Výstava "Wachtelové – odkaz čtyř generací lesmistrů"
- Podrobnosti
- Kategorie: bez kategorie
- Zveřejněno: 11. 5. 2022
představuje organizační složku státu příslušející k resortu ministerstva vnitra. Uchovává písemné dědictví pro přítomnost i budoucnost a disponuje nepřeberným materiálem kulturně-historického významu.
Od roku 2002 tvoří strukturu centrála a oddělení v Třeboni, v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a Jindřichově Hradci a státní okresní archivy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.
Sloučením všech těchto pracovišť do jediného subjektu vznikla rozsáhlá jihočeská archivní síť.
V Česko-rakouském komunitním centru Fenix v Českých Velenicích je k vidění výstava Vitorazsko mezi romantickým zájmem a politickým tématem. 100 let od změny státních hranic. Výstavu připravil Státní oblastní archiv v Třeboni s městem Třeboň v roce 2020 a město České Velenice si ji zapůjčilo do 30. června 2022 a zařadilo ji do celoročního programu, který připomíná stoleté výročí vzniku města.
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje smutnou zprávu,
v pondělí ráno dne 7. února 2022 nás opustil
pan MUDr. Ivan Vojtěch Hudec
Prosím všechny, kdož jej znali, aby mu věnovali tichou vzpomínku a modlitbu.
Čest jeho památce!
Václav Rameš
V závěru prosince vydal Státní oblastní archiv v Třeboni další číslo svého periodika Archivum Trebonense. Tentokrát se jeho nosným tématem stalo zvíře v historickém kontextu. Sborník obsahuje 20 rozmanitých příspěvků, ve kterých je na zvíře nahlíženo z mnoha pohledů. Tomu odpovídá jak časové rozpětí studií od středověku po nedávnou dobu, tak i skladba autorů, mezi nimiž jsou nejen jihočeští archiváři, ale rovněž archeologové, přírodovědci nebo teologové. Tématu se týká také rozhovor s knihařkou o výrobě pergamenu. Součástí sborníku jsou dále dva životopisné archivářské medailony (František Tyl 1830–1899 a Josef Koryta 1892–1960), krátká edice dopisů černínského komorníka z konce 17. století a nechybí ani podrobná bibliografie pracovníků SOAT za léta 2016–2019. Sborník je dostupný v tištěné verzi i v on-line podobě v Digitálním archivu.
Výstava, která si pro svůj titul vypůjčila slib jednoho malého Schwarzenberga z dopisu Ježíškovi, nabídla na přelomu let 2019 a 2020 návštěvníkům Domu Štěpánka Netolického v Třeboni pohled na Vánoce tak, jak je lze zachytit v archiváliích Státního oblastního archivu v Třeboni. Protože však nadčasová témata neztrácejí na aktuálnosti, dovolujeme si nyní zpřístupnit obsah výstavních vitrín tímto elektronickým katalogem. Snad Vám pomůže naladit se ve vrcholícím adventu na blížící se Vánoce a zpříjemní začátek nového roku.
Michal Morawetz
Ředitelka Státního okresního archivu Strakonice oznamuje smutnou zprávu,
v úterý 7. 12. 2021 nás náhle po krátké nemoci ve věku nedožitých 61 let opustil
dlouholetý kolega a kamarád
pan Milan Hankovec
Mgr. Milan Hankovec působil ve strakonickém archivu téměř 30 let. Vystudoval pedagogickou fakultu, ale jeho vášní byla historie. Zajímal se především o regionální dějiny a je autorem publikace „Významní rodáci Strakonicka“. Veřejnost ho mohla potkávat v badatelně, kde byl vždy připraven přispěchat s radou a pomocí. Téměř celý volný čas věnoval práci s dětmi. Řadu let působil jako vedoucí oddílu Husot Strakonice. Věnoval se také ochotnickému divadlu, amatérskému sportu a turistice. Jihočeské archiváře několikrát reprezentoval v celorepublikových archivních běžeckých závodech, naposledy to byl XXXVI. Jarní běh. V posledních letech velice rád cestoval. Lákaly ho především hory, jejichž krásy objevoval se svou turistickou partou. Byl velmi činorodým člověkem a nepokazil žádnou legraci. Mnozí z nás rádi vzpomínají na jeho veselá vystoupení v rámci celokrajských archivních konferencí. Jeho přátelé a kolegové byli jeho rodinou.
