V pátek 7. června 2019 umožnil Státní oblastní archiv v Třeboni nahlédnout do vybraných, historicky cenných fondů: Rodinný archiv Schwarzenbergů - sbírka tištěných map a Sbírky map správy buquoyjských statků. Jak lze již podle názvu fondů vytušit, byla naše expozice tentokrát zaměřena na staré mapy a vyobrazení významných měst Evropy. Jednodenní výstava se konala v rámci Mezinárodního dne archivu a proběhla od 8 do 18 hodin v archivním sále bývalého třeboňského kláštera. Počet návštěvníků výstavy byl 140 osob, jednotlivci a dvě třídy studentů třeboňského gymnázia. S nadsázkou můžeme říci, že jsme všechny zájemce, prostřednictvím mapového listu pozvali na historický výlet do evropských metropolí…jako například Paříže roku 1797, Petrohradu roku 1710, Říma Léta Páně 1773, Vídně 1770, Prahy 1755, Moskvy 1812 a dalších. Věříme, že se cestování časem našim návštěvníkům líbilo a bylo pro ně poučné a zajímavé.

Rodinný archiv Schwarzenbergů - sbírka tištěných map. Tato sbírka vznikala postupně shromážděním map a plánů, které příslušníci schwarzenbergského rodu potřebovali při cestování, například při výkonu státních služeb /maršál Karel Schwarzenberg byl rakouský velvyslanec v Petrohradě i v Paříži/ či pro zábavu. Tyto mapy a plány umožňovaly orientovat se v cizích zemích a městech. Mapy se časem stávaly neaktuálními a byly proto přesunuty do rodinného archivu. Některé mapy byly též zakoupeny v antikvariátech, jako historické artefakty. Sbírka v dnešní době obsahuje více než 14 600 listů map /jako list se počítají i jednotlivé části map rozdělených pro svou velikost a listy v atlasech/, které pocházejí od poloviny 17. až do první poloviny 20 století. https://digi.ceskearchivy.cz/1578/63

Sbírka map správy buquoyjských statků. Samotnou sbírku map, která v minulosti patřila šlechtickému rodu Buquoyů, založil Jan Nepomuk Buquoy. Jeho následovníci a majitelé rodového jmění pokračovali v rozšiřování mapové sbírky. https://digi.ceskearchivy.cz/21200001001368

Na realizaci výstavy spolupracovali: archivní odbor, oddělení pro zpřístupňování a evidenci NAD, oddělení ochrany a péče o NAD, oddělení digitalizace.

Mgr. Marie Kalátová

Vážení badatelé, 

Biskupství českobudějovické nám zaslalo úpravu pravidel pro nahlížení do archiválií, které jsou v jeho vlastnictví. 

Věnujte prosím pozornost sdělení v příloze

 

 

Zástupci třeboňského archivu se dne 8. listopadu zúčastnili odborného workshopu, který proběhl v prostorách kláštera v Teplé. Setkání uspořádal Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni, Státním oblastním archivem v Plzni, Generálním ředitelstvím bavorských státních archivů a univerzitou v Erlangenu-Norimberku. Program celé akce byl zaměřen na možnosti pokročilého využívaní digitalizátů historických pramenů badatelskou veřejností. Kolega Martin Hankovec zde prezentoval třeboňský DigiArchiv jako efektivní nástroj pro online studium archiválií.

Státní oblastní achiv v Třeboni ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze měl tu čest ve dnech 24. a 25. října 2018 přivítat účastníky již tradičního Semináře k dějinám Židů v Čechách. Bohatý program přinesl zajímavé příspěvky na různá témata – fungování židovských náboženských obcí a korporací od 2. poloviny 19. století a jejich emancipace v rámci kodifikace právního postavení, osudy jednotlivých židovských rodin v jižních, středních a západních Čechách, výzkumy a rekonstrukce židovských hřbitovů (např. v Rožmberku nad Vltavou, v Mladé Vožici, Třeboni, Vodňanech), židovští uprchlíci z Haliče na Domažlicku nebo osudy zrakově postižených židovských vězňů v Terezíně.

