Jihočeské archivy mají provozní dobu bez omezení.

SOA v Třeboni

3. 7. – 4. 7., 31. 7. – 17. 8., 18. 9. – 21. 9. 2017

uzavření badatelny z provozních důvodů

SOA Jindřichův Hradec 12. 7. 2017

uzavření badatelny z technických důvodů

SOkA České Budějovice 3. 7. 2017

uzavření badatelny z provozních důvodů

SOkA Český Krumlov 3. 7. - 4. 7., 17. 7. - 20. 7. 2017

uzavření badatelny z provozních důvodů

SOkA Jindřichův Hradec 3. 7., 7. 8. - 9. 8., 4. 9. - 6. 9. 2017

uzavření badatelny z provozních důvodů

SOkA Tábor 3. 7., 14. 8., 16. 8., 21. 8. a 23. 8. 2017

uzavření badatelny z provozních důvodů

Ostatní Jihočeské archivy mají provozní dobu bez omezení.

Pozvánka na vernisáž


Státní oblastní archiv v Třeboni se připojil 13. května 2017 k nemnoha středoevropským kulturním institucím, které si připomněly ten den 300 let od narození jedné z nejvýznamnějších evropských panovnic. V Centru třeboňského rybníkářského dědictví v Domě Štěpánka Netolického se v tomto sobotním bouřkovém odpoledni sešlo téměř 50 návštěvníků, aby shlédli malou výstavu kopií archivních dokumentů z doby panování a úřadování Marie Terezie.

Americký astronaut Eugene Andrew Cernan zanechal za svůj velmi bohatý život několik nezapomenutelných stop - v prosinci 1972 byl posledním člověkem na prašném povrchu Měsíce a 1. října  1994 ve Státním oblastním archivu v Třeboni v pozici velmi vzácného hosta. Vždy se hlásil k vlasti svých předků, která z poloviny po dědečkovi Čerňanovi pocházela ze slovenských Kysuc a z poloviny po babičce z jihočeského venkova. Při své návštěvě onoho říjnového dne roku 1994 obdržel podrobnou rodopisnou rešerši spolu s kopiemi příslušných matričních zápisů a tím také přesnou lokalizaci původu jeho babičky, on sám věděl pouze to, že byla z jižních Čech odkudsi od Tábora. Jeho babička Rosalie Cihlářová se narodila do chudé rodiny Františka Cihláře (*1869) z Borovan u Bernartic č. 23 a Rosalie Peterkové (* 1865), která se narodila v Nuzicích č. 32. Tehdy ho doprovázela jeho sestra Dolores Riley a dcera Tracy Cernan-Woolie. Pan Cernan byl nadšen a kolegové, kteří tehdy mohli být přítomni této návštěvě, vzpomínají, že byl dojat. Tehdy se vzácný host loučil s tehdejším ředitelem našeho archivu, p. Bartoškem, s příslibem brzké návštěvy tak krásného a starobylého archivu a dohledání dalších generací jeho předků dále do minulosti. Další setkání se již neuskutečnilo, dohledání předků však ano a předání bylo zprostředkováno přes starostu Bernartic v roce 2000. Pan Eugene Cernan přijel do České republiky znovu až v roce 2001, kdy vojenský vrtulník nedaleko Milevska havaroval hned se dvěma kosmonauty na palubě Cernanem a Remkem.

Eugen Cernan byl voják, pilot, velitel vesmírné lodi Apollo 17, prošel se po Měsíci, ale byl to také velmi milý člověk, se silnými vazbami na Čechy a Slovensko, s bohatým a emotivně silným vnitřním světem, třeboňští archiváři na něj stále vděčně a s úctou vzpomínají.

 

Laděna Plucarová
ředitelka archivního odboru

 

Přílohy:

  • Zápis z pamětní knihy SOA Třeboň z návštěvy p. Cernana v roce 1994
  • Fotografie p. Eugena Cernana z návštěvy v SOA Třeboň v roce 1994.

Přikládáme odkaz na celý dokument, k bližšímu prostudování klikněte zde.

Pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky uspořádalo ve dnech 17. až 19. října 2016 Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě celostátní odborný seminář Vesnické technické objekty 2016, vedený etnografem PhDr. Radimem Urbánkem. Vzhledem k zaměření na tradiční stavitelství vytvořili pořadatelé sedm přednáškových bloků, tematicky členěných na úvodní referáty, cihlářství, drobné zajímavosti, energetiku, průmysl, skladování potravin a renovace a transfery. Semináře se zúčastnilo několik desítek odborníků z různých institucí, přičemž v úterý 18. října 2016 reprezentoval Státní oblastní archiv v Třeboni PhDr. Aleš František Plávek z oddělení pro zpřístupňování a evidenci NAD, a to s příspěvkem Mlíčníky a jiné typy haltýřů jako zanikající doklad venkovské každodennosti. V logicky strukturovaném referátu seznámil přítomné s problematikou dochování těchto drobných lidových staveb, jejich historickým využitím a prací s různými informačními prameny. Rovněž poukázal na alternativu spolupráce občanské společnosti s úřady a památkovými i paměťovými institucemi a na možnosti fundraisingu v oblasti záchrany drobných venkovských objektů. Závěrem představil unikátní dochování dvou haltýřů ve Ctiboři na Pelhřimovsku, z nichž starší kamenný se v letošním roce podařilo zrekonstruovat právě na základě součinnosti místního spolku, majitele nemovitosti a nadačního fondu. Součástí semináře byly vedle odborných přednášek také tematické dílny, exkurze, diskusní prostor a technologické ukázky. Seminář svým konáním vhodně poukázal na potřeby hodnotového vnímání nemovitého bohatství, zděděného po předcích na našem venkově.