Prosím o tichou vzpomínku.
Mgr. Jana Lískovcová
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje, že PhDr. Karel Řeháček, Ph.D.
se stal novým ředitelem
Státního oblastního archivu v Plzni.
Blahopřejeme a přejeme vše dobré.
Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni
Další informace: http://www.soaplzen.cz/node/1020
Strana 17 z 24
Jedné z celosvětově nejvyšších poct v oblasti vědy se dostalo Juliu Lukešovi z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Na začátku května byl zvolen za mezinárodního člena do Národní akademie věd (National Academy of Sciences, NAS) Spojených států amerických. NAS je soukromá nevládní organizace, která slouží kromě jiného jako poradní orgán vládě USA v otázkách vědy a techniky. Prestiž této organizace podtrhuje fakt, že přibližně 500 jejích současných i již zemřelých členů získalo Nobelovu cenu. Julius Lukeš je jediným žijícím českým zástupcem v NAS z České republiky.
„Je to první cena, ze které jsem se opravdu orosil,“ komentuje upřímně své zvolení Julius Lukeš. Noví členové jsou do NAS navrhováni svými kolegy za významný přínos ve svých výzkumných oborech. Letos NAS zvolila 120 nových členů ze Spojených států a 24 mezinárodních členů z celého světa, čímž se zvýšil celkový počet aktivních členů na 2 617 a celkový počet mezinárodních členů na 537.
Jihočeský rodák (České Budějovice) Julius Lukeš se profesně věnuje parazitologii; zabývá se molekulární a buněčnou biologií parazitických prvoků, kteří způsobují řadu závažných onemocnění. Od roku 1987 pracuje na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a od roku 2003 působí také na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Je autorem nebo spoluautorem více než 400 odborných článků ve vědeckých časopisech, které byly dosud citovány téměř 18 000 krát s Hirschovým indexem 63. Od roku 2004 je členem Učené společnosti ČR, v roce 2014 byl zvolen členem Americké mikrobiologické akademie a o rok později se stal členem Evropské mikrobiologické akademie. Od roku 2018 se zařadil mezi členy prestižní Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) a v roce 2023 se stal členem Evropské organizace pro molekulární biologii EMBO. Získal také řadu ocenění, mezi nimiž jsou např. Cena ministra školství za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z roku 2011 a 2023, Medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách (2023) a Cena Akademie věd České republiky za mimořádný výsledek výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2020).
Národní akademie věd se zasazuje o rozvoj vědy v USA a přispívá k rozvoji mezinárodní vědecké komunity. Je to aktivně fungující organizace, která se zabývá důležitými otázkami vědy a problémy, u nichž jsou vědecké poznatky zásadní. Julius Lukeš bude pracovat v sekci, která se zabývá patogenními organismy a evolučními otázkami. Prvního shromáždění NAS se zúčastní 25. dubna 2025, kdy bude zároveň přivítán mezi nové členy na slavnostním ceremoniálu.
V historii působili v NAS dva čeští vědci. Jako první byl zvolen v roce 1995 neurofyziolog Jan Bureš (1926-2012), druhý o dvacet let později virolog Jan Svoboda (1934-2017). Díky své afiliaci k Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR reprezentuje Českou republiku v NAS také molekulární biolog David M. Sabatini, který byl zvolen jako řádný člen NAS v roce 2016.
Pan profesor spolu se členy Učené společnosti ČR, navštívil v minulosti třeboňský archiv a ocenil naší péči o zachování archiválií i další práci archivářů. Těšíme se na další jeho návštěvu.
