Třeboňský archiv spolupořádal letní školu o středověkých rukopisech
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 13. 6. 2024
První červnový týden se v Třeboni a Praze setkali zájemci o hmotnou a písemnou kulturu středověku z Univerzity Karlovy, skotské University of St Andrews, Státního oblastního archivu v Třeboni a Národní knihovny ČR.
Účastníci letní školy se v Třeboni prakticky seznámili s postupem výroby pergamenu pod vedením restaurátorek z třeboňského archivu. Ty již měsíc dopředu naložily 14 králičích a 2 ovčí kůže do sudu s vápennou vodou. Hosté letní školy si pak již jednotlivé kůže propláchli v lázni studené vody, odchlupili a napnuli na rám. Z rubové strany odstraňovali blány, zbytky tuku a masa. Na vypnuté a opracované kůži si vyzkoušeli povrchovou úpravu pomocí pemzy a natření povrchu plavenou křídou.
Součástí akce bylo i několik exkurzí přizpůsobených tématu letní školy. Přímo v třeboňském archivu si účastníci prohlédli prostory historických depozitářů a způsob uložení sbírky rukopisů, s jejichž digitálními reprodukcemi řada z nich pracuje. Přítomni byli také autoři výstavy Rukopisy Kříže z Telče, kteří poskytli odborný výklad svým kolegům. Díky laskavosti třeboňské farnosti mohli navštívit i kostel s křížovou chodbou. Po cestě z Třeboně se zastavili v Husitském muzeu v Táboře, aby si prohlédli expozici Husité. V Praze měli možnost navštívit historické prostory Klementina a seznámit se s významnými rukopisy Národní knihovny, prohlédli si také expozice Židovského muzea v Praze.
Během letní školy zazněly v Třeboni a Praze téměř dvě desítky příspěvků o různých přístupech ke studiu a zpřístupňování středověkých rukopisů. Práci s anglickou verzí Digitálního archivu představil Jakub Kaiseršat, ale téma zpřístupňování rukopisů digitalizací nebo digitálními edicemi se prolínalo i dalšími příspěvky. Další z přítomných prezentovali své výzkumy zaměřené nejen na analýzu textu, kdy lze zkoumat inspirace psaných pasáží a jejich kompilace, případně interpretovat kolofony, ale představili rukopisy také jako zdroj pro studium středověké krajiny, představili možnosti studia liturgického dotýkání rukopisů, význam záměrně nepopsaných míst na pergamenu nebo přínos studia rukopisných zlomků.
Martina Pechová
Michal Morawetz