Ředitel SOA v Třeboni se dne 17. října  2018 zúčastnil výše uvedené odborné konference a výstavy. Hlavním tématem byl historický i současný vývoj územně správního členění našeho státu. Řešila se zde problematika, která je archivářům velice blízká a v našich fondech bohatě zastoupena.

Program konference sestavil odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy a celá akce proběhla pod patronátem náměstka ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a státní správy pověřeného řízením sekce veřejné správy JUDr. et PhDr. Petra Mlsny Ph.D.

 

Konference byla pořádána u příležitosti zahájení stejnojmenné panelové výstavy, která bude v následujících měsících putovat po krajích České republiky.

V případě vašeho zájmu naleznete (v odkaze níže) prezentace přednášejících, plánované termíny konání výstavy v krajích a doprovodnou fotogalerii.

V našem kraji bude výstava k vidění v březnu příštího roku.

 

Odkaz:

http://www.mvcr.cz/clanek/100-let-promen-hranic-nasich-regionu.aspx

V úterý 25. září 2018 se pracovník Státního okresního archivu České Budějovice PhDr. Jiří Cukr zúčastnil v Praze semináře pořádaného Ústavem východoevropských studií Univerzity Karlovy, Ústavem hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy a Centrem pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Seminář byl zaměřen na život a dílo českého cestovatele a humanisty Karla Hansy, který se v roce 1922 stal přímým svědkem arménské genocidy, zapojil se do pomoci přeživším a o neštěstí vydal v Československu knihu s názvem Hrůzy východu. Na setkání vystoupili Mgr. Andran Abramjan (podílel se na vydání reprintu zmíněné knihy), Hacob Asatryan (šéfredaktor arménsko-evropského časopisu Orer), Mgr. Marek Jandák (zabývá se arménskou genocidou a právě mu o této problematice vyšla obsáhlá kniha) a hned dvakrát i dr. Cukr, který v příspěvcích vycházel ze svého článku publikovaného v roce 2015 na stránkách časopisu Výběr. V prvním výstupu přiblížil Hansovo dětství a mládí, k němuž lze dohledat několik drobných zmínek v jihočeských archivech, a ve druhém pohovořil o knihách a přednáškách, které Hansa připravoval na základě svých dalších cest po Evropě (Francie, Jugoslávie, Podkarpatská Rus).

Krajanské muzeum vystěhovalectví do Brazílie v Ralsku-Náhlově uspořádalo v neděli 23. září 2018 u příležitosti výročí narození bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka (1902–1976) již třetí ročník oslav, jejichž součástí byla i přednáška o jihočeském původu prezidentova pradědečka. V příspěvku, který přednesl zaměstnanec Státního okresního archivu České Budějovice Mgr. Tomáš Hunčovský, byly shrnuty dosavadní výsledky bádání a možné směry dalšího výzkumu, jež by s konečnou platností pomohly osvětlit místo narození a jednoznačnou identifikaci českého vystěhovalce z rodu Kubíčků. Na přednášku, kterou si přišli vyslechnout jak zájemci o problematiku vystěhovalectví do Brazílie v první polovině 19. století, tak zástupci Velvyslanectví Brazilské federativní republiky, navázala živá diskuze, z níž vyplynula nutnost vzájemné kombinace dochovaných pramenů české a brazilské provenience. Účastníci oslav měli možnost ochutnat pravou brazilskou kávu a projít si prostory muzea, které se nachází v budově bývalé německé školy.

