Podrobnosti
Zveřejněno: 6. 12. 2021

stopa

Během příprav na příspěvek týkající se doby, kdy velkostatek Pacov vlastnila Johana Eusebie Barbora hraběnka Caretto-Millesimo, a po ní řád bosých karmelitánů, jsem narazila na zajímavou, dalo by se říci až detektivní, stopu, která mě zavedla do Velkých Losin, k ženě, která na tomto panství spustila nechvalně známé čarodějnické procesy, o kterých řada z nás jistě již někdy slyšela, přinejmenším díky skvělému filmu Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice z roku 1969.

 

Kdo vlastně byla Angelika Sibyla hraběnka z Gall, někdy nepřesně označovaná jako hraběnka z Galle, která na konci 17. století dopustila, aby tolik nevinných žen, ale i mužů, skončilo na hranici?

 

Kdy se narodila, přesně nevíme. Byla dcerou Přemka (II.) z velkolosinské větve Žerotínů. Ten se narodil někdy před rokem 1599 a zemřel 24. ledna 1652. V roce 1617 se oženil s Annou Marií hraběnkou Šlikovou, která ale zemřela již v roce 1635. Z tohoto svazku se mimo Angeliku Sibylu, narodily ještě dcery Anna Sidonie, Anna Marie, Judita Kateřina a Uršula Žofie a tři synové, Jan Jáchym, Karel Jindřich a Přemek III. Jan Jáchym zemřel velmi mlád a dědici majetku se tak stali Karel Jindřich a Přemek III. V roce 1652 byli oba dva úředně vyzváni k přestoupení na katolickou víru, což však svorně odmítli a chystali se k odchodu do Slezska. Nakonec odešel pouze Karel Jindřich, který ve Slezsku zakoupil zámek Schön Jonsdorf (polsky Witostowice) u Vratislavi.

 

Přemek (III.) nakonec konvertoval ke katolicismu a tím pádem mu mohl zůstat veškerý moravský majetek. Byl pilným hospodářem, ale také krutým vládcem, za jehož vlády propuklo na losinském panství v roce 1659 povstání a tři hlavní vůdci byli popraveni. Zemřel náhle, dne 24. února 1673 na Velkých Losinách. V té době byli oba dva jeho synové a dědicové, Jan Jáchym (1667–1716) a Maxmilián František Antonín (1662–1706), ještě nezletilí a hledal se pro ně vhodný poručník, který by po dobu jejich nedospělosti spravoval losinské panství. Zájemců bylo několik, včetně bratra Přemka (III.), který však byl ve „vyhnanství“. Nakonec v tomto „souboji“ zvítězila výše zmíněná hraběnka Angelika Sibyla. Osobnost to byla bezesporu velmi zajímavá. Byla podle všeho velkou katoličkou, která však velmi pohrdala svými poddanými, se kterými neměla slitování. To ostatně dokazuje i ta skutečnost, že losinské panství řídila ze svého domu v Praze, kde díky svým třem manželstvím navázala nespočet společenských kontaktů a byla v centru veškerého dění. Není se tedy čemu divit, že když byl na Velké Losiny pozván nechvalně známý právník Jindřich Boblig z Edelstadtu, mohl si na panství dělat, co chtěl. Požehnání mu však k tomu dala samotná hraběnka.

 

Tyto procesy, které trvaly neuvěřitelných 15 let a při kterých zemřela nejméně stovka lidí, včetně šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera, probíhaly v letech 1678–1692 a zarazil je až samotný císař Leopold I. Angelika Sibyla zemřela o několik let později, v roce 1695 a ve správě majetku, na kterém se částečně podíleli již za jejího života, pokračovali její dva synovci – Jan Jáchym a Maxmilián František Antonín.

 

A nyní k té stopě, kterou jsem avizovala hned na začátku. Jedná se o dokument, respektive o výpis z desek zemských, z 28. března 1691, ve kterém je zaznamenán spor mezi proboštem Janem Hynkem Dlouhoveským z Dlouhé Vsi, děkanem kapituly chrámu sv. Víta na Pražském hradě Václavem Bílkem z Billenbergu a Angelikou Annou Sibylou hraběnkou Hrzánovou, rozenou Žerotínovou z jedné strany a Johanou Eusebií Barborou ovdovělou hraběnkou Caretto-Millesimo ze strany druhé. Předmětem sporu byla částka 20 000 zlatých, kterou nechal Johaně Eusebii Barboře připsat jako věno její nastávající manžel Karel Leopold hrabě Caretto-Millesimo. Vzhledem k tomu, že byl ale tento muž velký spekulant s nemovitostmi a majetky, skupoval kdejaké statky a spekuloval s nimi, dovedl rodinu téměř až na pokraj bankrotu. Caretto-millesimovské majetky byly uchráněny jen díky tomu, že byly součástí fideikomisu. Věřiteli se mu stala řada významných šlechticů té doby včetně jeho ženy. Karel Leopold zemřel v roce 1689, ale už za jeho života se rodina dostala pod sekvestraci a předmětem sporu, který je zmíněn výše, je neoprávněné vyplacení věna.

