Podrobnosti
Zveřejněno: 6. 4. 2021

Před vypuknutím druhé světové války proběhla v Československu dvě sčítání lidu, a to v roce 1921 a v roce 1930. První československé sčítání si badatelé mohou prohlédnout i na DigiArchivu SOA Třeboň. Některé obce mají ucelenou řadu i pro starší období od roku 1857 a i to je veřejnosti přístupné v digitalizované podobě.
Československá vláda plánovala provést třetí sčítání v roce 1940, ale poměry se mezitím zásadně změnily. Oběžník Ministerstva vnitra z 28. ledna 1939 k tomu sděluje: „ V důsledku územních změn a s nimi souvisejících změn v poměrech obyvatelstva nutno počítati s rozhodnutím vlády, aby třetí sčítání lidu, které by se […] mělo konati až v roce 1940, bylo provedeno podle daných možností v době co nejkratší […], proto je nezbytno započíti bezodkladně s přípravnými pracemi, a to v prvé řadě s revisí domovních čísel.“ Odpovědnost za splnění úkolu spočívala na bedrech starostů, kteří: „nechť se přesvědčí neprodleně, zda všechny budovy určené k obývání jsou opatřeny popisným číslem […] starosta obce oprávněn zaříditi na útraty majitele domu, čeho třeba, opomenul-li majitel dům očíslovati, číslo obnoviti nebo změniti, ač mu to bylo nařízeno.“
Domovní čísla měla mít i sezónní obydlí jako např. chaty, dále továrny a také provizorní a nouzová obydlí. Zvýšená pozornost při kontrole měla být věnována samotám, myslivnám, ale i cikánským domkům.
Bez čísla měly zůstat tzv. vedlejší budovy obytných stavení např. stáje a sýpky. Za: „zcela nepřípadné jest očíslovati kostely, kapličky, hasičská skladiště, věže […] leda že […] snad jsou také obývány.“
Okresní úřady po obdržení zmíněného oběžníku měly za úkol obeslat všechny obce ve svém obvodu a vyzvat je k provedení revize domovních čísel a následně se přesvědčit o řádném splnění úkolu. Od února do dubna 1939 jednotlivé obce podávaly písemná sdělení, jaká je situace na území jejich obce. Při kontrole v Okrouhlé Radouni při jedné z obhlídek byl nalezen „materiál vojenského převodu“, ačkoli: „bylo řádně vyhlášeno a upozorněno, aby každý odvedl veškeré součástky vojenského stejnokroje. Bylo zjištěno že vojín v záloze Konrád Hanslander, pěší pluk 29, po demobilizaci stejnokroj neodevzdal […] osobně jsem zjistil že stejnokroj jest uložen u Jana Zelenky řezníka v Okr. Radouni.“


