Krása barokního světa v knižní grafice ve Vyšším Brodě

O expozici na téma barokní knihy a barokní knižní grafiky obohatilo letošní prohlídkovou trasu Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě. Jedná se o ručně kolorované mědirytiny, které jsou představeny v prostředí velkolepé barokní knihovny a vznikly v 17. a 18. století. Faksimile byly vyrobeny v laboratořích SOA v Třeboni. Projekt vznikl za podpory Jihočeského kraje a Státního oblastního archivu v Třeboni a kurátorkami výstavy jsou Anežka Holasová, historička umění, a Lucie Ó Súilleabháin Špalková, restaurátorka knižní vazby, která úzce spolupracuje s naším oddělením ochrany a péče o národní archivní dědictví v Třeboni.

Vernisáž se konala 28.6. 2018 i za účasti zaměstnanců SOA v Třeboni a představitelů Jihočeského kraje.

Výstava je ve vyšebrodském klášteře k vidění denně mimo neděle od 9:30 do 16:30 hodin.

Text: Václav Rameš

Foto: Jan Lebeda, Stanislav Musil

Dne 26. června 2018 navštívila Státní oblastní archiv v Třeboni delegace archivářů z Čínské lidové republiky, složená ze zástupců vedení archivů z čínské provincie Jiangsu. Kolegové se v našem archivu zastavili v rámci pracovní cesty po zemích střední Evropy. Vedle České republiky navštíví další instituce na Slovensku, Maďarsku a v Rakousku. Pracovní setkání se neslo v duchu vzájemného předávání zkušeností v oboru archivnictví. Hosté se živě zajímali o prostředí a činnost archivu. Jejich otázky směřovaly také k problematice uchovávání a ochrany archiválií. Ocenili prohlídku restaurátorských ateliérů, kde se mohli seznámit s prací konzervátorek a knihařek. Se zájmem si vyslechli odborný komentář k vystaveným dokumentům, kterým se kolegyně aktuálně věnují. Velký dojem na ně udělala prohlídka historických depozitářů na zámku. Obdivovali autenticitu prostředí i prezentované originály archiválií.  Zejména stáří a historická hodnota archiválií se setkala s nelíčeným zájmem neboť v domácím prostředí pečují převážně o moderní archivní dokumenty. Vhled do archivnictví  tak vzdálené země jako je Čína, navíc kolébky papíru vůbec, bylo pro třeboňské archiváře příjemným a netradičním zážitkem.

Foto: Štěpán Kárásek

V pátek 2. prosince 2016 navštívil SOA v Třeboni předseda Senátu PČR a senátor za obvod Pelhřimov-J. Hradec pan Milan Štěch. Při rozhovoru s ředitelem archivu projevil veliký zájem o jihočeské archivnictví a zasvěceně diskutoval i o otázkách regionálních dějin. Závěrem své návštěvy zavítal i do konferenčního sálu a pozdravil archiváře, kteří zde rokovali na X. celokrajské konferenci pracovníků jihočeských archivů.


V pátek 2. prosince 2016 se v konferenčním sále Státního oblastního archivu v Třeboni sešla početná archivní obec již na X. celokrajské konferenci pracovníků jihočeských archivů tentokrát na téma „Zrozeni pro archiv (léta raného dětství 0 – 6 let)“. 

Odborná část konference byla věnována představení výjimečného pramenu k dětskému věku, který se v třeboňském archivu nachází ve sbírce Cizí rody – registratura pod signaturou z Rožmberka 2/ 10-23 a představuje několik dopisů Petra Voka z Rožmberka z let 1547 – 1548 svému bratrovi Vilémovi. Malý pozdější poslední člen slovutného rodu, sotva se naučil ovládat písmena, píše česky velmi krátce, stylisticky ne vždy dost obratně, o věcech odpovídajících jeho věku, nejbližší osobě ze své rodiny do Pasova, kde se starší bratr vzdělával. Formou krátkého zpravodajství z let 1539 – 1547 a 1548, tedy z doby, kdy se Petr Vok z Rožmberka narodil a kdy psal svá dětská psaní, byly představeny celkem 4 dopisy, doplnilo je dění ve světě i v Čechách a vstupy o dobové výchově, hračkách a oblečení dětí.


Návštěva Karla Schwarzenberga

28. listopadu 2016 poctil třeboňský archiv svou krátkou návštěvou pan Karel Schwarzenberg spolu s paní Marií Theodorou von dem Bottlenberg – Landsberg, která darovala do našich knihovních sbírek jako autorka knihu s názvem „Karl Ludwig Freiherr von und zu  Guttenberg. 1902 – 1945. Ein Lebensbild“.  Představila nám tuto monografii o svém otci a také o křesťanském politikovi, novináři a vůdčí osobnosti novin „Weisse Blätter“, který položil na sklonku války svůj život v hrdinském boji proti fašismu. Ve společné debatě nad touto knihou vystaly ještě další, i když dodatečné, otázky a badatelská témata zejména ve vztahu příbuzenství rodin Guttenbergových se Schwarzenbergy v meziválečném období.  S příslibem vzájemné badatelské pomoci si prohlédli vzácní hosté také třeboňský archiv a shlédli některé dokumenty zejména z fondu Rodinný archiv Schwarzenberků.

 Laděna Plucarová, ředitelka archivního odboru