Mezinárodní den žen
- Podrobnosti
- Kategorie: bez kategorie
- Zveřejněno: 8. 3. 2023
"Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil,
je žena a růže."
(Dante Alighieri, italský básník 1265 - 1321)
Přeji krásný Mezinárodní den žen.
Václav Rameš
představuje organizační složku státu příslušející k resortu ministerstva vnitra. Uchovává písemné dědictví pro přítomnost i budoucnost a disponuje nepřeberným materiálem kulturně-historického významu.
Od roku 2002 tvoří strukturu centrála a oddělení v Třeboni, v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a Jindřichově Hradci a státní okresní archivy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.
Sloučením všech těchto pracovišť do jediného subjektu vznikla rozsáhlá jihočeská archivní síť.
"Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil,
je žena a růže."
(Dante Alighieri, italský básník 1265 - 1321)
Přeji krásný Mezinárodní den žen.
Václav Rameš
Známe je všichni. Každý týden je nacházíme v poštovních schránkách, útočí na nás z novin, televize i ze všech dalších médií, neobejde se bez nich internet, ani sociální sítě. Řeč je o reklamách a zejména o dnes prakticky všudypřítomných reklamních letácích všeho druhu, které mnozí sice vnímáme jako nutné zlo, příznačné pro naši současnost, ale přesto jimi listujeme a mnozí se právě teď v čase strmě rostoucích cen podle nich i řídíme. Ale reklamní letáky nejsou ničím novým. Byly tu už za časů našich prababiček a už před více než sto lety lákaly na všemožné slevové akce, vánoční či letní výprodeje nebo množstevně výhodné nákupy typu dva v ceně jednoho. Nebyly sice tak barevné a nabízené zboží v nich nebylo prezentováno na líbivých fotografiích, ale jejich účel byl stejný – přimět zákazníka ke koupi, neboť právě teď je pro ni ta nejlepší doba. Posuďte sami z přiloženého výběru prvorepublikových reklamních letáků českobudějovických obchodníků (z archivního fondu Městský policejní úřad České Budějovice), zda i Vy byste se jimi nechali nalákat.
Vlastimil Kolda
Qui me scribebat, Crux de Telcz nomen habebat. Qui penstat quanto constat scriptura labore, scriptorem tanto maiori tractat honore. (Kdo mě opsal, jmenoval se Kříž z Telče. Kdo zváží, kolik práce opisování představuje, o to více si váží písaře.)
Výstava představuje středověké rukopisy, které prošly rukama jediného velmi aktivního písaře, Kříže z Telče (narozen 24. 12. 1434 v Telči, zemřel 25. 3. 1504 v Třeboni, podepisoval se Crux de Telcz).
Základy latiny získal na škole v Telči, vystudoval Univerzitu v Praze. Byl postupně učitelem, vikářem u sv. Víta v Praze, kanovníkem vyšehradským a později knězem řádu augustiniánů. Na kněze byl vysvěcen r. 1463. Jeho zásluhou zůstala zachována mnohá písemná památka staročeského písemnictví. Opsal nebo opatřil poznámkami celkem více než 25000 stran s různorodými texty. Nejedná se jen o bohatě iluminované kodexy ze vzácného pergamenu, ale často o zběžně psané, neúhledné či dokonce „ošklivé“ papírové svazky. Jde o vzácnou sbírku, která poskytuje jedinečné svědectví o středověkém myšlení a kultuře. Díky němu se zachovala staročeská milostná poezie, Husovy spisy, slověnický Misál z r. 1398, druhý díl bible zvané Litoměřicko-třeboňská, sepsané česky Matějem z Prahy, lidové popěvky, latinské písně, medicínská pojednání, zprávy historické, astronomická pojednání, právní předpisy i rady hospodářské. Autor, sběratel a písař Kříž byl skutečný grafoman a jeho písmo není snadno čitelné. Velkou část svého života prožil v třeboňském klášteře, kde nakonec i zemřel. Má zde zasazenu i pamětní desku s nápisem: "Zde Bohu a vědě život zasvětil Oldřich Kříž z Telče. + 25. III. 1504." Jeden z panelů na výstavě vysvětluje nesprávnou interpretaci připojení jména Oldřich.
Kromě více než dvaceti rukopisů, v nichž se objevuje Křížova ruka, si na výstavě budete moci prohlédnout také další digitalizované rukopisy, přečíst řadu krátkých textů z Křížových rukopisů, pustit krátký film, či vylosovat lístek s Křížovým moudrem. Velice vydařenou výstavu rukopisů Kříže z Telče, kterou se studenty FF UK připravila Lucie Doležalová, je možné si prohlédnout v Klementinu do 19. března 2023.
