Vzpomínka na Rudolfa Tecla
- Základní údaje
- Kategorie: Novinky v SOA a SOkA
- Zveřejněno: 21. 8. 2020


představuje organizační složku státu příslušející k resortu ministerstva vnitra. Uchovává písemné dědictví pro přítomnost i budoucnost a disponuje nepřeberným materiálem kulturně-historického významu.
Od roku 2002 tvoří strukturu centrála a oddělení v Třeboni, v Českých Budějovicích a Českém Krumlově a státní okresní archivy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.
Sloučením všech těchto pracovišť do jediného subjektu vznikla rozsáhlá jihočeská archivní síť.


V sobotu 25. července 2020 se při příležitosti znovuotevření kostela sv. Jakuba v Jindřichově Hradci uskutečnila vernisáž výstavy „Černínové a kostel sv. Jakuba.“ Výstava vznikla ve spolupráci Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci, do jehož správy kostel s rodinnou hrobkou Černínů náleží a Státního oblastního archivu v Třeboni, oddělení Jindřichův Hradec, kde jsou uloženy archiválie, vztahující se k historii kostela a rodu Černínů.
Na pěti panelech byla prezentována historie kostela sv. Jakuba s popisem kdysi nádherného interiéru, ilustrována historie pohřbů v rodině Černínů a představeni zde odpočívající zástupci tohoto rodu. Akce byla doplněna prezentací materiálů, na něž se na panelech nedostalo.
Odpoledne bylo zakončeno Mší svatou za zemřelé z rodiny Černínů, slouženou jindřichohradeckým proboštem Mgr. Ivo Prokopem.
Otevření kostela se setkalo s velkým zájmem nejenom hradecké veřejnosti. Výstavu k historii kostela je možné navštívit po celý srpen vždy v neděli od 13 do 16 hodin.
Hana Pelcová
Účastníky posledního Jarního běhu očekávala trať vysypaná z dobré poloviny hrubou moukou (osvědčená metoda dr. Bláhy). Toto opatření, o jehož realizaci se letos zasloužili Roman Tošner a Vít Gregor s autorem těchto řádků (v roli supervizora), prospělo především třem medailistům - získali kýženou jistotu. V cíli závodu, konaného 17. června 2020 v oboře Hvězda v Praze, bylo shledáno následující pořadí:
Připomeňme, že se jednalo o jednu z prvních hromadných akcí za prokleté koronakrize. Olympiáda, prestižní tenisové turnaje, mistrovství světa ve cvrnkání kuliček, vše se hroutilo, jen náš běh ční nad mořem zmaru jako pevný útes bičovaný vlnami! Pro všechny případy zkonstruovala technická komise Volného běžeckého sdružení „Prudká křeč“ důmyslný systém třímetrových latí, jež měly být vbíjeny mezi lopatky běžců, aby byly zachovány kýžené rozestupy, pokud by byly předepsány. Nakonec jsme však od drastického opatření mohli upustit. Ve Hvězdě by se navíc muselo razantně kácet, aby bylo umožněno předbíhání. Při pohledu do výsledkové listiny vyzvedneme výkon debutantky Perchty Vojáčkové i návrat dvou legend Jarních běhů – zakladatele běhu a vítěze z roku 1992 Júlia Baláže, jenž překvapil mladickou formou, a zejména čtyřnásobného vítěze Jaroslava Fialy, mistra světa veteránů v chůzi. Ten svižně a s přehledem absolvoval trať v oblíbené disciplíně, v níž druhdy dosáhl skvělých úspěchů. Ve spolkové místnosti břevnovského restaurantu U Kláštera obdrželi běžci a běžkyně vkusné diplomy z dílny Vladimíra Waageho, krasopisně vyplněné panem Františkem Purnochem. Před tím vděčně vyslechli verše benešovského barda Václava Bartůška v procítěné interpretaci Tomáše Holendy (verše Milana Hankovce byly dodány později). Strofy byly oceněny frenetickým potleskem a opakovaným voláním: „Sláva!“ a „Živojó!“. Avšak nastojte: recitátor si při odchodu z restaurace zapomněl odnést oblíbenou černou propisovací tužku. Obeslal hned večer všechny účastníky běhu s úpěnlivou prosbou, aby mu nalezené psací náčiní případný nálezce poctivě vrátil, neb on k tužtičce po dobu vzájemného soužití získal „drobný citový vztah“. Uvedená epizoda jeví se vzácným příkladem intimního poměru člověka k věci, srovnatelným snad jen se známým obsesivním vztahem básníka Jiřího Wolkra k uhelným lopatám a poštovním schránkám na rohu ulice. Nalezenou propisovací tužku si Tomáš Holenda vyzvedne u jednatele do roka od data konání běhu, jinak doličný předmět propadne ve prospěch sdružení.
