Budově českobudějovického archivu je už čtvrt století
- Podrobnosti
- Kategorie: Státní okresní archiv České Budějovice
- Zveřejněno: 8. 9. 2022
- Autor: Matěj Hlavička
Zdá se být skoro neuvěřitelné, že budova archivu v Českých Budějovicích slouží potřebám archivu, archivářů i badatelů již 25 let. Právě nyní, v září roku 2022, uplyne čtvrt století od jejího otevření pro veřejnost. Cesta k její realizaci nebyla jednoduchá, ale jak se říká – konec dobrý, všechno dobré.
Českobudějovický okresní archiv působil na konci 80. let 20. století v nevyhovujících podmínkách. Centrála v přízemí budovy radnice i další depozitáře na území města a v poměrně vzdálených vsích Pěčíně a Litoradlicích byly plné, k dispozici nebyly žádné další prostory pro přebírání archiválií, které tak musely zůstávat uložené u původců, kde hrozilo jejich zničení. Vlhké prostředí, výskyt plísní a dřevomorky, omezená kapacita badatelny a s tím spojené ztížené podmínky pro předkládání archiválií ke studiu, a konečně i vyhlášení zákazu vstupu do jednoho z depozitářů kvůli nebezpečí zřícení stropů, to vše bylo každodenní realitou, s níž se museli archiváři potýkat. Situace se začala obracet k lepšímu poté, co se v roce 1992 podařilo zahrnout českobudějovický okresní archiv do usnesení vlády ČR o řešení prostorových podmínek některých českých archivů. Bylo zřejmé, že stav archivu je zoufalý a zřizovatel – českobudějovický okresní úřad – přistoupil na myšlenku komplexního řešení, spočívajícího ve výstavbě účelové archivní budovy. Začalo složité hledání vhodného pozemku. Bylo vytipováno několik lokalit, žádná však nebyla pro potřeby archivu vhodná. Až když se okresní úřad přestěhoval do budovy po krajském výboru KSČ v Mánesově ulici a na Rudolfovské třídě se tím uvolnil poměrně rozsáhlý areál rovněž přemístěných garáží a autoprovozu, padlo rozhodnutí postavit archiv právě zde, na místě dvou starých domů s čp. 38 a 40, po jejichž demolici vznikla poměrně rozsáhlá plocha o rozměrech přibližně 40 x 80 metrů.
Samotná stavba archivní budovy probíhala velmi rychle, od března 1995 do prosince 1996. Od předání pozemku stavební firmě až po kolaudaci tak uběhlo jen 21 měsíců, během nichž bylo nutné provést demolici všech stávajících objektů, vyhloubit prostor pro masivní základovou desku, vystavět nad ní pětipodlažní konstrukci s potřebnou nosností podlah a konečně vybavit budovu moderními technologiemi, které po nezbytných modernizacích spolehlivě fungují dodnes. Projekt na stavbu archivu vznikl v českobudějovickém projekčním ateliéru A1 a jeho hlavním autorem byl Ing. arch. Karel Zuska. Realizaci pak provedla akciová společnost Vodní stavby Bohemia, divize České Budějovice.
Již při přípravě stavby se k myšlence výstavby velké účelové archivní budovy v Českých Budějovicích připojil i Státní oblastní archiv v Třeboni. Došlo k uzavření dohody o společném financování stavby a o jejím následném společném užívání. To umožnilo plně využít kapacitu pozemku a vybudovat na něm depozitární prostory pro uložení 20 kilometrů archiválií. Oba archivy tak získaly nejen dostatek místa pro uložení archivního materiálu, ale i rezervu pro budoucí roky. V nové budově našly své zázemí také specializované provozy – restaurátorská, knihařská a fotografická dílna, sloužící pro opravy a digitalizaci archiválií. Veřejnost má už čtvrt století možnost využívat kromě archivní badatelny také výstavní a přednáškový sál.
V březnu 1997 začalo pro českobudějovický okresní archiv náročné stěhování archiválií ze všech stávajících depozitářů do nových prostor. Postupně bylo možné převzít také poměrně velké objemy archiválií uložených do té doby u původců a zajistit tak jejich bezpečné archivní uložení. Po nezbytném utřídění a kontrole nastěhovaných archiválií a po ověření jejich úspěšné adaptace na nové ukládací podmínky bylo možné v září 1997, tedy právě před 25 lety, otevřít budovu archivu veřejnosti a opět přivítat první nedočkavé badatele, tentokrát již v nové archivní badatelně.
PhDr. Vlastimil Kolda, Státní oblastní archiv v Třeboni
