Na počátku května to bylo již 100 let, co byl na Olšanských hřbitovech pochován dnes již zcela zapomenutý muž, jenž svou stopu zanechal na mnoha místech naší země i v mnohých odvětvích. Spisovatel, dramatik a novinář Karel Jonáš.

Rodák z Heřmanova Městce, patřil ke generaci, která si svou slávu chtěla vydobýt na konci „dlouhého“ 19. století. Ač se v roce 1865 narodil ve východních Čechách, kde absolvoval i veškeré své vzdělání, první hlubokou stopu zanechal v jižních Čechách.

Noviny vydával v Soběslavi, Jindřichově Hradci, ale především pak působil v jihočeské metropoli, kde se stal i aktérem národnostních třenic mezi Čechy a Němci. Poté odešel do Plzně, kde se věnoval nejen žurnalistice, ale pro místní divadlo psal divadelní hry a zároveň koketoval i s místními politiky. V roce 1906 přichází vrchol jeho kariéry, kdy si ho Antonín Švehla vybere jako šéfredaktora nově založeného deníku agrární strany Venkov. Jonášovo jméno se stane pojmem, jeho hry uvádí i Národní divadlo. V roce 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů a výrazně se angažuje v protihabsburském odboji.

Po pádu monarchie zasedal v Revolučním národním shromáždění. Vážná choroba však jeho život zastavila už v 57 letech. Pohřbu se zúčastnila politická, novinářská a kulturní elita země včetně několika ministrů a ředitele Národního divadla.

Lukáš Kopecký, historik, adoptivní nájemce Jonášova hrobu

Obrazová příloha:

Kreslený portrét Karla Jonáše z doby kolem roku 1920.

Tablo části členů Revolučního národního shromáždění (Jonáš vlevo dole).

Titulní strany tiskovin, které Jonáš v letech 1885–1887 vydával v Soběslavi a v Jindřichově Hradci.

Archiválie ze SOkA Tábor a SOkA České Budějovice týkající se Jonášovo působení v jižních Čechách.

Odkaz na knihu Taškařice o Taškovi, kterou Jonáš pod pseudonymem Prorok z Ninive vydal v roce 1899 v Českých Budějovicích