Oznámení
- Základní údaje
- Kategorie: bez kategorie
- Zveřejněno: 1. 10. 2021
představuje organizační složku státu příslušející k resortu ministerstva vnitra. Uchovává písemné dědictví pro přítomnost i budoucnost a disponuje nepřeberným materiálem kulturně-historického významu.
Od roku 2002 tvoří strukturu centrála a oddělení v Třeboni, v Českých Budějovicích a Českém Krumlově a státní okresní archivy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.
Sloučením všech těchto pracovišť do jediného subjektu vznikla rozsáhlá jihočeská archivní síť.
Ve dnech 15. a 16. září 2021 proběhla v českobudějovickém archivu konference „Československo v letech 1989–1992“, postupně dvakrát přesunutá z jarních termínů 2020 a 2021. Již poosmé se mohli setkat odborníci, zabývající se našimi nejnovějšími dějinami, ale také jihočeští archiváři, kteří běžně přicházejí do styku s písemnostmi druhé poloviny 20. století. Příprava programu spočívá především na zaměstnancích Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze a Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, zatímco archiv se na organizaci podílí poskytnutím konferenčních prostor a zázemí. Referátů i referujících se tentokrát sešlo o něco méně než při předchozích ročnících, a někteří na poslední chvíli odpadli, ale celkovou atmosféru to poznamenalo spíše pozitivně – na jednotlivá vystoupení zůstalo více času, nebyl spěch. Setkání účastníků byla srdečná, vždyť mnozí se vinou epidemie neviděli více než dva roky.
Celkem zaznělo třiadvacet přednášek, týkajících se politiky, kultury, vědy, ekonomiky, církve a regionů v přelomovém období konce osmdesátých a počátku devadesátých let 20. století, včetně dvou od hostů ze Slovenska. Několik referátů přednesli i archiváři, kolegyně a kolegové: Irena Krčilová ze SOkA Pelhřimov na téma obnovování místních národních výborů na Pelhřimovsku, Milan Hankovec ze SOkA Strakonice o organizaci Pionýra na Strakonicku po revoluci, Dalibor Státník ze SOkA Mělník se zamýšlel nad výpovědí periodického tisku z roku 1990 a Laděna Plucarová ze SOA v Třeboni přehledně seznámila posluchače s proměnami v oblasti českého (československého) archivnictví kolem roku 1989.
Zpestřením slavnostního zahájení se, jako již tradičně, stal automobil s rokem výroby odpovídajícím časovému zaměření konference. Tentokrát přivezl Tomáš Reitinger vozidlo Škoda Favorit 136L, k němuž si připravil pár historických a technických zajímavostí.
Devátá konference, zaměřená na moderní dějiny Československa, je plánována na jaro 2022, bude-li k tomu vhodná situace. Příště už by však její vymezení nemělo být chronologické jako dosud, nýbrž tematické. Budeme se těšit a doufat.
Daniel Kovář, Státní okresní archiv České Budějovice

Krátký příspěvek v rubrice Čtenář reportér zveřejněný 11. července 2021 naleznete zde.
Krátký příspěvek v rubrice Čtenář reportér zveřejněný 18. června 2021 naleznete zde.
Ředitelka Státního okresního archivu Prachatice oznamuje smutnou zprávu, že dne 8. 6. 2021 nás opustil
PhDr. Václav Starý
Čest jeho památce!
PhDr. Václav Starý se narodil 14. dubna 1934 v Břežánkách v severních Čechách, ale většinu svého života prožil v jihočeských Prachaticích. Svůj život zasvětil Státnímu okresnímu archivu Prachatice, který v letech 1957-1993 vedl a stál již u jeho prvopočátků. Po prvotních potížích hlavně s technickým a prostorovým zabezpečením archivu, se PhDr. Starý věnoval pořádání fondů jednotlivých měst okresu Prachatice, fondů obcí, ale také církevních a cechovních fondů. Zároveň se s neutuchající energií věnoval historii Prachatic a dalších měst, městeček a obcí okresu. Byl stálým přispěvatelem různých regionálních sborníků a časopisů. Svůj první příspěvek otiskl již v roce 1963 v Jihočeském sborníku historickém. Dále spolupracoval např. s časopisem Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. V tomto časopise byl v letech 1968 - 1985 členem redakční rady. Spolupracoval také s Muzeem Šumavy v Sušici při vydávání Vlastivědného sborníku muzea Šumavy. Od roku 1994 byl pravidelným přispěvatelem sborníku Prachatického muzea Zlatá Stezka. K posledním jeho publikačním počinům patří také monografie, týkající se prachatického rodáka Jana Nepomuka Neumanna Starý, Václav - Daňhová, Kristýna - Hájek, Jan Jan N. Neumann: 1811-2011: 200: svatý Jan Nepomuk Neumann (1811-1860) a architekta Josefa Zítka Ksandr, Karel - Kubů, František - Parkman, Marek - Pavlíčko, Alois - Starý, Václav: Architekt Josef Zítek, jeho rodina a Lčovice, na kterých spolupracoval.
Mgr. Lucie Potužníková
ředitelka SOkA Prachatice
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje smutnou zprávu.