Jiří Křesťan

Ve dnech 3.-6. června 2020 proběhl v prostorách Státního oblastního archivu v Třeboni 2. ročník workshopu s tématem „Výroba pergamenu“. Pořadatelem bylo Oddělení ochrany a péče o Národní archivní dědictví a zúčastnilo se ho 8 restaurátorů a restaurátorek ze SOA v Třeboni, SOA v Praze, SOA v Zámrsku a z Archivu hlavního města Prahy. V průběhu pracovního semináře bylo zpracováno 15 kůží z kůzlat a ovcí.
Během workshopu si každý sám vyzkoušel kůži vyčistit a následně napnout na rám. Vyrobené pergameny se v restaurátorských pracovištích využijí při šití knih, při restaurování poškozených vazebních pergamenů a také při zhotovování nového pokryvu knihy.
Děkujeme vedení archivu za vstřícnost uspořádat toto pracovní setkání, při kterém byla zajištěna a dodržena specifická ochranná opatření stanovená Ministerstvem vnitra ČR.
Oddělení ochrany a péče o NAD
Vážení badatelé,
kvůli plánované opravě v archivních depotech umístěných v prostorách třeboňského zámku budou některé archivní soubory v době od 1. 10. 2019 do odvolání zcela nepřístupné. Níže psaný seznam uvádí ty nejdůležitější z nich.
Děkujeme za pochopení
Buquoyská hlavní pokladna Nové Hrady
Buquoyské ústřední ředitelství Nové Hrady
Buquoyské ústřední ředitelství Praha
Krajský výbor KSČ České Budějovice
Lesní úřad (říšský) Gmünd
Lesní úřad (říšský) Nové Hrady
Lesní úřad (říšský) Třeboň – jih
Lesní závod Třeboň
Oseva, semenářský statek Protivín, s.p.
Pracovně výchovný Tábor Planá nad Lužnicí
Rodinný archiv Buquoyů
Správa státních lesů Nové Hrady
Správa státních lesů Třeboň
Státní statek Hluboká nad Vltavou
Státní statek Chlum u Třeboně
Státní statek Chlum u Třeboně (mapy)
Státní statek Nové Hrady
Velkostatek Jemniště
Velkostatek Kuří
Velkostatek Nové Hrady (část fondu, zvláště mapy a technické výkresy)
Velkostatek Nusle-Vršovice
Velkostatek Rožmberk nad Vltavou

Dne 16. února 2019 proběhla na velkopřevorství řádu Maltézských rytířů v Praze na Malé Straně oslava 85. narozenin Karla Eduarda hraběte Paara, který byl velkopřevorem poprvé v letech 1981 – 1988 ve Vídni a podruhé v letech 2004 – 2011 v Praze. Karel Eduard Paar je druhorozeným synem Alfonse Paara a Sophie roz. Schlitz-Görtz. Měl staršího bratra Alfonse a mladší sestru Eleonoru. Do řádu přihlásil Karla i jeho bratra jejich otec, který byl rovněž laickým členem řádu. Mezi profesní maltézské rytíře vstoupil Karel Paar ve 44 letech, po složení řeholních slibů. Součástí oslav byla v 17.00 hodin mše v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem, kterou celebroval kardinál Dominik Duka. Poté se od 18.30 hodin konal na velkopřevorství banket za přítomnosti řady významných představitelů církve a evropských šlechtických rodin. Státní oblastní archiv zde reprezentovaly Stanislava Nováková a Hana Železná, které hraběti Karlovi předaly kopii paarské nobilitační listiny z roku 1769, kterou Marie Terezie povyšuje prvorozeného mužského potomka rodu Paarů do knížecího stavu s predikátem „vysoce urozený“. Dále byly součástí daru kopie fotografií z Karlova dětství, na kterých jsou kromě Karla vyfoceni i jeho sourozenci a rodiče a dva dopisy, které psal Karel rodičům jako malý chlapec. Velké díky za vyhotovení těchto darů patří Honzovi Lebedovi a Štěpánovi Karáskovi z fotodílny a konzervátorské dílně za výrobu reprezentativních desek, do kterých byly faksimile uložené.