Byly představeny také výsledky rozsáhlých výzkumů v oblasti filologické, např. prolínání majoritních jazyků v hebrejské epigrafice venkovských hřbitovů českého pohraničí 17.- 19. století; v oblasti literární – (ne)známé osudy spisovatele Jiřího Weila nebo k osobnosti spisovatele Moritze Reicha z Rokytnice v Orlických horách, či projevy antisemitismu v  běžné literární a později novinové produkci od středověku po současnost; i z pohledů poválečných dějin – českoslovenští Židé jako oběti represe v SSSR.

 V archivním bloku referátů zazněl zajímavý příspěvek k výzkumu pečetí židovských obchodníků či byly představeny zajímavé a stranou badatelského zájmu stojící fondy obsahující potřebné dokumenty k výzkumu židovské problematiky (Národní správa majetkových podstat-obvodová úřadovna Tábor či Německá osidlovací společnost).   

Téměř 50 účastníků a posluchačů ocenilo milou atmosféru, setkání kolegů z typově skutečně různých institucí zabývajících se studiem této problematiky a výborně sestavený program. Doufejme, že se na jihu Čech nesetkáváme poprvé.

Za organizátory: Mgr. Vlastimila Hamáčková (Židovské muzeum Praha) a PaedDr. Laděna Plucarová (Státní oblastní archiv v Třeboni)

Krása barokního světa v knižní grafice ve Vyšším Brodě

O expozici na téma barokní knihy a barokní knižní grafiky obohatilo letošní prohlídkovou trasu Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě. Jedná se o ručně kolorované mědirytiny, které jsou představeny v prostředí velkolepé barokní knihovny a vznikly v 17. a 18. století. Faksimile byly vyrobeny v laboratořích SOA v Třeboni. Projekt vznikl za podpory Jihočeského kraje a Státního oblastního archivu v Třeboni a kurátorkami výstavy jsou Anežka Holasová, historička umění, a Lucie Ó Súilleabháin Špalková, restaurátorka knižní vazby, která úzce spolupracuje s naším oddělením ochrany a péče o národní archivní dědictví v Třeboni.

Vernisáž se konala 28.6. 2018 i za účasti zaměstnanců SOA v Třeboni a představitelů Jihočeského kraje.

Výstava je ve vyšebrodském klášteře k vidění denně mimo neděle od 9:30 do 16:30 hodin.

Text: Václav Rameš

Foto: Jan Lebeda, Stanislav Musil

Dne 26. června 2018 navštívila Státní oblastní archiv v Třeboni delegace archivářů z Čínské lidové republiky, složená ze zástupců vedení archivů z čínské provincie Jiangsu. Kolegové se v našem archivu zastavili v rámci pracovní cesty po zemích střední Evropy. Vedle České republiky navštíví další instituce na Slovensku, Maďarsku a v Rakousku. Pracovní setkání se neslo v duchu vzájemného předávání zkušeností v oboru archivnictví. Hosté se živě zajímali o prostředí a činnost archivu. Jejich otázky směřovaly také k problematice uchovávání a ochrany archiválií. Ocenili prohlídku restaurátorských ateliérů, kde se mohli seznámit s prací konzervátorek a knihařek. Se zájmem si vyslechli odborný komentář k vystaveným dokumentům, kterým se kolegyně aktuálně věnují. Velký dojem na ně udělala prohlídka historických depozitářů na zámku. Obdivovali autenticitu prostředí i prezentované originály archiválií.  Zejména stáří a historická hodnota archiválií se setkala s nelíčeným zájmem neboť v domácím prostředí pečují převážně o moderní archivní dokumenty. Vhled do archivnictví  tak vzdálené země jako je Čína, navíc kolébky papíru vůbec, bylo pro třeboňské archiváře příjemným a netradičním zážitkem.

Foto: Štěpán Kárásek