V pátek 28. května 2021 nás ve věku 95 let let opustil vzácný člověk pan ing. Ivo Vicena, CSc.
Čest jeho památce!
Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni
Odešel lesnický nestor Ing. Ivo Vicena, CSc
Snad symbolicky byla dnešního dne (4.6.2021) přidána na náš archivní web digitalizovaná archivní pomůcka Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka České Budějovice (1948) 1951-1995. Právě v ten den, kdy se loučíme s panem Ing. Ivo Vicenou, vzácným, moudrým a velmi galantním člověkem, který celý svůj život zasvětil právě ochraně lesa, jeho úpravám, těžbě, zalesňování…. Pracoval jako hlavní inženýr Vojenských lesů v Horní Plané, působil ve Volarech jako ředitel Jihočeských dřevařských závodů a také jako specialista ochrany lesa v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa. Své „lesní“ znalosti hojně využíval ve funkci soudního znalce, se zaměřením na oceňování lesních pozemků a porostů i jiné zeleně. Byl autorem mnoha vědeckých publikací, mj. sestavil „Německo – český, česko – německý slovník dřevozpracujícího průmyslu a lesního hospodářství“. Mnoho odborných statích bylo uveřejněno i v časopisu „Lesnická práce“ (např. roku 2013 článek „Úvahy o bezzásahovém lese na Šumavě“, týkající se oblasti „Židovský les“). Byl aktivním členem Historického spolku Schwarzenberg, kdy společná setkání prokládal nejen vědeckými postřehy, ale i zajímavými historkami o Šumavě. Pan Vicena v únoru tohoto roku oslavil nádherné životní výročí - 95 let. Jeho pozemský koloběh byl ukončen poslední květnový pátek.
Když budete procházet lesem, zaposlouchejte se, vnímejte pohyb a šumění větví. Třeba zaslechnete hlas pana Viceny, jak se snaží lesu pomáhat, bojovat proti kůrovci. Aby přestala platit věta, kterou pro Parlamentní listy prohlásil v říjnu 2019: „Jak k tomu přijdou naše a příští generace, že mají žít v horší krajině a v horší přírodě bez lesů?“
Diana Šmajclová, SOkA České Budějovice
Děkuji
Rameš
Krátký příspěvek v rubrice Čtenář reportér otištěný 4. května 2021 naleznete zde.
Strana 23 z 27
Ve věku 95 let zemřel jeden z nejvýznamnějších českých právních historiků druhé poloviny 20. století, emeritní rektor Univerzity Karlovy, profesor Karel Malý. Na své alma mater, Právnické fakultě UK, kde působil šedesát let, vychoval několik právnických generací. Po roce 1989 se pak významně podílel na modernizaci celé univerzity.
Prof. JUDr. dr. h. c. Karel Malý, DrSc., se narodil 26. 10. 1930 v Mnichově Hradišti. Po ukončení studií na Právnické fakultě UK nastoupil v roce 1954 na zdejší Katedru dějin státu a práva jako asistent, od roku 1957 zde pracoval jako odborný asistent, od roku 1965 jako docent a posléze jako profesor právních dějin (1990-2015). V letech 1990 až 2010 vedl na Právnické fakultě též Ústav právních dějin a od roku 2007 do roku 2015 i Centrum právněhistorických studií, společné pracoviště PF UK a Historického ústavu AV ČR. Byl oblíbeným učitelem několika generací právníků a historiků.
Profesor Malý se dlouhodobě se věnoval výzkumu českých právních dějin a byl respektovaným autorem či spoluautorem řady odborných studií, monografií a učebnic, a to i v mezinárodním kontextu. Již od studií se badatelsky zaměřil na období stavovského státu a zejména trestní právo tohoto období. Jeho první vědecká studie se zabývala Svatováclavskou smlouvou, následovala řada dílčích studií věnovaných vývoji trestního práva a završených v roce 1979 monografií Trestní právo v Čechách v 15. a 16. století, kterou doplnil a přepracoval v roce 1989 v druhém vydání. Trestnímu právu se věnoval i v souvislosti s osvícenskými kodifikacemi, se zemským soudem, s Vladislavským zemským zřízením, Koldínovou kodifikací městského práva. Druhou oblastí badatelského zájmu profesora Malého pak bylo období druhé poloviny 19. století a vývoj rakouského práva, vývoj českého politického a státního myšlení a také vývoj státní správy a samosprávy.
Jeho působení ale dalece přesáhlo samotnou Právnickou fakultu. Jako univerzitní prorektor (1990-1994) a pak rektor (1994-2000) se významně podílel na obnově univerzitní akademické samosprávy a na modernizaci univerzity v podmínkách transformující se společnosti. Neodmyslitelně je spjat se vznikem České konference rektorů, restitucí univerzitního majetku i vzniku dodnes platného vysokoškolského zákona.