Strana 25 z 27
Ve věku 95 let zemřel jeden z nejvýznamnějších českých právních historiků druhé poloviny 20. století, emeritní rektor Univerzity Karlovy, profesor Karel Malý. Na své alma mater, Právnické fakultě UK, kde působil šedesát let, vychoval několik právnických generací. Po roce 1989 se pak významně podílel na modernizaci celé univerzity.
Prof. JUDr. dr. h. c. Karel Malý, DrSc., se narodil 26. 10. 1930 v Mnichově Hradišti. Po ukončení studií na Právnické fakultě UK nastoupil v roce 1954 na zdejší Katedru dějin státu a práva jako asistent, od roku 1957 zde pracoval jako odborný asistent, od roku 1965 jako docent a posléze jako profesor právních dějin (1990-2015). V letech 1990 až 2010 vedl na Právnické fakultě též Ústav právních dějin a od roku 2007 do roku 2015 i Centrum právněhistorických studií, společné pracoviště PF UK a Historického ústavu AV ČR. Byl oblíbeným učitelem několika generací právníků a historiků.
Profesor Malý se dlouhodobě se věnoval výzkumu českých právních dějin a byl respektovaným autorem či spoluautorem řady odborných studií, monografií a učebnic, a to i v mezinárodním kontextu. Již od studií se badatelsky zaměřil na období stavovského státu a zejména trestní právo tohoto období. Jeho první vědecká studie se zabývala Svatováclavskou smlouvou, následovala řada dílčích studií věnovaných vývoji trestního práva a završených v roce 1979 monografií Trestní právo v Čechách v 15. a 16. století, kterou doplnil a přepracoval v roce 1989 v druhém vydání. Trestnímu právu se věnoval i v souvislosti s osvícenskými kodifikacemi, se zemským soudem, s Vladislavským zemským zřízením, Koldínovou kodifikací městského práva. Druhou oblastí badatelského zájmu profesora Malého pak bylo období druhé poloviny 19. století a vývoj rakouského práva, vývoj českého politického a státního myšlení a také vývoj státní správy a samosprávy.
Jeho působení ale dalece přesáhlo samotnou Právnickou fakultu. Jako univerzitní prorektor (1990-1994) a pak rektor (1994-2000) se významně podílel na obnově univerzitní akademické samosprávy a na modernizaci univerzity v podmínkách transformující se společnosti. Neodmyslitelně je spjat se vznikem České konference rektorů, restitucí univerzitního majetku i vzniku dodnes platného vysokoškolského zákona.
Je nositelem medaile I. stupně ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jubilejní medaile Univerzity Karlovy a zlaté Randovy medaile. V roce 1997 byl vyznamenán zlatou medailí za zásluhy o Rakouskou republiku a v témže roce mu byl udělen čestný doktorát práv na Trinity College v Dublinu a v roce 1998 na Komenského univerzitě v Bratislavě. V roce 1999 mu bylo papežem propůjčeno vyznamenání za zásluhy o víru a církev. Na slavnostním galavečeru celojustiční soutěže Právník roku v lednu 2011 právem vstoupil po Karlu Čermákovi, Zdeňku Kesslerovi, Dagmar Burešové, Antonínu Mokrém st. a Otakaru Motejlovi do Právnické síně slávy.
Čest jeho památce!
(použito textu PF UK)
Vážené a milé kolegyně,
V úterý 17. února 2026 se ve Společenském sále Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích uskutečnilo pracovní setkání kronikářů ze Strakonicka, Vodňanska, Volyňska a Blatenska. Akci společně uspořádaly Státní okresní archiv Strakonice a Muzeum středního Pootaví Strakonice.