Za všechny zaměstnance Jihočeských archivů blahopřeje
Václav Rameš
Použit text:
„Historie má znovu jistou konjunkturu, ve světě i u nás, to znamená, že doba je nasycována nadbytkem problémů. Předpokládat, co se stane, jaké záře a stíny bude mít budoucí čas, historie samozřejmě neumí, bez pohledu zpět se však o příštím nedá ani uvažovat. Rodíme se právě i do historie. Ztráta úcty a pozornosti k minulosti bývá vlastností davů, s nimiž se pak snadněji a povolněji nakládá.“
Robert Kvaček
(z posledního publikovaného textu)
Ve věku 91 let zemřel v noci na sobotu historik Robert Kvaček. ČTK to sdělila Jana Čechurová z oddělení moderních a soudobých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kvaček patřil k největším osobnostem poválečné české historické vědy, těšil se respektu i mezi experty v zahraničí. Byl oblíbeným vysokoškolským pedagogem. Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století.
Rodák z Dvorců u Jičína vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Už za studií působil Kvaček jako asistent na Husově Ústavu československých dějin, po promoci se zapojil do vědecké práce. V roce 1967 byl na Univerzitě Karlově jmenován docentem. Pedagogicky působil i na dalších českých vysokých školách (Technická univerzita v Liberci, DAMU, FAMU) a pořádal přednášky pro veřejnost.
Jeho publikační činnost mu vynesla několikanásobné ocenění Cenou Egona Erwina Kische za literaturu faktu. V době normalizace nesměl přednášet dějiny 20. století a i tato okolnost podle pamětníků vedla k prohloubení Kvačkova zájmu o 19. století. Titul univerzitního profesora mohl získat až po převratu. Napsal například knihy Causa Emil Hácha, Generál Alois Eliáš, Obžalována je vláda či Poslední den.
V roce 2021 mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství. V roce 2014 získal medaili Za zásluhy o rozvoj vědy od Učené společnosti ČR. Tehdy ČTK řekl, že za svůj největší úspěch považuje spíše svou pedagogickou činnost.
Měl jsem štěstí, že jsem navštěvoval přednášky a semináře pana Roberta Kvačka. Spolu s dalšími pronásledovanými lidmi, kteří byli trpěni na Karlově Univerzitě, nám přinášel pravdivou historii, velkou porci lidství a slušnosti. Byl to navíc noblesní člověk a rád se přiznávám k tomu, že jsem ho měl rád. Patřil k okruhu lidí, kteří mně formovali a jsem mu za to vděčen.
Čest jeho památce!
Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni
za všechny jihočeské archiváře a zaměstnance
Dne 04.04.2024 uspořádal Referát zahraničních vztahů a Pátrací služby Úřadu ČČK druhé setkání se svými spolupracovníky.
Prezident ČČK Marek Jukl a vedoucí Pátrací služby ČČK Olga Šiková poděkovali pracovníkům Archivu hl. města Prahy, Ministerstva obrany ČR, Ministerstva vnitra ČR, Národního archivu, Policie ČR - Služby cizinecké policie, Státního oblastního archivu Litoměřice, Státního oblastního archivu Praha, Státního oblastního archivu Třeboň, Státního okresního archivu Litoměřice, Státního okresního archivu Teplice a Zemského archivu Opava za spolupráci a podporu pro vykonávání pátrací služby v praxi, zároveň však také za porozumění a pochopení pro humanitární cíle a úkoly pátrací služby vyplývajících ze Ženevských konvencí.
Byli jsme seznámeni s historií a strukturou pátrací služby, a to jak v mezinárodním, tak v českém kontextu. Současně byly prezentovány ukázky případů, kterými se Pátrací služba ČČK zabývá.
Odpoledne pak pracovníci ČČK a spolupracovníci Pátrací služby ČČK strávili společně v zámku v Lánech, Muzeu Alice Masarykové a ČČK a Muzeu T. G. Masaryka.
V rámci celodenní akce jsme si vyměnili řadu praktických zkušeností a podnětů z oborů našich činností.
Zároveň tlumočíme velké poděkování všem našim spolupracovníkům, za jejich přínos v této činnosti.
