Qui me scribebat, Crux de Telcz nomen habebat. Qui penstat quanto constat scriptura labore, scriptorem tanto maiori tractat honore. (Kdo mě opsal, jmenoval se Kříž z Telče. Kdo zváží, kolik práce opisování představuje, o to více si váží písaře.)
Výstava představuje středověké rukopisy, které prošly rukama jediného velmi aktivního písaře, Kříže z Telče (narozen 24. 12. 1434 v Telči, zemřel 25. 3. 1504 v Třeboni, podepisoval se Crux de Telcz).
Základy latiny získal na škole v Telči, vystudoval Univerzitu v Praze. Byl postupně učitelem, vikářem u sv. Víta v Praze, kanovníkem vyšehradským a později knězem řádu augustiniánů. Na kněze byl vysvěcen r. 1463. Jeho zásluhou zůstala zachována mnohá písemná památka staročeského písemnictví. Opsal nebo opatřil poznámkami celkem více než 25000 stran s různorodými texty. Nejedná se jen o bohatě iluminované kodexy ze vzácného pergamenu, ale často o zběžně psané, neúhledné či dokonce „ošklivé“ papírové svazky. Jde o vzácnou sbírku, která poskytuje jedinečné svědectví o středověkém myšlení a kultuře. Díky němu se zachovala staročeská milostná poezie, Husovy spisy, slověnický Misál z r. 1398, druhý díl bible zvané Litoměřicko-třeboňská, sepsané česky Matějem z Prahy, lidové popěvky, latinské písně, medicínská pojednání, zprávy historické, astronomická pojednání, právní předpisy i rady hospodářské. Autor, sběratel a písař Kříž byl skutečný grafoman a jeho písmo není snadno čitelné. Velkou část svého života prožil v třeboňském klášteře, kde nakonec i zemřel. Má zde zasazenu i pamětní desku s nápisem: "Zde Bohu a vědě život zasvětil Oldřich Kříž z Telče. + 25. III. 1504." Jeden z panelů na výstavě vysvětluje nesprávnou interpretaci připojení jména Oldřich.
Kromě více než dvaceti rukopisů, v nichž se objevuje Křížova ruka, si na výstavě budete moci prohlédnout také další digitalizované rukopisy, přečíst řadu krátkých textů z Křížových rukopisů, pustit krátký film, či vylosovat lístek s Křížovým moudrem. Velice vydařenou výstavu rukopisů Kříže z Telče, kterou se studenty FF UK připravila Lucie Doležalová, je možné si prohlédnout v Klementinu do 19. března 2023.
Marie Kalátová
Zdroje:
1504, Záznam o úmrtí Kříže z Telče: https://digi.ceskearchivy.cz/622982/1
https://www.kosmas.cz/knihy/272092/kriz-z-telce-1434-1504/
umístnění pamětní desky v Třeboni: https://goo.gl/maps/L12bCjipvwN4rkP48
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje bolestnou zprávu,
v pondělí 30. ledna 2023 nás náhle opustila
paní PhDr. Sylvína Řeřichová
Prosím všechny, kdož jste jí znali, o tichou vzpomínku.
Čest její památce!
Václav Rameš
Medaile za zásluhy o české archivnictví byly zřízeny v prosinci 2005 a poprvé předány v říjnu 2006. Udělují se žijícím státním občanům České republiky i cizím státním příslušníkům, kteří se zasloužili o české archivnictví tím, že: dosáhli vynikajících výsledků v řízení českých archivů; výrazně přispěli svou vědeckou, odbornou a publikační činností ke zvýšení úrovně českého archivnictví; svou pedagogickou činností výrazně přispěli k výchově českých archivářů; podstatným způsobem přispěli k mezinárodní spolupráci v archivnictví a k vybudování pozitivního obrazu českého archivnictví v zahraničí nebo projevili osobní odvahu a iniciativu při záchraně vzácných archiválií při živelní pohromě.
V rámci výzkumného projektu podpořeného Ministerstvem kultury NAKI II DG18P02OVV048 „Výzkum a vývoj pokročilých technik čištění knih a rukopisů“ byl dne 1. listopadu 2022 v třeboňském archivu uspořádán workshop s názvem „Alternativní metody čištění archivních a knihovních materiálů“. Projekt probíhal v letech 2018-2022 a bylo při něm zkoumáno především použití pulzního infračerveného TEA CO2 laseru a dvoufázového spreje sněhových mikročástic CO2 v nosném plynu při čištění archivních a knihovních fondů. Tyto nové metody byly porovnávány z hlediska účinnosti a šetrnosti k očišťovanému materiálu s doposud běžnými postupy mechanického čištění. Státní oblastní archiv v Třeboni byl jeden ze tří institucí, kam byly do depozitáře instalovány vzorky dále využité pro tento výzkum.