Hlavním bodem odpoledního programu byla odborná přednáška s názvem „Rozmanitosti kronikářské praxe“, se kterou vystoupili kolegové Jiří Cukr a Aleš František Plávek. Přednášející se zaměřili na specifika vedení kronikářských záznamů a sdíleli cenné postřehy z každodenní praxe. Velký zájem účastníků potvrdila nejen hojná účast, ale i živá diskuse, která vnesla do tématu nové podněty. Setkání se neslo v příjemné atmosféře a přineslo zaslouženou spokojenost jak posluchačům, tak samotným organizátorům.
Dne 15. ledna 2026 zemřel ve věku 92 let pan
doc. PhDr. Vladimír Vašků, CSc.,
Čest jeho památce!
V uplynulých týdnech vystoupilo několik jihočeských archivářů v pořadech Českého rozhlasu. Všechny rozhovory se dají poslechnout zpětně na níže uvedených odkazech.
Jiří Cukr (Státní okresní archiv České Budějovice) – v pořadu Akcent v Českém rozhlase Vltava diskutoval společně s kronikářem Malé a Velké Chuchle Tomášem Hromádkou o vedení obecních kronik v současnosti.
Daniel Kovář (Státní okresní archiv České Budějovice) – v pořadu Dopolední host v Českém rozhlase České Budějovice diskutoval společně s nakladatelem Bohumírem Němcem o nové knize Veduty a jiná vyobrazení města Českých Budějovic 17.–19. století.
Michaela Körnerová Chládková (Státní okresní archiv Jindřichův Hradec) – v pořadu Dopolední host v Českém rozhlase České Budějovice diskutovala o nakupování a pašování zboží za socialismu.
Archiváři a zaměstnanci jihočeských archivů se druhý listopadový čtvrtek sjeli již po osmnácté do Třeboně. Letošnímu programu dominovalo téma snímání krajiny a staveb z výšky. Archeolog Pavel Macků prezentoval přednášku „Drony v archeologii a památkové péči“. Ukázal možnosti práce s drony v atraktivním prostředí jihočeských kulturních památek (hrady, zámky, kláštery apod.), ale i v kulturní krajině a na archeologických lokalitách. Zároveň představil základní fotografické techniky či možnosti využití nasnímaných dat (fotogrammetrie, LiDAR aj.) Přítomní měli možnost seznámit se s praktickou ukázkou strojů a zpracováním dat. Kolegyně Kamila Hrabáková v návaznosti krátce představila snímky dokumentující projekt „Zaměření fasád kostela Panny Marie Královny a sv. Jiljí a fary v Třeboni“. Druhou část programu vyplnilo promítání filmového dokumentu „Třeboňsko – Krajina dvojího nebe“ za účasti jeho autora Petra Pokovby. Snímek si publikum získal působivými záběry krásné přírody Třeboňska ve spojení s historií a udržitelnou lidskou činností. Komentářem ke krajině svého srdce přispěla i naše kolegyně Blanka Čechová.
Markéta Hrdličková
Srdečně zveme na říjnové přednášky jihočeských archivářů, kteří vystoupí s rozmanitými tématy na různých místech regionu.
Historická krajina okolí Dehtáře (Daniel Kovář) – Strýčický ostrov čp. 15, sobota 11. 10. od 17.0 hod.
Stavba skupinového vodovou v Besednici a okolí (Jiří Cukr) – Úřad městyse Besednice, pondělí 13. 10. od 17.00 hod.
Farář vs. místní. Spor o přestavbu lhenického kostela v roce 1904 (Tomáš Hunčovský) – Úřad městyse Lhenice, úterý 14. 10. od 17.00 hod.
Zámecký schwarzenberský archiv (Kristina Popelka) – Městská knihovna v Českém Krumlově, úterý 14. 10. od 18.00 hod.
Mistr Třeboňského oltáře a třeboňský archiv (Michal Morawetz) – Galerie 105 Třeboň, sobota 18. 10. od 13.00 hod.
Veduty a jiná vyobrazení města Českých Budějovic (Daniel Kovář) – Jihočeská vědecká knihovna, pondělí 20. 10. od 18.30 hod.
Historie pivovarnictví v Jindřichově Hradci (Hana Pelcová) – Městská knihovna Jindřichův Hradec, středa 29. 10. od 16.30 hod.