze slovenských Kysuc a z poloviny po babičce z jihočeského venkova. Při své návštěvě onoho říjnového dne roku 1994 obdržel podrobnou rodopisnou rešerši spolu s kopiemi příslušných matričních zápisů a tím také přesnou lokalizaci původu jeho babičky, on sám věděl pouze to, že byla z jižních Čech odkudsi od Tábora. Jeho babička Rosalie Cihlářová se narodila do chudé rodiny Františka Cihláře (*1869) z Borovan u Bernartic č. 23 a Rosalie Peterkové (* 1865), která se narodila v Nuzicích č. 32. Tehdy ho doprovázela jeho sestra Dolores Riley a dcera Tracy Cernan-Woolie. Pan Cernan byl nadšen a kolegové, kteří tehdy mohli být přítomni této návštěvě, vzpomínají, že byl dojat. Tehdy se vzácný host loučil s tehdejším ředitelem našeho archivu, p. Bartoškem, s příslibem brzké návštěvy tak krásného a starobylého archivu a dohledání dalších generací jeho předků dále do minulosti. Další setkání se již neuskutečnilo, dohledání předků však ano a předání bylo zprostředkováno přes starostu Bernartic v roce 2000. Pan Eugene Cernan přijel do České republiky znovu až v roce 2001, kdy vojenský vrtulník nedaleko Milevska havaroval hned se dvěma kosmonauty na palubě Cernanem a Remkem.

Eugen Cernan byl voják, pilot, velitel vesmírné lodi Apollo 17, prošel se po Měsíci, ale byl to také velmi milý člověk, se silnými vazbami na Čechy a Slovensko, s bohatým a emotivně silným vnitřním světem, třeboňští archiváři na něj stále vděčně a s úctou vzpomínají.

 

Laděna Plucarová
ředitelka archivního odboru

 

Přílohy:

  • Zápis z pamětní knihy SOA Třeboň z návštěvy p. Cernana v roce 1994
  • Fotografie p. Eugena Cernana z návštěvy v SOA Třeboň v roce 1994.

Přikládáme odkaz na celý dokument, k bližšímu prostudování klikněte zde.

Pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky uspořádalo ve dnech 17. až 19. října 2016 Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě celostátní odborný seminář Vesnické technické objekty 2016, vedený etnografem PhDr. Radimem Urbánkem. Vzhledem k zaměření na tradiční stavitelství vytvořili pořadatelé sedm přednáškových bloků, tematicky členěných na úvodní referáty, cihlářství, drobné zajímavosti, energetiku, průmysl, skladování potravin a renovace a transfery. Semináře se zúčastnilo několik desítek odborníků z různých institucí, přičemž v úterý 18. října 2016 reprezentoval Státní oblastní archiv v Třeboni PhDr. Aleš František Plávek z oddělení pro zpřístupňování a evidenci NAD, a to s příspěvkem Mlíčníky a jiné typy haltýřů jako zanikající doklad venkovské každodennosti. V logicky strukturovaném referátu seznámil přítomné s problematikou dochování těchto drobných lidových staveb, jejich historickým využitím a prací s různými informačními prameny. Rovněž poukázal na alternativu spolupráce občanské společnosti s úřady a památkovými i paměťovými institucemi a na možnosti fundraisingu v oblasti záchrany drobných venkovských objektů. Závěrem představil unikátní dochování dvou haltýřů ve Ctiboři na Pelhřimovsku, z nichž starší kamenný se v letošním roce podařilo zrekonstruovat právě na základě součinnosti místního spolku, majitele nemovitosti a nadačního fondu. Součástí semináře byly vedle odborných přednášek také tematické dílny, exkurze, diskusní prostor a technologické ukázky. Seminář svým konáním vhodně poukázal na potřeby hodnotového vnímání nemovitého bohatství, zděděného po předcích na našem venkově.