Markéta Hrdličková, Václav Rameš
Letos 19. února uplyne 150 let od narození Josefa Šusty. Narodil se v roce 1874 v Třeboni na náměstí v čp. 90 jako čtvrté dítě z osmi sourozenců řediteli schwarzenberského velkostatku Josefu Šustovi a jeho manželce Karolíně rozené Körnerové. Otec Karolíny, Václav Körner, byl majitelem domu na náměstí, kde měl obchod s potravinami a železářskými potřebami. Šustovi v té době bydleli na zámku. Krátce v úřednickém domě čp. 111 a později v tzv. Ruthardově domě na rohu zámku s okny do náměstí, kde je deska věnovaná památce našeho předního historika.
Josef Šusta prožil dětství a mládí v Třeboni. V roce 1887 ukončil studium na zdejším nižším gymnáziu. Pokračoval na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích, kde maturoval v roce 1891. Pak studoval historii na filozofické fakultě Karlovy univerzity, která byla tehdy ještě v Klementinu. V knize vzpomínek na studentská léta připomíná své vysokoškolské pedagogy Emlera, Rezka a zejména Jaroslava Golla. V roce 1893 přestoupil po doporučení třeboňského archiváře Františka Mareše na vídeňský Ústav pro rakouský dějezpyt. Po studijních pobytech v Itálii ukončil studium doktorátem na Karlově univerzitě, kde pak působil jako pedagog. V roce 1910 byl jmenován profesorem všeobecných dějin. V roce 1916 se stal děkanem filozofické fakulty UK. V letech 1920 – 1921 byl v pořadí druhým československým ministrem školství a národní osvěty. V letech 1939 – 1945 byl prezidentem České akademie věd a umění.
Dílo historika Josefa Šusty je obdivuhodné. Věnoval se jak dějinám světovým, tak českým, zejména v období středověku. Pro studenty gymnázií připravil učebnici dějepisu. Šusta byl také spisovatelem. Jeho vzpomínky na dětství a mladá „léta učňovská a vandrovní“ jsou poutavým čtením nejen pro ty, co mají rádi Třeboň, ale i Prahu Vídeň a Řím, kde své mládí prožil a získával první životní zkušenosti.
V květnu 1945 se rozhodl dobrovolně rozloučit se životem ve vlnách řeky Vltavy v Praze.
Jiřina Psíková
Pro TS 2023/2
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé,
chtěl bych Vám všem z celého srdce popřát co nejkrásnější prožití vánočních svátků a hodně štěstí, zdraví a spokojenosti v roce příštím. Rok letošní, který máme již skoro za sebou, nebyl pro archivy, spisovny, archiváře i pracovníky spisoven právě snadným. Byl plný všemožných překvapení, komplikací, nástrah i složitých rozhodnutí. Zvládli jsme jej však se ctí. Zároveň to byl rok v mnoha ohledech úspěšný a plodný, protože řadu složitých úkolů se podařilo dokončit, mnohé, léta odsouvané problémy jsme naopak odvážně otevřeli. Věřím, že příští rok, do kterého sice vstupujeme početně i ekonomicky oslabení, zvládneme opět dobře a s elegancí sobě vlastní. A protože jsme si vědomi, že máme to nejlepší povolání, jaké se nabízí, a zřetelně vnímáme axiom našeho údělu, to je propojovat minulost s přítomností a budoucností, tak se nemáme čeho bát. Bez nás, archivářů, by byl svět pustý a plochý. Těšme se z toho.
Vše dobré do nového roku!
vrchní ministerský rada
PhDr. Daniel Doležal, Ph.D.
ředitel odboru archivní správy a spisové služby MV
Vážené kolegyně, kolegové a přátelé jihočeských archivů.
Přejměte ode mě přání všeho dobrého po celý rok 2024
Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje smutnou zprávu.
Karel Schwarzenberg (1937 - 2023) (pametnaroda.cz)
Převzato s povolením: Paměť národa (pametnaroda.cz)
Pozvánka na MDA ke stažení ZDE