Dne 20. července 2018 se uskutečnila vernisáž výstavy „Dokonalý diplomat. Černínové – vyslanci, cestovatelé, sběratelé“. Výstava je umístěna na jindřichohradeckém zámku, v tzv. Adamově stavení a bude otevřena do konce listopadu. Mimo exponáty zapůjčené z celé řady tuzemských i zahraničních památkových objektů a muzeí tvoří nemalou část expozice archiválie zapůjčené z jindřichohradeckého oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni. Vystaveny jsou na tři desítky originálních písemností ze 17. století vztahujících se k významným členům černínského rodu, kteří se proslavili v diplomatických službách. Jedná se především o Heřmana Černína, kterému se v době napjatých vtahů s Tureckem v roce 1644 podařilo vyjednat mír s touto zemí po dobu 40 let nebo Jana Humprechta, který působil jako vyslanec na ambasádě v Benátkách, a to v letech 1660 – 1663. Návštěvníci si tak mohou v originále prohlédnout nejenom běžnou diplomatickou korespondenci mezi císařem a vyslancem, ale rovněž i například italsko-turecký slovníček z poloviny 17. století, cestovní deníky Heřmana Černína z let 1616 a 1644 nebo turecké fermany (pověření) k Vysoké Portě psané arabsky. Mimo tyto písemnosti zapůjčilo jindřichohradecké oddělení i nejrůznější předměty vztahující se k jednotlivým členům rodu. Unikátem je zlatý prsten Zuzany Černínové, řády Evžena Černína nebo suvenýry v podobě majolikového talíře a tří pohárů, které si přivezl z korunovace posledního ruského cara v roce 1896.

Mimo tyto originální písemnosti a upomínkové předměty poskytl archiv rovněž za přispění třeboňské konzervátorské dílny a oddělení digitalizace několik desítek skenů, z nichž byly vyhotoveny faksimile, které se stanou součástí stále výstavní expozice.

Text: Václav Rameš

Foto: Jan Lebeda

 

Ředitel SOA v Třeboni oznamuje smutnou zprávu.
Minulý týden 5. března zemřel emeritní ředitel archivní správy MV ČR PhDr. Oldřich Sládek, CSc.

Narodil se 14. 12. 1937 v Horažďovicích, pracoval jako vedoucí Sdruženého podnikového archivu ministerstva všeobecného strojírenství při českých závodech motocyklových ve Strakonicích (1960-1964), potom na archivní správě ministerstva vnitra (1964-1999) – z toho jako starší referent pro ediční věci (1964-1967), samostatný odborný referent pro podnikové archivy (1967-1971) a vedoucí odborný referent – specialista pro podnikové archivy (1971-1989). Potom stanul v čele jako ředitel archivní správy ministerstva vnitra (1990-1999). Výrazně se mu podařilo zvýšit prestiž českého archivnictví. Je autorem mnoha publikací a odborných statí o problematice dějin protifašistického odboje.
V Oldřichu Sládkovi nás opustil nejenom velký odborník, ale především lidsky slušný člověk.
Čest jeho památce!

Parte k nahlédnutí zde.

Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni

Pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky uspořádalo ve dnech 17. až 19. října 2016 Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě celostátní odborný seminář Vesnické technické objekty 2016, vedený etnografem PhDr. Radimem Urbánkem. Vzhledem k zaměření na tradiční stavitelství vytvořili pořadatelé sedm přednáškových bloků, tematicky členěných na úvodní referáty, cihlářství, drobné zajímavosti, energetiku, průmysl, skladování potravin a renovace a transfery. Semináře se zúčastnilo několik desítek odborníků z různých institucí, přičemž v úterý 18. října 2016 reprezentoval Státní oblastní archiv v Třeboni PhDr. Aleš František Plávek z oddělení pro zpřístupňování a evidenci NAD, a to s příspěvkem Mlíčníky a jiné typy haltýřů jako zanikající doklad venkovské každodennosti. V logicky strukturovaném referátu seznámil přítomné s problematikou dochování těchto drobných lidových staveb, jejich historickým využitím a prací s různými informačními prameny. Rovněž poukázal na alternativu spolupráce občanské společnosti s úřady a památkovými i paměťovými institucemi a na možnosti fundraisingu v oblasti záchrany drobných venkovských objektů. Závěrem představil unikátní dochování dvou haltýřů ve Ctiboři na Pelhřimovsku, z nichž starší kamenný se v letošním roce podařilo zrekonstruovat právě na základě součinnosti místního spolku, majitele nemovitosti a nadačního fondu. Součástí semináře byly vedle odborných přednášek také tematické dílny, exkurze, diskusní prostor a technologické ukázky. Seminář svým konáním vhodně poukázal na potřeby hodnotového vnímání nemovitého bohatství, zděděného po předcích na našem venkově.