Marie Kalátová
Zdroje:
1504, Záznam o úmrtí Kříže z Telče: https://digi.ceskearchivy.cz/622982/1
https://www.kosmas.cz/knihy/272092/kriz-z-telce-1434-1504/
umístnění pamětní desky v Třeboni: https://goo.gl/maps/L12bCjipvwN4rkP48
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje bolestnou zprávu,
v pondělí 30. ledna 2023 nás náhle opustila
paní PhDr. Sylvína Řeřichová
Prosím všechny, kdož jste jí znali, o tichou vzpomínku.
Čest její památce!
Václav Rameš
Jihlavský ježek ukrytý v papíru je název výstavy, která je věnovaná filigránům, historii jihlavské papírny ve Starých Horách a papírnickým rodům Freyových a Hellerových. Výstavu připravila restaurátorka Státního okresního archivu Jihlava Ing. Marie Benešová ve spolupráci s kolegy. Zástupci SOA v Třeboni byli poctěni pozvánkou pořádajícího archivu a společně s kolegyněmi z brněnského, pelhřimovského, kroměřížského a mikulovského oddělení ochrany archiválií vyslechli odborný a s nadšením podaný autorský výklad.
Jádrem celé výstavy byla ukázka překreslených filigránů z jihlavských papírů, které se dochovaly v tamním archivu, a nejen v něm. Ježci jsou zobrazováni samotní, s šestilistým květem nebo ve čtvrceném erbu spolu s českým lvem. Na výstavě byly k vidění ukázky historických a novodobých papírů s filigrány včetně ukázky uměleckého filigránu z papírny ve Fabrianu v Itálii. Filigrány sloužily jako obchodní značky, papírníci si tak označovali svoje výrobky.
Zaujala nás také vypracovaná evidence filigránů, které se autorka výstavy věnuje již delší dobu. Jak nám restaurátorka Marie Benešová sdělila, papíry s vodoznakem ježka byly v historii známkou kvality a měly věhlas nejen v českých zemích, ale i mimo ně. Také zdůraznila, že filigranologie je důležitá pomocná věda historická, která pomáhá datovat nedatované staré písemnosti. Nechyběla ani praktická ukázka čerpání papíru (výroba ručního papíru) s vodoznakem ježka, kterou si pro nás „naše milá hostitelka“ připravila.
Děkujeme za inspirativní prohlídku této výstavy, která je prodloužena do 28.2.2023.
Anna Oupohová
https://www.jihlava.cz/msp/id_osnovy=161284&n=&p1=103529
Archivy představují pro mnoho jedinců místo, které ukrývá nejedno tajemství, které lze odhalit až studiem písemností. Díky nim je možné objasnit „záhady“ minulosti. Často se za těmito představami skrývají i romantické touhy po nálezu pokladu uloženého v minulosti v lese, nebo naopak na nějakém místě – zřícenině, starém hradu. Archiváři ví, že listiny, knihy a spisy ukrývají „svá“ tajemství vzešlá z úředních jednání, která ale málokdy zmiňují domnělé cesty za poklady.
Dva dokumenty, které si zde představíme, ovšem výše řečené trochu relativizují. Odráží totiž jistá tajemství, kterým nerozuměli již lidé na konci 19. století, nebo naopak autoři dokumentu chtěli na „ukrytý“ poklad upozornit do budoucnosti.
Strana 9 z 23
„Historie má znovu jistou konjunkturu, ve světě i u nás, to znamená, že doba je nasycována nadbytkem problémů. Předpokládat, co se stane, jaké záře a stíny bude mít budoucí čas, historie samozřejmě neumí, bez pohledu zpět se však o příštím nedá ani uvažovat. Rodíme se právě i do historie. Ztráta úcty a pozornosti k minulosti bývá vlastností davů, s nimiž se pak snadněji a povolněji nakládá.“
Robert Kvaček
(z posledního publikovaného textu)
Ve věku 91 let zemřel v noci na sobotu historik Robert Kvaček. ČTK to sdělila Jana Čechurová z oddělení moderních a soudobých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kvaček patřil k největším osobnostem poválečné české historické vědy, těšil se respektu i mezi experty v zahraničí. Byl oblíbeným vysokoškolským pedagogem. Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století.
Rodák z Dvorců u Jičína vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Už za studií působil Kvaček jako asistent na Husově Ústavu československých dějin, po promoci se zapojil do vědecké práce. V roce 1967 byl na Univerzitě Karlově jmenován docentem. Pedagogicky působil i na dalších českých vysokých školách (Technická univerzita v Liberci, DAMU, FAMU) a pořádal přednášky pro veřejnost.