 

Když jsem hledala informace o jednotlivých aktérech, narazila jsem právě u Angeliky Sibyly na losinskou stopu Žerotínů, která mě zavedla do období čarodějnických procesů. Problém však byl, že Angelika Sibyla byla všude uváděna pouze jako hraběnka z Galle (správně z Gall), protože jejím druhým manželem byl William Walter hrabě Gall z Burgku, pán na Holsteině, který byl původem z irské šlechtické rodiny a vlastnil několik panství ve Slezsku. Právě z tohoto důvodu pro něho nemuselo být těžké, seznámit se s Angelikou Sibylou, protože pocházeli ze stejného prostředí. Prvním manželem Angeliky Sibyly, za kterého se provdala někdy před rokem 1652, byl Václav Jan hrabě Michna z Vacínova, který zemřel v roce 1667.

 

Hrabě Gall z Burgku opustil tento svět v roce 1680, což vysvětluje, že po celou dobu hraběnka Angelika Sibyla spravovala losinské majetky sama a nikde nevystupuje žádný manžel. Tím bychom mohli celou věc uzavřít, neosvětluje nám to ovšem, že ve výše zmíněném dokumentu vystupuje Angelika Sibyla jako hraběnka Hrzánová. Když jsem prošla rodokmen Žerotínů, protože ve výpisu z desek zemských je uvedena jako rozená Žerotínová, byla Angelika Sibyla hraběnka de Gall jedinou příslušnicí tohoto rodu, u které odpovídalo jméno i roky, kdy žila. Výpis je z roku 1691 a ona zemřela v roce 1695. Nikde ale nebyla zmíněna jako Hrzánová, vždy byla uvedena pouze pod jménem svého druhého manžela, popřípadě ovdovělá Michnová z Vacínova.

 

Tento detektivní rébus osvětlil až digitální archiv Zemského archivu v Opavě, za což patří kolegům velké díky. Na jejich stránkách, ve fondu Rodinný archiv Žerotínů, Bludov (1295) 1427–1947 je totiž pod inventárním číslem 281, sign. XII/7 položka, která nese název Vývoj žerotínského rodu od ruských knížat až k posledním potomkům (Genealogia nobilissimae ac celeberinae Zierotinianae prospapiae Russiae stemmato ducibus graphico ordine dedicata). Jedná se o velmi podrobný, i když špatně čitelný rodokmen, který je podle popisu velký 5,75 x 4,30 m a je zhruba ze 17. století. Zde je hraběnka napsaná jako Angelina Anna Sibyla (ostatně tak je uvedena i ve výpisu z desek zemských) a na posledním řádku u jejího jména je uveden její třetí manžel Herschan, tedy Hrzán z Harasova, kterého si podle všeho musela vzít někdy před rokem 1691, protože jako hraběnka Hrzánová je uvedena v dokumentu, ale minimálně deset let po smrti svého druhého manžela, hraběte z Gall, protože v době svého regenství spravovala losinské majetky sama. Sňatek se tedy uskutečnil pravděpodobně kolem roku 1690. Třetí manželství trvalo krátce, zhruba čtyři až pět let, protože již v roce 1695 hraběnka umírá. Možná právě tato krátká doba způsobila, že je známá spíš pod jménem svého druhého manžela. Děti podle všeho ani s jedním manželem neměla, právě proto se možná po svém druhém ovdovění ukázala jako vhodná poručnice svých dvou nezletilých synovců. To už je ale jiná historie. Pro nás je důležité, že se po delším pátrání dokázalo, že Angelina Anna Sibyla Hrzánová z Harasova, rozená Žerotínová, která vystupuje ve výpisu z desek zemských ve sporu s Johanou Eusebií Barborou Caretto-Millesimo, je stejná osoba, jako Angelika Sibyla hraběnka z Gall, nechvalně proslulá čarodějnickými procesy na losinském panství.

 

Hana Železná