Adolf Kalný
Adolf Kalný, prom. hist. se narodil 16. června 1928 v Třeboni. Svůj život spojil s archivní prací již v roce 1955, kdy začal pracovat jako vedoucí Okresního archivu v Třeboni. Ovšem záhy (1. 5. 1956) přešel do tehdejšího Státního archivu v Třeboni, kde setrval až do svého penzionování (31.12 1997). Nejprve zde začal zpracovávat dosud málo prostudované a zpřístupněné buquoyské fondy. Při této náročné práci dokázal dálkově vystudovat archivnictví na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (1963). Postupem času se stával A. Kalný jedním z předních odborníků třeboňského archivu, a proto bylo jen logické, že v roce 1971 nastoupil na místo vedoucího II. oddělení SOA v Třeboni. Množství vykonané práce, kterou A. Kalný zvládl, svědčí o tom, že se mu podařilo účinně sladit vlastní archivní práci s činností vedoucího. Jeho zásluhy spočívají předně ve vypracování celé řady precizních inventářů buquoyských statků a ústřední správy. Pro A. Kalného je příznačná snaha o neustálé zdokonalování dříve zpracovaných pomůcek a hledání stále optimálnějších a vhodnějších míst k ukládání archivních fondů v rámci stávajících a mnohdy ne zcela vyhovujících prostor.
Bohatou publikační činnost zahájil A. Kalný v roce 1959 fundovaným textem o buquoyských a jiných fondech, který byl zařazen do 4. svazku Průvodce po fondech Státního archivu v Třeboni. Jako vedoucí redaktor dovedl k vydání velice ceněný Soupis urbářů jihočeských archivů (1975) a pod jeho redakcí také vznikl ve své době moderní Soupis fondů a sbírek SOA v Třeboni (1982).
Velmi významná je spolupráce A. Kalného na edičních podnicích jako například Documenta bohemica bellum tricennale ilustrantia - 2., 3., 4. a 6. svazek (1972-1978), Prameny k nevolnickému povstání 1680 (1975), Soupis česky psaných listin a listů do roku 1526 (1975) aj. Soupis jeho vědeckých prací je shromážděn ve sborníku AT 1971, 1973, 1982, 1991 a 2001. Vedle ediční a soupisové činnosti je třeba upozornit na některé zásadní práce. Především se jedná o studii K možnostem dodatečné skartace ve schwarzenberských archivních fondech (1982), Provenienční princip v činnosti třeboňského archivu (1988), Zpracování obrazových dokumentů v třeboňském archivu (1986), Židovská obec v Rožmberku nad Vltavou (1987), Mapy a plány třeboňského panství a velkostatku. Rozbor fondového souboru (1990), Soudní spis jako notářský instrument (1991). Adolf Kalný spolupracoval i na velkých projektech, jakými byly například Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1986) či Soupis pramenů k životu a dílu J. E. Purkyně (1987). Jako emeritní vedoucí archivář pak sestavil několikadílný inventář třeboňského fondu Historica, čímž tento unikátní archivní soubor přiblížil badatelské veřejnosti. Výsledky studia buquoyských fondů zpracoval ve studii Rodinný archiv Buquoyů (1993). Významným počinem pak bylo vydání Popravčí knihy pánů z Rožmberka (1993).
Velmi záslužnou byla také Kalného pedagogická činnost. Vedl několik let odborné semináře z pomocných věd historických a dějin správy na katedře historie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Adolf Kalný patří k těm archivářům, kteří vždy propagovali třeboňský archiv na veřejnosti a starali se o jeho dobré jméno. K tisku připravil soubor Jihočeské rybníky na starých mapách, prokazující ve stručné úpravě bohatství třeboňských fondů a soubor Myslivost a lovy ve starých vyobrazeních (1994). Nelze opomenout ani spolupráci s rozhlasem, televizí či filmem. Velmi úspěšný byl rozhlasový pořad Literární zastavení v třeboňském archivu, vysílaný v rámci cyklu Chuť domova na stanici Vltav a. Vedle množství populárně naučných studií o historii obcí a městeček jihočeského regionu přednesl Adolf Kalný nespočet přednášek z dějin rybníkářství, pivovarnictví či z historie rodné Třeboně.
Svými zkušenostmi se podílel i na rozvoji československého a později českého archivnictví. Pracoval v celé řadě resortních komisí, pracovních skupinách a metodických či poradních orgánech MV ČR.
Jméno Adolfa Kalného je v archivářské i historické obci všeobecně známo. Vybudoval si jej nesmírnou pracovitostí, bohatými archivními zkušenostmi a přehledem o regionálních i českých a evropských dějinách. Neobyčejný je také jeho záběr zájmů a to nejenom profesních, týkajících se odborné literatury, ale také knih s tématikou uměleckou i přírodovědnou.