Jeho publikační činnost mu vynesla několikanásobné ocenění Cenou Egona Erwina Kische za literaturu faktu. V době normalizace nesměl přednášet dějiny 20. století a i tato okolnost podle pamětníků vedla k prohloubení Kvačkova zájmu o 19. století. Titul univerzitního profesora mohl získat až po převratu. Napsal například knihy Causa Emil Hácha, Generál Alois Eliáš, Obžalována je vláda či Poslední den.
V roce 2021 mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství. V roce 2014 získal medaili Za zásluhy o rozvoj vědy od Učené společnosti ČR. Tehdy ČTK řekl, že za svůj největší úspěch považuje spíše svou pedagogickou činnost.
Měl jsem štěstí, že jsem navštěvoval přednášky a semináře pana Roberta Kvačka. Spolu s dalšími pronásledovanými lidmi, kteří byli trpěni na Karlově Univerzitě, nám přinášel pravdivou historii, velkou porci lidství a slušnosti. Byl to navíc noblesní člověk a rád se přiznávám k tomu, že jsem ho měl rád. Patřil k okruhu lidí, kteří mně formovali a jsem mu za to vděčen.
Čest jeho památce!
Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni
za všechny jihočeské archiváře a zaměstnance
Dne 04.04.2024 uspořádal Referát zahraničních vztahů a Pátrací služby Úřadu ČČK druhé setkání se svými spolupracovníky.
Prezident ČČK Marek Jukl a vedoucí Pátrací služby ČČK Olga Šiková poděkovali pracovníkům Archivu hl. města Prahy, Ministerstva obrany ČR, Ministerstva vnitra ČR, Národního archivu, Policie ČR - Služby cizinecké policie, Státního oblastního archivu Litoměřice, Státního oblastního archivu Praha, Státního oblastního archivu Třeboň, Státního okresního archivu Litoměřice, Státního okresního archivu Teplice a Zemského archivu Opava za spolupráci a podporu pro vykonávání pátrací služby v praxi, zároveň však také za porozumění a pochopení pro humanitární cíle a úkoly pátrací služby vyplývajících ze Ženevských konvencí.
Byli jsme seznámeni s historií a strukturou pátrací služby, a to jak v mezinárodním, tak v českém kontextu. Současně byly prezentovány ukázky případů, kterými se Pátrací služba ČČK zabývá.
Odpoledne pak pracovníci ČČK a spolupracovníci Pátrací služby ČČK strávili společně v zámku v Lánech, Muzeu Alice Masarykové a ČČK a Muzeu T. G. Masaryka.
V rámci celodenní akce jsme si vyměnili řadu praktických zkušeností a podnětů z oborů našich činností.
Zároveň tlumočíme velké poděkování všem našim spolupracovníkům, za jejich přínos v této činnosti.
Markéta Hrdličková, Václav Rameš
Letos 19. února uplyne 150 let od narození Josefa Šusty. Narodil se v roce 1874 v Třeboni na náměstí v čp. 90 jako čtvrté dítě z osmi sourozenců řediteli schwarzenberského velkostatku Josefu Šustovi a jeho manželce Karolíně rozené Körnerové. Otec Karolíny, Václav Körner, byl majitelem domu na náměstí, kde měl obchod s potravinami a železářskými potřebami. Šustovi v té době bydleli na zámku. Krátce v úřednickém domě čp. 111 a později v tzv. Ruthardově domě na rohu zámku s okny do náměstí, kde je deska věnovaná památce našeho předního historika.
Josef Šusta prožil dětství a mládí v Třeboni. V roce 1887 ukončil studium na zdejším nižším gymnáziu. Pokračoval na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích, kde maturoval v roce 1891. Pak studoval historii na filozofické fakultě Karlovy univerzity, která byla tehdy ještě v Klementinu. V knize vzpomínek na studentská léta připomíná své vysokoškolské pedagogy Emlera, Rezka a zejména Jaroslava Golla. V roce 1893 přestoupil po doporučení třeboňského archiváře Františka Mareše na vídeňský Ústav pro rakouský dějezpyt. Po studijních pobytech v Itálii ukončil studium doktorátem na Karlově univerzitě, kde pak působil jako pedagog. V roce 1910 byl jmenován profesorem všeobecných dějin. V roce 1916 se stal děkanem filozofické fakulty UK. V letech 1920 – 1921 byl v pořadí druhým československým ministrem školství a národní osvěty. V letech 1939 – 1945 byl prezidentem České akademie věd a umění.
Dílo historika Josefa Šusty je obdivuhodné. Věnoval se jak dějinám světovým, tak českým, zejména v období středověku. Pro studenty gymnázií připravil učebnici dějepisu. Šusta byl také spisovatelem. Jeho vzpomínky na dětství a mladá „léta učňovská a vandrovní“ jsou poutavým čtením nejen pro ty, co mají rádi Třeboň, ale i Prahu Vídeň a Řím, kde své mládí prožil a získával první životní zkušenosti.