Základní principy alternativních metod, výsledky výzkumu a navržené metodiky představil v dopoledním bloku přednášek kolektiv Ústavu chemických procesů AV ČR zastoupený RNDr. Ludmilou Maškovou, Ph.D. a kolektiv Odboru ochrany knihovních fondů z Národní knihovny ČR v čele s Ing. Petrou Vávrovou, PhD. Akce se mimo řešitelů projektu zúčastnili také konzervátoři a archiváři z jihočeských archivů. Odpolední blok byl věnován praktickým ukázkám. Účastníci si zkusili různé metody mechanického čištění na odlišných typech materiálu (papír, textil, kůže, plast) a účinnost a šetrnost metody si mohli zhodnotit pod mikroskopem.
Při této příležitosti byl vydán sborník workshopu „Alternativní metody čištění knihovních a archivních materiálů“. Výsledky výzkumu jsou shrnuty ve dvou metodikách, které lze stáhnout na NUŠL (Národní uložiště šedé literatury):
https://invenio.nusl.cz/record/456803?ln=cs
https://invenio.nusl.cz/record/456802?ln=cs
V pátek 4. listopadu 2022 třeboňský archiv hostil návštěvu z Ukrajiny. Iryna Ihnatenko a Anastasia Lozun, dvě zástupkyně Státního výboru archivů Ukrajiny z Kyjeva, absolvovaly v České republice týdenní archivní stáž. V první části jejich pobytu se program odehrával v Praze. Zahrnoval prohlídku Národního archivu v Praze, Archivu hlavního města Prahy, Archivu poslanecké sněmovny a Archivu zahraničních věcí. Program mimo Prahu byl naplněn návštěvou Státního okresního archivu v Lounech, nejmodernější archivní budovy v České republice. Závěrečnou zastávku ukrajinských archivářek představoval Státní oblastní archiv v Třeboni, zdařilá ukázka adaptace historického prostoru pro potřeby archivu. Zájem kolegyň se soustředil na problematiku restaurování a konzervování archiválií. Podrobně si prohlédly pracoviště oddělení ochrany a péče o Národní archivní dědictví a seznámily se s jeho hlavními činnostmi. Předmětem zájmu byla rovněž problematika digitalizace archiválií. Kolegové z oddělení pro zpřístupňování a evidenci Národního archivního dědictví delegátkám představili digitální archiv a technické zázemí pracoviště. Velký dojem na archivářky udělala prohlídka archivu včetně historických depozitářů. Diskutovaly jsme rovněž možnosti materiální pomoci potřebným vybavením pro ukrajinské archivy či realizace odborných stáží pro pracovníky restaurátorských a digitalizačních pracovišť po skončení válečného konfliktu na Ukrajině.
Markéta Hrdličková
Ve dne 12. – 14. října 2022 se v třeboňském archivu uskutečnilo 2. pracovní setkání zemědělsko-lesnických a šlechtických archivářů z českých zemí. Archivářky a archiváři z celé republiky si přijeli vyměnit pracovní zkušenosti a široce probrat překotný vývoj v oboru archivnictví posledních let, zapříčiněný především revolucí na poli informačních technologií. Ve dvoudenním jednání se probraly celé řady témat, od problematiky pořádání rozsahem obrovských fondů, přes péči, zpracování a dataci obrazového a fotografického materiálu až po všemožná úskalí nových Základních pravidel pro zpracování archivního materiálu a jejich uvádění do každodenní praxe.
Své místo měly pochopitelně i příspěvky k dějinám oboru nebo diskuse nad neuzavřenými rodovými archivy. Zatímco prostřednictvím zkušeností správkyně knihovny a archivu Lobkoviců (Sbírky Lobkowicz) bylo možno probrat praktické stránky péče a zpracování dochovaných negativů a filmového materiálu, díky účasti kolegyní z Národního zemědělského muzea si zase mnozí archiváři udělali lepší představu o tom, co vše lze nalézt ve fondech této významné instituce.
Setkání v Třeboni bylo spojeno s představením tří archivních oddělení Správy fondů a sbírek SOA Třeboň (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Třeboň) pečujících mimo jiné o obrovské množství archivního materiálu z provenience rodu Schwarzenbergů, Černínů a Buquoyů, tedy jejich rodových archivů a správ rozsáhlých pozemkových majetků. Toto v pořadí 2. obnovené setkání, plánované původně na duben 2020, jen potvrdilo naléhavou potřebu dalšího setkávání a diskutování problémů, před které nás archiváře staví společnost i nové technologie.