V únoru 1940 rozeslal Ústřední statistický úřad v Praze metodické pokyny předběžného pracovního plánu, jak bude probíhat sčítání lidu, bytů a závodů. Sčítání bylo stanoveno na 28. května 1940. Majitelé bytů měli obdržet sčítací archy a živnostenské závody zvláštní dotazníky. Do této kategorie patřily např. advokátní kanceláře, lékařské ordinace aj. Svůj zvláštní dotazník měly i zemědělské závody s výměrou větší než 50 arů, které do dotazníku připočítávaly kultury, osevní plochy a hospodářská zvířata. Zvláštní dotazník zahradnický pak obdržely závody pěstující zeleninu, ovoce, květiny a okrasné keře, rostliny a stromy.
Metodika rovněž stanovuje úkoly sčítacího komisaře:
a) ještě před 18. květnem projíti svůj sčítací obvod, aby se s ním obeznámil a zjistil počet a druh tiskopisů, které má odevzdati stranám,
b) v době od 18. – 23. května rozděliti po domech tiskopisy pro všechna sčítání,
c) v době od 28.–31. května prováděti vlastní sčítání, tj. sbírati vyplněné tiskopisy,
d) přesvědčiti se, zda-li jsou ve všech bodech řádně vyplněny,
e) sčítací listiny očíslovati a sestaviti o sčítání lidu přehled svého sčítacího obvodu,
f) sebrány materiál složiti a nejpozději dne 5. června odevzdati osobně revisorovi.
Úkoly sčítací revizora byly následující:
a) dozírati na správnost pracovního postupu sčítacích komisařů, býti jim nápomocen radou i skutkem, rozhodovati sporné případy,
b) z přehledů sčítacích komisařů sestaviti přehled za celou obec, pokud jde o sčítání lidu, a
c) sestaviti z dotazníků zemědělských závodů přehled o použití půdy rovněž za celou obec,
d) odevzdati celý operát obecnímu úřadu té obce, ze které materiál pochází.
Do obou funkcí měly být vybírány osoby bezúhonné a starší 21 let. Osoby mající domovské právo na území Protektorátu a takové, u nichž byla záruka splnění úkolu správně, přesně a nestranně a samozřejmě znalé jak českého, tak německého jazyka na požadované úrovni.
Úkolem jednotlivých obcí bylo takové kandidáty najít, sepsat a definitivní seznamy odevzdat do 2. května. Ke stejnému datu měly být stanoveny i počty sčítacích obvodů.
Soudní okres Jindřichův Hradec čítal 22 obcí, bylo vytvořeno 86 sčítacích obvodů a stanoven stejný počet sčítacích komisařů, z nichž 9 bylo německé národnosti. Mezi sčítacími revizory bylo 16 osob české a 2 osoby německé národnosti.
Jednotlivé úřady a instituce ve městech i obcích měly vybrat vhodné kandidáty. Jednalo se o muže narozené v rozmezí let 1864 až 1919 a šlo o muže různých pracovních zaměření. Mezi kandidáty byl např. i Ladislav Kubeš, ředitel chlapecké měšťanské školy v Jindřichově Hradci, kterého později nacisté zatkli, uvěznili a 25. února 1942 zavraždili v Osvětimi. Některé z úřadů své původně navržené kandidáty odvolali z důvodu jejich nepostradatelnosti v úřadě jako např. Katastrální měřičský úřad v Jindřichově Hradci.
Z počtu 49 navržených kandidátů pro Jindřichův Hradec bylo vybráno 18 sčítacích komisařů české národnosti a 8 národnosti německé, 3 sčítací revizoři byli národnosti české a 2 německé. Mezi vybranými osobami byl i Rudolf Regentík, štábní kapitán v. v., člen Sokola, přívrženec skautingu, a na druhé straně velmi agilní a pronacisticky smýšlející ředitel školy Antonín Böhm, jehož kariéra strmě stoupala a který se stal i vládním komisařem města nad Vajgarem. Ve své funkci působil od 9. června 1940 do 3. srpna 1942, kdy byl odvolán pro údajně malou razantnost při prosazování „německé věci“. Tento prý málo razantní muž stál mimo jiné za rozbitím pomníků upomínajících na prvorepublikové období a legionáře, jejichž suť posloužila jako štěrk do silnic, prosazoval německý jazyk ve všech oblastech života a nemálo se zasloužil i o přeložení místního gymnázia do Soběslavi aj.
Ústřední statistický úřad v Praze vydal 22. února 1940 směrnice, které měly sjednotit postupy v jednotlivých sčítacích obvodech. Kvůli zjištění časové dotace potřebné k vyplnění jednotlivých dotazníků, proběhlo zkušební vyplňování a bylo zjištěno, že: „revisí, popř. vyplněním sčítacích listin stráví komisař průměrně:
u bytové strany, která nepodléhá sčítání závodů, tj. zejména v úřednické nebo dělnické domácnosti, která nehospodaří na půdě a kde se tedy vyplňuje pouze sčítací arch … 15 minut
u malého zemědělce, který hospodaří na výměře menší než 50 arů … a vyplňuje pouze sčítací arch s oddílem D o hospodaření na půdě … 20 minut
u většího zemědělce, který hospodaří…. a vyplňuje kromě sčítacího archu také zemědělský dotazník … 45 minut
u většího zemědělce, který pěstuje mimo jiné též zeleninu na prodej, a tudíž vyplňuje sčítací arch, zemědělský dotazník a také dotazník zahradnický … 70 minut
u většího zemědělce, který provozuje ještě jinou živnost a vyplňuje sčítací arch, zemědělský dotazník i živnostenský dotazník … 70 minut
v živnostenské provozovně, kde se vyplňuje jen živnostenský dotazník … 60 minut
Řešila se i otázka, jak dlouho a v jakém rozsahu v průměru zabere sbírání sčítacích listin. Při stanovené osmihodinové pracovní době v počtu pěti pracovních dní se dospělo k následujícímu závěru: „… že v době k tomu určené může jeden sčítací komisař provésti sčítání ve městech asi u 105 sčítacích stran … na zemědělském venkově asi u 50 sčítaných stran. Jelikož jedna bytová strana čítá průměrně čtyři osoby, připadal by ve městech jeden sčítací komisař přibližně na 420 obyvatelů, na zemědělském venkově asi na 200 obyvatelů.“
Rozsáhlé a důkladné přípravy byly ukončeny oběžníkem Ministerstva vnitra z 22. dubna 1944 konstatováním: „…Se zřetelem k tomu, že sčítání lidu, bytů a závodů bylo odloženo, buďtež všechny příslušné přípravné práce až na další zastaveny.“
Další sčítání, tentokrát již opět v Československé republice, bylo provedeno až v roce 1950.

Marta Leblová