V květnu 1945 se rozhodl dobrovolně rozloučit se životem ve vlnách řeky Vltavy v Praze.
Jiřina Psíková
Pro TS 2023/2
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé,
chtěl bych Vám všem z celého srdce popřát co nejkrásnější prožití vánočních svátků a hodně štěstí, zdraví a spokojenosti v roce příštím. Rok letošní, který máme již skoro za sebou, nebyl pro archivy, spisovny, archiváře i pracovníky spisoven právě snadným. Byl plný všemožných překvapení, komplikací, nástrah i složitých rozhodnutí. Zvládli jsme jej však se ctí. Zároveň to byl rok v mnoha ohledech úspěšný a plodný, protože řadu složitých úkolů se podařilo dokončit, mnohé, léta odsouvané problémy jsme naopak odvážně otevřeli. Věřím, že příští rok, do kterého sice vstupujeme početně i ekonomicky oslabení, zvládneme opět dobře a s elegancí sobě vlastní. A protože jsme si vědomi, že máme to nejlepší povolání, jaké se nabízí, a zřetelně vnímáme axiom našeho údělu, to je propojovat minulost s přítomností a budoucností, tak se nemáme čeho bát. Bez nás, archivářů, by byl svět pustý a plochý. Těšme se z toho.
Vše dobré do nového roku!
vrchní ministerský rada
PhDr. Daniel Doležal, Ph.D.
ředitel odboru archivní správy a spisové služby MV
Vážené kolegyně, kolegové a přátelé jihočeských archivů.
Přejměte ode mě přání všeho dobrého po celý rok 2024
Václav Rameš
ředitel SOA v Třeboni
Ředitel SOA v Třeboni oznamuje smutnou zprávu.
Karel Schwarzenberg (1937 - 2023) (pametnaroda.cz)
Převzato s povolením: Paměť národa (pametnaroda.cz)
Pozvánka na MDA ke stažení ZDE
Státní oblastní archiv v Třeboni srdečně zve na program k Mezinárodnímu dni archivů. V pátek 9. června 2023 otevřeme v třeboňském archivu výstavu Rukopisy Kříže z Telče 1434–1504, kterou se svým výzkumným týmem připravila prof. Lucie Doležalová z Ústavu řeckých a latinských studií Univerzity Karlovy. Zájemci si budou moci prohlédnout postery o díle středověkého augustiniána, vyslechnout přednášku Písař Kříž z Telče v Třeboni od prof. Doležalové a jejích kolegyň a kolegů a zahájit s námi výstavu slavnostní vernisáží.
Podrobnosti naleznete v přiloženém plakátu a v tiskové zprávě. Odkazy na databáze k rukopisům: A4.ff.cuni.cz, Opuscula.ff.cuni.cz a fhs.cuni.cz
Oslavy Mezinárodního dne archivů 2023 věnoval Státní oblastní archiv v Třeboni osobě Kříže z Telče. Program zahájil ve čtvrtek 8. června workshop pro třeboňské gymnázium, během něhož více než 130 studentů absolvovalo komentovanou prohlídku expozice doplněnou odborným výkladem lektorů z Ústavu řeckých a latinských studií Univerzity Karlovy. Měli tak jedinečnou příležitost vidět originály středověkých rukopisů z třeboňské augustiniánské kanonie, ale i jejich digitalizovanou podobu ve speciální aplikaci. V rámci doprovodného programu si mohli vyluštit Křížovku, zahrát si pexeso s latinskými slovy z rukopisů nebo vybírat přísloví sesbíraná Křížem z Telče. V pátek 9. června se výstavní prostory staré prelatury otevřely veřejnosti. Odpoledne si osm desítek návštěvníků v konferenčním sále archivu vyslechlo přednášku Písař Kříž z Telče v Třeboni, na níž se spolu s prof. Lucií Doležalovou podíleli členové a členky jejího výzkumného týmu. Představili v ní výsledky bádání o středověké písemné kultuře, osobu Kříže z Telče i některá témata jeho pozoruhodných rukopisů. Auditorium se poté přesunulo do výstavní expozice na slavnostní vernisáž výstavy Rukopisy Kříže z Telče 1434-1504. Genius loci tohoto místa umocnilo vystoupení komorního sdružení ABWUN z Českých Budějovic pod vedením naší kolegyně Elišky Hospaskové, vedoucí oddělení správy fondů a sbírek Český Krumlov. Sbor přítomné potěšil také nastudováním vánočního hymnu z druhé poloviny 15. století In natali Domini zaznamenaného v jednom z rukopisů Kříže z Telče (sign. A 4). Výstava bude zájemcům zpřístupněna i dále v průběhu roku po domluvě na emailu
Markéta Hrdličková