Je nositelem medaile I. stupně ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jubilejní medaile Univerzity Karlovy a zlaté Randovy medaile. V roce 1997 byl vyznamenán zlatou medailí za zásluhy o Rakouskou republiku a v témže roce mu byl udělen čestný doktorát práv na Trinity College v Dublinu a v roce 1998 na Komenského univerzitě v Bratislavě. V roce 1999 mu bylo papežem propůjčeno vyznamenání za zásluhy o víru a církev. Na slavnostním galavečeru celojustiční soutěže Právník roku v lednu 2011 právem vstoupil po Karlu Čermákovi, Zdeňku Kesslerovi, Dagmar Burešové, Antonínu Mokrém st. a Otakaru Motejlovi do Právnické síně slávy.
Čest jeho památce!
(použito textu PF UK)
Vážené a milé kolegyně,
V úterý 17. února 2026 se ve Společenském sále Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích uskutečnilo pracovní setkání kronikářů ze Strakonicka, Vodňanska, Volyňska a Blatenska. Akci společně uspořádaly Státní okresní archiv Strakonice a Muzeum středního Pootaví Strakonice.
Hlavním bodem odpoledního programu byla odborná přednáška s názvem „Rozmanitosti kronikářské praxe“, se kterou vystoupili kolegové Jiří Cukr a Aleš František Plávek. Přednášející se zaměřili na specifika vedení kronikářských záznamů a sdíleli cenné postřehy z každodenní praxe. Velký zájem účastníků potvrdila nejen hojná účast, ale i živá diskuse, která vnesla do tématu nové podněty. Setkání se neslo v příjemné atmosféře a přineslo zaslouženou spokojenost jak posluchačům, tak samotným organizátorům.
Dne 15. ledna 2026 zemřel ve věku 92 let pan
doc. PhDr. Vladimír Vašků, CSc.,
Čest jeho památce!
V uplynulých týdnech vystoupilo několik jihočeských archivářů v pořadech Českého rozhlasu. Všechny rozhovory se dají poslechnout zpětně na níže uvedených odkazech.
Jiří Cukr (Státní okresní archiv České Budějovice) – v pořadu Akcent v Českém rozhlase Vltava diskutoval společně s kronikářem Malé a Velké Chuchle Tomášem Hromádkou o vedení obecních kronik v současnosti.
Daniel Kovář (Státní okresní archiv České Budějovice) – v pořadu Dopolední host v Českém rozhlase České Budějovice diskutoval společně s nakladatelem Bohumírem Němcem o nové knize Veduty a jiná vyobrazení města Českých Budějovic 17.–19. století.
Michaela Körnerová Chládková (Státní okresní archiv Jindřichův Hradec) – v pořadu Dopolední host v Českém rozhlase České Budějovice diskutovala o nakupování a pašování zboží za socialismu.
Archiváři a zaměstnanci jihočeských archivů se druhý listopadový čtvrtek sjeli již po osmnácté do Třeboně. Letošnímu programu dominovalo téma snímání krajiny a staveb z výšky. Archeolog Pavel Macků prezentoval přednášku „Drony v archeologii a památkové péči“. Ukázal možnosti práce s drony v atraktivním prostředí jihočeských kulturních památek (hrady, zámky, kláštery apod.), ale i v kulturní krajině a na archeologických lokalitách. Zároveň představil základní fotografické techniky či možnosti využití nasnímaných dat (fotogrammetrie, LiDAR aj.) Přítomní měli možnost seznámit se s praktickou ukázkou strojů a zpracováním dat. Kolegyně Kamila Hrabáková v návaznosti krátce představila snímky dokumentující projekt „Zaměření fasád kostela Panny Marie Královny a sv. Jiljí a fary v Třeboni“. Druhou část programu vyplnilo promítání filmového dokumentu „Třeboňsko – Krajina dvojího nebe“ za účasti jeho autora Petra Pokovby. Snímek si publikum získal působivými záběry krásné přírody Třeboňska ve spojení s historií a udržitelnou lidskou činností. Komentářem ke krajině svého srdce přispěla i naše kolegyně Blanka Čechová.
Markéta Hrdličková
Srdečně zveme na říjnové přednášky jihočeských archivářů, kteří vystoupí s rozmanitými tématy na různých místech regionu.
Historická krajina okolí Dehtáře (Daniel Kovář) – Strýčický ostrov čp. 15, sobota 11. 10. od 17.0 hod.
Stavba skupinového vodovou v Besednici a okolí (Jiří Cukr) – Úřad městyse Besednice, pondělí 13. 10. od 17.00 hod.
Farář vs. místní. Spor o přestavbu lhenického kostela v roce 1904 (Tomáš Hunčovský) – Úřad městyse Lhenice, úterý 14. 10. od 17.00 hod.
Zámecký schwarzenberský archiv (Kristina Popelka) – Městská knihovna v Českém Krumlově, úterý 14. 10. od 18.00 hod.
Mistr Třeboňského oltáře a třeboňský archiv (Michal Morawetz) – Galerie 105 Třeboň, sobota 18. 10. od 13.00 hod.
Veduty a jiná vyobrazení města Českých Budějovic (Daniel Kovář) – Jihočeská vědecká knihovna, pondělí 20. 10. od 18.30 hod.
Historie pivovarnictví v Jindřichově Hradci (Hana Pelcová) – Městská knihovna Jindřichův Hradec, středa 29. 10. od 16.30 hod.