Na Novém Hradě v Jimlíně u Loun se přes léto konal přednáškový cyklus „Od Kolowratů ke Schwarzenbergům,“ jehož součástí byly čtyři odborné přednášky. Poslední z nich se uskutečnila ve čtvrtek 15. září 2016 a na téma „Schwarzenberská dvojí panství a jejich písemné dědictví“ ji proslovil PhDr. Aleš František Plávek z oddělení pro zpřístupňování a evidenci Národního archivního dědictví Státního oblastního archivu v Třeboni. Nejprve stručně nastínil historii rodu Schwarzenbergů a majetkový vývoj jejich držav v Čechách. Poté se soustředil na konstituování a strukturu knížecích archivů a závěr přednášky patřil současnému využívání archiválií schwarzenberských velkostatků. Posluchači tak měli možnost se dozvědět mnoho zajímavých informací nejen o správě a skladbě archivních dokumentů (s důrazem na severočeská panství), ale obecně o rodě, který je spojován zejména s jižními Čechami, ale který zanechal výraznou stopu rovněž i v Čechách severních (jedním ze sídel Schwarzenbergů byl v letech 1767–1947 právě Nový Hrad). Přednáška se konala v jednom z nejkrásnějších zámeckých sálů a cestu na ni si našla zhruba třicítka hostů, což podle organizátorů představovalo nejvyšší návštěvnost z celého přednáškového cyklu.

 Jiří Cukr


  • výstava „Karel IV. a jeho  stopa v třeboňském archivu“
  • interaktivní prezentace „Archiv online. Nahlédněte nejen do matrik“      

     Archivní odbor v Třeboni připravil na svátek všech archivů a archivářů výstavu originálních a unikátních středověkých dokumentů k osobnosti českého krále a římského císaře Karla IV. a přispěl tím také k letošním oslavám připomínajícím tohoto významného evropského panovníka. Rozsahem sice malá výstava, ale hodnotou o to atraktivnější, představila 14 středověkých listin z let 1339 – 1376 a 4 soudobé opisy. Většinou pergamenové listiny nabízely bohatý diplomatický a sfragistický materiál s plejádou pečetí Karla IV. vzestupně od moravského markraběte až k postu římského císaře, prim mezi nimi hrála listina z roku 1358 potvrzující založení kláštera ve Skalici opatřená skutečně zlatou bulou (pečetí). Mezi opisy k nejatraktivnějším bezesporu náležel český opis zemského zákoníku Maiestas Carolina z let 1348 – 1355, jehož originál, jak již tvrdil samotný Karel IV., shořel. Tento jedinečný exemplář v podobě papírového sešitu o rozměrech 17 x 22 cm v pergamenových deskách obsahuje 107 popsaných folií s celkem 109 články kodifikujícími zásady soudobého feudálního práva, může v digitalizované podobě každý zájemce nalézt v digitálním archivu třeboňského archivu. Dokumenty pocházely se sbírek Historica Třeboň, Cizí rody a Cizí statky Třeboň z fondu Velkostatek Sedlec.      

      Výstava trvala vzhledem k hodnotě vystavených exponátů pouze jeden jediný den, v době od 8.00 do 20. 00 hod. ji navštívilo celkem 183 vážných zájemců.     

     Realizační tým výstavy (scénář, příprava výstavý, organizace dne): Karel Dudáček, Markéta Hrdličková, Alena Kabelová, Marie Kalátová, Laděna Plucarová, Martin Talián, Michala Ulrychová, Luboš Zeman, kolegyně z oddělení péče o NAD – Drahomíra Dalíková, Alena Kajanová, Anna Oupohová, Emilie Součková

     U příležitosti mezinárodního dne archivů uspořádalo oddělení pro zpřístupňování a evidenci NAD pro veřejnost interaktivní prezentaci digitálního archivu. Příspěvky třeboňských archivářů J. Kaiseršata a A. F. Plávka zaujaly ve čtvrtek v podvečer téměř čtyřicet posluchačů, kteří byli seznámeni nejen s obecným a praktickým fungováním DigiArchivu, ale i se základy genealogie. V závěru úspěšné prezentace si mohli přítomní prohlédnout jednotlivé typy digitalizovaných archiválií (matriky, kroniky, mapy, sčítací operáty, pozemkové knihy a soupisy poddaných) ve fyzické podobě.

     Realizační tým prezentace: Jakub Kaiseršat, Ondřej Chlapec, Jan Lebeda, Alena Kabelová, Jaroslav Mejta, Aleš František Plávek, Václav Plch, Veronika Rajsiglová

Děkujeme ještě jednou touto cestou všem návštěvníkům za čas, obrovský zájem, milou návštěvu, za slova ocenění a za společnými silami vytvořené hezké diskusní prostředí.

 

Laděna Plucarová, Jakub Kaiseršat